Senátní duel v Třebíči: Dostavba jaderné elektrárny Dukovany i ulehčení situace dlužníkům

13 minut
Senátní duel: obvod Třebíč
Zdroj: ČT24

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola. Ve volebním obvodu číslo 53 v Třebíči se utká Hana Žáková (za STAN) s Miroslavem Michálkem (za ANO). V prvním kole zvítězila Žáková s 28,49 procenta hlasů, Michálek získal 14,77 procenta hlasů.

Které dvě věci z vašeho programu jsou pro vás hlavními prioritami, za které budete v Senátu bojovat?

Hana Žáková: Budu bojovat za dostavbu pátého a šestého bloku jaderné elektrárny Dukovany. Druhou velmi výraznou prioritou je podpora spolků a neziskových organizací.

Miroslav Michálek: První priorita je stejná u všech kandidátů do Senátu vyjma jediného, a to dostavba pátého, případně šestého bloku jaderné elektrárny Dukovany. Důvodem je skutečnost, že elektrárna je největším zaměstnavatelem v našem regionu, a pokud by se nepodařilo prosadit výstavbu dalších bloků a elektrárna by dále nepokračovala, mělo by to pro náš region fatální důsledky.

Kolik už jste vynaložili peněz na kampaň a kolik ještě plánujete utratit? Z čeho ji platíte a kdo je váš největší sponzor?

Miroslav Michálek: Moje celkové náklady na kampaň jsou vyčísleny asi na jeden milion korun. Skládá se to ze tří částí. Jednu uhradila centrála hnutí ANO, asi tři sta tisíc, další část jsem dal z vlastních prostředků a poslední část jsou dary od fyzických a právnických osob. Dary se pohybovaly v částkách od pěti tisíc až do tří set tisíc korun. Vše je uvedené na transparentním účtu.

Hana Žáková: Moje částka se v současné době pohybuje někde kolem 450 tisíc, ale není ještě konečná, protože musíme počítat ještě s druhým kolem. Předpokládám, že celkově se budeme pohybovat někde kolem půl milionu. Mým největším podporovatelem jsou Starostové a nezávislí, od kterých jsem získala 250 tisíc, padesát tisíc jsem dala ze svých vlastních zdrojů, ostatní částky jsou od dobrovolníků. Je to též na transparentním účtu.

Už jste uvažovali o tom, který výbor v Senátu by vám byl nejbližší?

Hana Žáková: Jsem regionální politička a byla jsem nějaký čas i v krajském zastupitelstvu, proto by mi byl nejbližší výbor pro regionální rozvoj, ale též mě láká organizační výbor.

Miroslav Michálek: Protože jsem právník, tak bych pochopitelně rád směřoval do ústavně-právního výboru. Chápu ale, že přednost výběru výboru mají seniorní senátoři. Pokud bych se do ústavně-právního výboru nedostal, rád bych také směřoval do výboru regionálního rozvoje.

Když se podíváte na to, čím se zabývají nebo budou zabývat poslanci, na normy, které případně dostanete na stůl, když budete senátory. Je zde norma, kterou zcela odmítáte, nebo víte, že byste přidali pozměňující návrhy?

Hana Žáková: V současné době sleduji volební zákon, který by se měl měnit. ČSSD navrhuje, že by mohly být jednokolové senátní volby. Myslím, že by měl zůstat současný dvoukolový systém, protože nikde v Evropě, kde působí dvě komory parlamentu, tento systém není odzkoušený. 

Z ostatních nyní projednávaných zákonů bych asi nic neměnila. Uvítala jsem přijetí zákona, který umožní cyklistům na cyklostezkách mít nějaké procento alkoholu. Vnímám to pozitivně z pohledu cyklisty, který jezdí třeba po vinařských stezkách. Myslím, že řada z nich musela trpět.

Miroslav Michálek: V loňském roce byl schválen insolvenční zákon a nyní je v parlamentu jeho další novela, která by pravděpodobně na přelomu října a listopadu přišla do Senátu. Tomu bych se chtěl věnovat, protože by to znamenalo ulehčení těm, kteří jsou zadlužení. Jako notář vím, jaký je to veliký problém, protože máme předlužená dědictví, přistupujeme k likvidacím. Týká se to nejen zůstavitelů, kteří jsou předluženi a je jich opravdu čím dál víc, ale i dědiců. Pokud jsou v insolvenčním řízení, tak nemohou dědictví odmítnout a dokonce nemohou uzavřít ani dědickou dohodu, která by byla menší než jejich zákonný díl. To je zákon, který bych si jako senátor velmi pečlivě prostudoval a zvážil bych, zda ho nějakým způsobem připomínkovat.

