Senátní duel v Třebíči: Dostavba jaderné elektrárny Dukovany i ulehčení situace dlužníkům

Nahrávám video
Senátní duel: obvod Třebíč
Zdroj: ČT24

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola. Ve volebním obvodu číslo 53 v Třebíči se utká Hana Žáková (za STAN) s Miroslavem Michálkem (za ANO). V prvním kole zvítězila Žáková s 28,49 procenta hlasů, Michálek získal 14,77 procenta hlasů.

Které dvě věci z vašeho programu jsou pro vás hlavními prioritami, za které budete v Senátu bojovat?

Hana Žáková: Budu bojovat za dostavbu pátého a šestého bloku jaderné elektrárny Dukovany. Druhou velmi výraznou prioritou je podpora spolků a neziskových organizací.

Miroslav Michálek: První priorita je stejná u všech kandidátů do Senátu vyjma jediného, a to dostavba pátého, případně šestého bloku jaderné elektrárny Dukovany. Důvodem je skutečnost, že elektrárna je největším zaměstnavatelem v našem regionu, a pokud by se nepodařilo prosadit výstavbu dalších bloků a elektrárna by dále nepokračovala, mělo by to pro náš region fatální důsledky.

Kolik už jste vynaložili peněz na kampaň a kolik ještě plánujete utratit? Z čeho ji platíte a kdo je váš největší sponzor?

Miroslav Michálek: Moje celkové náklady na kampaň jsou vyčísleny asi na jeden milion korun. Skládá se to ze tří částí. Jednu uhradila centrála hnutí ANO, asi tři sta tisíc, další část jsem dal z vlastních prostředků a poslední část jsou dary od fyzických a právnických osob. Dary se pohybovaly v částkách od pěti tisíc až do tří set tisíc korun. Vše je uvedené na transparentním účtu.

Hana Žáková: Moje částka se v současné době pohybuje někde kolem 450 tisíc, ale není ještě konečná, protože musíme počítat ještě s druhým kolem. Předpokládám, že celkově se budeme pohybovat někde kolem půl milionu. Mým největším podporovatelem jsou Starostové a nezávislí, od kterých jsem získala 250 tisíc, padesát tisíc jsem dala ze svých vlastních zdrojů, ostatní částky jsou od dobrovolníků. Je to též na transparentním účtu.

Už jste uvažovali o tom, který výbor v Senátu by vám byl nejbližší?

Hana Žáková: Jsem regionální politička a byla jsem nějaký čas i v krajském zastupitelstvu, proto by mi byl nejbližší výbor pro regionální rozvoj, ale též mě láká organizační výbor.

Miroslav Michálek: Protože jsem právník, tak bych pochopitelně rád směřoval do ústavně-právního výboru. Chápu ale, že přednost výběru výboru mají seniorní senátoři. Pokud bych se do ústavně-právního výboru nedostal, rád bych také směřoval do výboru regionálního rozvoje.

Když se podíváte na to, čím se zabývají nebo budou zabývat poslanci, na normy, které případně dostanete na stůl, když budete senátory. Je zde norma, kterou zcela odmítáte, nebo víte, že byste přidali pozměňující návrhy?

Hana Žáková: V současné době sleduji volební zákon, který by se měl měnit. ČSSD navrhuje, že by mohly být jednokolové senátní volby. Myslím, že by měl zůstat současný dvoukolový systém, protože nikde v Evropě, kde působí dvě komory parlamentu, tento systém není odzkoušený. 

Z ostatních nyní projednávaných zákonů bych asi nic neměnila. Uvítala jsem přijetí zákona, který umožní cyklistům na cyklostezkách mít nějaké procento alkoholu. Vnímám to pozitivně z pohledu cyklisty, který jezdí třeba po vinařských stezkách. Myslím, že řada z nich musela trpět.

Miroslav Michálek: V loňském roce byl schválen insolvenční zákon a nyní je v parlamentu jeho další novela, která by pravděpodobně na přelomu října a listopadu přišla do Senátu. Tomu bych se chtěl věnovat, protože by to znamenalo ulehčení těm, kteří jsou zadlužení. Jako notář vím, jaký je to veliký problém, protože máme předlužená dědictví, přistupujeme k likvidacím. Týká se to nejen zůstavitelů, kteří jsou předluženi a je jich opravdu čím dál víc, ale i dědiců. Pokud jsou v insolvenčním řízení, tak nemohou dědictví odmítnout a dokonce nemohou uzavřít ani dědickou dohodu, která by byla menší než jejich zákonný díl. To je zákon, který bych si jako senátor velmi pečlivě prostudoval a zvážil bych, zda ho nějakým způsobem připomínkovat.

