Senátorkou za Kroměříž se stala Zwyrtek Hamplová

Druhé kolo senátních voleb v Kroměříži vyhrála právnička Jana Zwyrtek Hamplová, která kandidovala za Nezávislé. Získala 50,65 procenta hlasů voličů. Její soupeřka ve druhém kole Lucie Pluhařová (ANO) dostala 49,34 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 19,53 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 47,86 procenta.

Hamplová novinářům řekla, že ji poměrně těsné vítězství v druhém kole senátních voleb mile překvapilo. „Jsem na výsledek hrdá, protože to byl takový výsledek proti všem. Všichni se jaksi proti nám snažili spiknout, neměli jsme jediný billboard a přesto jsme vyhráli. Jsem šťastná a jsem na ten výsledek hrdá,“ uvedla Hamplová.

V Senátu se Hamplová kromě legislativní oblasti plánuje zaměřit také na energetickou krizi, kterou je třeba podle právničky rychle řešit. „Mám kolem sebe partu 20 až 30 odborníků, nejen z této sféry, ale i ze zdravotnictví, práva a energetiky. Tento tým využiji,“ řekla Hamplová.

Hamplová ze senátorské funkce plánuje pomoci regionu, za který byla zvolena. Kroměřížsko podle svých slov zná velmi dobře. „Mám tady spoustu klientů, pohybuji se tady léta. Například do Věžek jezdím dvacet let a mnohokrát jsem zastupovala města Kroměříž a Chropyně i řadu dalších obcí,“ podotkla.

Zwyrtek Hamplová plánuje co nejdříve kontaktovat zlínského hejtmana Radima Holiše (ANO) i zástupce samospráv. Ráda by na Kroměřížsku provozovala centrum vzdělávaní pro zástupce samospráv, na které se jako právnička specializuje.

V prvním kole skončila Zwyrtek Hamplová jako druhá, získala 18,87 procenta hlasů, Pluhařová postupovala jako vítězka s 20,95 procenta hlasů. V obvodu Kroměříž usilovalo letos o senátorský post šest kandidátů.

V roce 2016 zvítězila v Kroměříži Šárka Jelínková (KDU-ČSL). Ve 2. kole získala 53,48 procenta hlasů. Jelínková letos mandát neobhájila.

Jana Zwyrtek Hamplová je advokátka, bývalá poslankyně za ČSSD, někdejší starostka Mohelnice a dlouholetá tamní zastupitelka.

V posledních letech na sebe upozornila jako ostrá kritička opatření přijímaných kvůli pandemii covidu-19, část z nich soudy následně označily za nezákonné.

Vystudovala gymnázium a poté střední školu sociálně-právní, promovala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Začínala koncem 80. let jako úřednice na tehdejším Městském národním výboru v Mohelnici, v roce 1991 byla tamtéž tajemnicí městského úřadu. Poté působila jako novinářka, od roku 1995 se pohybuje v advokacii, od roku 1999 vede vlastní advokátní kancelář.

Začínala v komunální politice jako členka ČSSD (byla jí v letech 1996 až 2004), za kterou byla v letech 1998 a 2002 zvolena členkou mohelnického zastupitelstva, poté kandidovala za hnutí Nezávislí, které mezi roky 2003 a 2017 vedl její tehdejší manžel. Od dubna 2013 byla rok starostkou Mohelnice, tamní zastupitelstvo opustila v roce 2014. Od července 2005 do června 2006 byla také poslankyní, ve sněmovně tehdy nahradila zesnulého Pavla Dostála. O vstup do Senátu se neúspěšně pokoušela už v roce 2008.

Jako advokátka se zaměřila na veřejné právo a oblast samosprávy a státní správy, hájí starosty a zastupitele. Ve sněmovně působila v ústavněprávním výboru. Založila projekt Municipal, který se orientuje na vzdělávání ve veřejné správě. V roce 2020 získala ocenění od tuzemské odborné veřejnosti v anketě Právník roku 2019.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 24 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...