Jako senátoři byste se podíleli na případných změnách ústavy. Chcete ji vy osobně měnit, co konkrétně?

Miroslav Michálek: Žádnou změnu ústavy bych v současné době nenavrhoval. Ústava, jak je od 1. ledna 1990 v účinnosti, tak je dobře zpracovaná. Pokud by byly nějaké věci třeba vysvětlit nebo změnit, tak myslím, že od toho tu máme Ústavní soud a ústavní právníky, kteří by se tomu mohli věnovat.

Hana Žáková: Pro změnu bych rozhodně nebyla. Už před tím varoval náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk, aby ústava zůstala zachována, protože je to jeden z našich největších demokratických pilířů.

Co případně v souvislosti s volebním zákonem?

Hana Žáková: Volební zákon, co se týká Senátu, bych nechala zachovaný dvojkolový. Rozhodně bych ho neměnila.

Miroslav Michálek: Nevím, jestli je na pořadu změna volebního zákona, ale na rozdíl od paní Žákové si myslím, že by bylo dobré přijmout australský volební systém do Senátu. To znamená, že by byl jednokolový. Důvody pro to jsou v podstatě dva. Jeden je finanční, protože by se už nevolilo druhé kolo a bylo by všechno vyřízeno. Druhý důvod je, že ve druhém kole ani lidé nedostávají lístky domů, neví často, jak volit, kam jít volit a podobně.

Jak byste ovlivnili vyšší účast ve druhém kole?

Hana Žáková: Svým vlastním příkladem, vysvětlováním, jak je Senát důležitá pojistka demokracie.

Miroslav Michálek: Já stejným způsobem. Přestože je jen pár dní do druhého kola, tak jsem mezi voliči, mluvím s nimi, snažím se je přesvědčit, aby do druhého kola šli. Snažím se je přesvědčit i třeba na sociálních sítích, protože je u nás 53 procent voličů, kteří v prvním kole volili jiné kandidáty než mě nebo paní Žákovou. Měl jsem mírnou obavu, aby k volbám nešli z důvodu, že jejich kandidát nebyl zvolen. Právě cílím na tyto voliče.

Je více věcí, o kterých se v souvislosti se změnou ústavy mluví. Hledá se například nějaká podoba obecného referenda. Byli byste pro jeho schválení?

Hana Žáková: Obecné referendum ano, ale velice opatrně s tím, v čem bychom ho použili. Rozhodně bych byla proti, aby se použilo v otázkách národní bezpečnosti. Byla by potřeba veliká a široká diskuse o tom, na jaké úrovni by se referendum mohlo použít. Rozhodně bych byla proti, aby bylo referendum například o vystoupení z NATO.

Miroslav Michálek: Pro obecné referendum určitě nejsem. Máme zastupitelskou demokracii, která docela dobře funguje. Konec konců náš stát ani nemá tradici v takových plebiscitech. Švýcarsko dejme tomu ano, ale my ne. Byl bych pro to, aby byla umožněna regionální referenda, kde by se hlasovalo o otázkách, které se týkají opravdu jen daného regionu nebo obce. Zda například odtrhnout část obce. Nedávno u nás taková referenda proběhla i ohledně hlubinného úložiště jaderného odpadu. Týkalo se to jen těch obcí, na jejichž katastrech by mělo být vybudované.

Zvedli byste ruku třeba pro zavedení přímé volby starostů?

Miroslav Michálek: Nepřemýšlel jsem o tom, musel bych o tom více přemýšlet a prostudovat si to. V zásadě si myslím, že není důvod, aby se takto nemohlo volit.

Hana Žáková: Jsem pro přímou volbu starostů. Zvláště na malých obcích, kde nefunguje rada. Tam bych určitě dala možnost voličům, aby si mohli přímo vybrat svého starostu.

Hanu Žákovou podpořil ve druhém kole neúspěšný kandidát Pirátů Michal Šalomoun. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 41 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...