Jako senátoři byste se podíleli na případných změnách ústavy. Chcete ji vy osobně měnit, co konkrétně?

Miroslav Michálek: Žádnou změnu ústavy bych v současné době nenavrhoval. Ústava, jak je od 1. ledna 1990 v účinnosti, tak je dobře zpracovaná. Pokud by byly nějaké věci třeba vysvětlit nebo změnit, tak myslím, že od toho tu máme Ústavní soud a ústavní právníky, kteří by se tomu mohli věnovat.

Hana Žáková: Pro změnu bych rozhodně nebyla. Už před tím varoval náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, aby ústava zůstala zachována, protože je to jeden z našich největších demokratických pilířů.

Co případně v souvislosti s volebním zákonem?

Hana Žáková: Volební zákon, co se týká Senátu, bych nechala zachovaný dvojkolový. Rozhodně bych ho neměnila.

Miroslav Michálek: Nevím, jestli je na pořadu změna volebního zákona, ale na rozdíl od paní Žákové si myslím, že by bylo dobré přijmout australský volební systém do Senátu. To znamená, že by byl jednokolový. Důvody pro to jsou v podstatě dva. Jeden je finanční, protože by se už nevolilo druhé kolo a bylo by všechno vyřízeno. Druhý důvod je, že ve druhém kole ani lidé nedostávají lístky domů, neví často, jak volit, kam jít volit a podobně.

Jak byste ovlivnili vyšší účast ve druhém kole?

Hana Žáková: Svým vlastním příkladem, vysvětlováním, jak je Senát důležitá pojistka demokracie.

Miroslav Michálek: Já stejným způsobem. Přestože je jen pár dní do druhého kola, tak jsem mezi voliči, mluvím s nimi, snažím se je přesvědčit, aby do druhého kola šli. Snažím se je přesvědčit i třeba na sociálních sítích, protože je u nás 53 procent voličů, kteří v prvním kole volili jiné kandidáty než mě nebo paní Žákovou. Měl jsem mírnou obavu, aby k volbám nešli z důvodu, že jejich kandidát nebyl zvolen. Právě cílím na tyto voliče.

Je více věcí, o kterých se v souvislosti se změnou ústavy mluví. Hledá se například nějaká podoba obecného referenda. Byli byste pro jeho schválení?

Hana Žáková: Obecné referendum ano, ale velice opatrně s tím, v čem bychom ho použili. Rozhodně bych byla proti, aby se použilo v otázkách národní bezpečnosti. Byla by potřeba veliká a široká diskuse o tom, na jaké úrovni by se referendum mohlo použít. Rozhodně bych byla proti, aby bylo referendum například o vystoupení z NATO.

Miroslav Michálek: Pro obecné referendum určitě nejsem. Máme zastupitelskou demokracii, která docela dobře funguje. Konec konců náš stát ani nemá tradici v takových plebiscitech. Švýcarsko dejme tomu ano, ale my ne. Byl bych pro to, aby byla umožněna regionální referenda, kde by se hlasovalo o otázkách, které se týkají opravdu jen daného regionu nebo obce. Zda například odtrhnout část obce. Nedávno u nás taková referenda proběhla i ohledně hlubinného úložiště jaderného odpadu. Týkalo se to jen těch obcí, na jejichž katastrech by mělo být vybudované.

Zvedli byste ruku třeba pro zavedení přímé volby starostů?

Miroslav Michálek: Nepřemýšlel jsem o tom, musel bych o tom více přemýšlet a prostudovat si to. V zásadě si myslím, že není důvod, aby se takto nemohlo volit.

Hana Žáková: Jsem pro přímou volbu starostů. Zvláště na malých obcích, kde nefunguje rada. Tam bych určitě dala možnost voličům, aby si mohli přímo vybrat svého starostu.

Hanu Žákovou podpořil ve druhém kole neúspěšný kandidát Pirátů Michal Šalomoun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...