Praha - Ženy na celém světě dnes slaví svůj svátek. Mezinárodní den žen připomíná odvahu amerických švadlen, které právě 8. března 1908 vyšly do newyorských ulic bojovat za volební právo, lepší pracovní podmínky a zákaz práce dětí. Po zprofanování za minulého režimu ale tato tradice štěpí českou společnost na její zastánce i odpůrce. Podle socioložky Jiřiny Šiklové nejde ani tak o samotnou oslavu MDŽ, jako spíš o původní myšlenku připomínající nerovné postavení žen v historii lidstva. Tato myšlenka je podle ní logická a krásná.
Od počátku byl Mezinárodní den žen spojován s bojem za volební práva žen, později spíše obecně s rovnoprávností. Slavil se různými průvody, setkáváním a připomínáním významných žen. Často při oslavách docházelo také k protestům proti zbrojení a válce. Průkopnicí mírového hnutí u nás byla například česko-rakouská pacifistka baronka Bertha von Suttner, která v roce 1905 získala jako první žena Nobelovu cenu za mír.
Na datu 8. března se MDŽ definitivně ustanovil až během první světové války a po jejím skončení. V roce 1975 pak Mezinárodní den žen oficiálně uznala OSN. V důsledku toho jej přijaly i mnohé národní vlády, které do té doby neměly o jeho existenci ani tušení. Poté, co se v Československu ujal organizace tohoto svátku stát, došlo podle Šiklové k „otrávení“ jeho původní myšlenky.
Socioložka Jiřina Šiklová o MDŽ:
„Ten svátek sám o sobě má velký význam, protože ta myšlenka a připomínání určité nerovnosti žen jsou naprosto logické a správné. Ženy byly vůči mužům v nerovném postavení celá staletí i tisíciletí. Je logické, že to nějakou dobu trvá, než se to úplně vyrovná. Samotná myšlenka je ale krásná.“
Po revoluci ho vytěsnil svátek matek. Lidé tehdy podle Šiklové na MDŽ pohlíželi jako na něco, co si vymysleli komunisté, a proto se k této tradici stavěli s určitou skepsí. „Teprve později, za několik let, když si lidé uvědomili, že to bylo jen zneužito v doby totality pro propagaci těchto myšlenek, tak si řekli: 'Proč bychom se vzdávali něčeho, co je hezké a co má význam?',“ tvrdí socioložka. Dodnes však existují zastánci tohoto svátku i jeho odpůrci.
Rudé karafiáty se vracejí
Zvýšené tržby obchodníků a prodejců květin nicméně i letos dokazují, že MDŽ se vrací v plné své síle. Největší zájem je přitom opět o rudé karafiáty. „Loňský zájem o karafiáty nás překvapil, byly hned vyprodané. Letos jich proto nabídneme větší množství,“ uvedl mluvčí obchodního řetězce Tesco Jiří Mareček. Obchodníci dokonce MDŽ pro jistotu mužům připomínají velkými cedulemi.
- Podle posledních průzkumů MDŽ uznává téměř polovina Čechů. Pro mnohé z nich je navíc 8. březen často důležitější než svatý Valentýn, který vnímají jako komerční svátek.
Sama Šiklová prý tento svátek nijak neslaví. „Nanejvýš si vzpomeneme: 'Dneska je MDŽ, tak bys mohla přijít na kafe.' To je tak asi všechno,“ doplňuje. Trpce však vzpomíná na období před rokem 1989, kdy pro ni nebyly hlavním znakem MDŽ rudé karafiáty a pionýrské recitace, nýbrž jak sama říká „pozvracené záchody od mužů, kteří se v tento den zmazali, a já jsem musela jako uklízečka dávat znečištěné toalety do pořádku“.
