Senát stáhl návrh zákona o uznání pro bojovníky proti komunismu

Praha - Lidé, kteří se postavili komunistické totalitě, se oficiálního státního uznání podle návrhu ještě předvolebního senátu nedočkají. Současná horní komora se sociálnědemokratickou většinou totiž zákon o protikomunistickém odboji stáhla z projednávání. Staví se tak na stranu většiny odborné veřejnosti, která takový zákon považuje za krajně nedomyšlený. Předloha počítala s tím, že aktivní bojovníci proti komunismu by měli mít stejné postavení jako váleční veteráni. Šlo by spíš o morální ocenění a bojovníci tzv. třetího odboje by získali finanční příspěvky na rekreaci. Podle předlohy by  měli nárok na osvědčení, které by jejich odboj potvrzovalo. Vydávalo by ho ministerstvo obrany. Získali postavení válečných veteránů, a to i přesto, že nebojovali jako vojáci.

Senát hlasy levice a části lidovců odstavil návrh zákona o ocenění protikomunistického odboje, který schválila horní komora hlasy pravice v předvolebním složení. Rozhodl dnes o tom, že zákon, který podpořila a zavázala se prosazovat vláda, stáhne ze sněmovny. Senátoři ODS a TOP 09 to označili za ostudné, arogantní a bezprecedentní. Bývalý disident a senátor ODS Alexandr Vondra označil postoj ČSSD za „černý den oranžové většiny v Senátu“, neboť místo předložení vlastní varianty ocenění bojovníků proti komunismu hodila tříletou práci na zákoně do koše.

Přemysl Sobotka (ODS)

„Jsem zvědav, jak se sociální demokraté a část lidovců podívají do očí všem politických vězňům padesátých a sedmdesátých let.“

Stažení zákona o ocenění protikomunistického odboje navrhl senátní organizační výbor na popud někdejšího disidenta a šéfa senátního zahraničního výboru Jiřího Dienstbiera (ČSSD), který spolu s Petrem Pithartem (KDU-ČSL) patřil mezi kritiky normy. Takzvané zpětvzetí navrhovaného zákona zdůvodňoval Dienstbier tím, že předloha „není v souladu s hodnotami právního státu a historické pravdy“. Argumentoval analýzou historiků, podle níž by žádný zákon neměl určovat například rozdíl mezi protikomunistickým odbojem a odporem a oceňování nechat na státu. Dějiny by podle něj neměly hodnotit zákonodárné sbory. „Je třeba ty lidi oceňovat, ale ne způsobem, kdy morálním arbitrem je úředník ministerstva obrany,“ domnívá se senátor Ivo Bárek.

S návrhem zákona nesouhlasili i někteří historici

Proti se postavila také řada historiků, kteří zákon označili za nedomyšlený a moralistní. Jedním z hlavních odpůrců schválení zákona je ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Oldřich Tůma. „Obávám se, že kdyby ten zákon měl být přijat a aplikován v současné podobě, způsobilo by to víc hořkosti a zklamání,“ řekl.

Jiří Dienstbier (ČSSD)

„Jsem rád, že se tento návrh konečně stáhnul a že se budeme moc bavit nikoliv o ideologických záležitostech, ale o tom, komu a jak je ještě možné pomoci.“

Stažení zákona z Poslanecké sněmovny není zcela tradiční krok. To, že senátoři stahují svůj vlastní návrh z jednání Poslanecké sněmovny, se stalo ve čtrnáctileté historii horní komory Parlamentu vůbec poprvé. Normu předložili senátoři za ODS, TOP 09 a Starostů ještě před říjnovými volbami, kdy v Senátu měli většinu. Návrh již prošel vládou a prvním čtením Poslanecké sněmovny, nyní by měl být ve čtení druhém. Po říjnových volbách nicméně většinu v Senátu získali sociální demokraté, kteří už od začátku patřili ke kritikům tohoto zákona. „Považujeme za znepokojivé, že Senát, který změnil barvu, takovýmto způsobem stáhnul svůj původní zákon a nepokračuje tak v konzistenci svých předchůdců,“ uvedl Petr Gazdík.

Největší problém návrhu je v definici odboje

Zákon neumí přesně definovat, co je odboj, domnívá se politolog Jan Bureš. „Problém zákona je v jeho skutečném obsahu, nikoliv v jeho ideologické rovině, kam se ho snaží posunout zejména senátoři ODS…Problém je v tom, jak zákon definuje pojmy odboj a odpor. Podle návrhu zákona za odbojáře jsou považováni lidé, kteří tak byli jmenováni Státní bezpečností, přestože Státní bezpečnost uměle konstruovala dokumenty i různá obvinění.“

„Návrh rozděluje lidi, kteří se postavili KSČ, na hodnotnější odbojáře a méně hodnotné účastníky odporu, a to dělá za pomoci řady dost pochybných a mechanických kritérií,“ dodal historik Jakub Jareš.

Petr Tluchoř (ODS)

„Nemůžeme napravit zničené životy bojovníků s totalitou, ale můžeme napravit vlastní svědomí.“

Na stažení návrhu zákona o ocenění politického odboje v Senátu reagovali také poslanci. Jejich stanovisko bylo odsuzující. Sociální demokracie podle nich uvádí pouze zástupné důvody a nechce se pouštět do podrobné debaty. Ta by se totiž týkala velkého množství jejich členů, tvrdí pravice.

Předseda sociálních demokratů je ovšem s rozhodnutím horní komory spokojen. „Já si myslím, že je to velmi rozumný krok, historií by se měli zabývat historici - ne politici,“ uvedl Bohuslav Sobotka.

Poslanci se stažením návrhu nicméně počítali a zařídí se podle toho. Zákon předloží znovu ve sněmovně jako poslaneckou iniciativu. Vzhledem k počtu vládních hlasů se dá i přes případné veto Senátu očekávat, že zákon projde.

  • Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2051/205029.jpg
  • Senátor za ČSSD Jiří Dienstbier autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/651/65019.jpg
  • Výhrady historiků k zákonu o třetím odboji autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2165/216416.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNávrh chce „povýšit“ odmítnutí testu na alkohol a drogy na trestný čin

Poslanec ANO Martin Kolovratník chce prosadit zpřísnění postihu řidičů, kteří se odmítnou podvolit testu na alkohol a další návykové látky. Chce, aby dotyční nebyli posuzovaní za přestupek, ale trestný čin. Podporu má i u řady dopravních expertů – policejní data totiž ukazují, že ročně odmítne „dýchnout“ až sedm tisíc řidičů. Za to jim nyní hrozí pokuta 25 až 75 tisíc korun, šest trestných bodů a zákaz řízení až na tři roky. Opilí nebo zdrogovaní řidiči zaviní ročně skoro pět tisíc nehod, vloni kvůli nim zemřelo sedmdesát lidí.
před 7 hhodinami

Advokátní komora podala kvůli bitcoinům kárnou žalobu na advokáta Titze

Česká advokátní komora (ČAK) podala kárnou žalobu na brněnského advokáta Kárima Titze v souvislosti s jeho působením v takzvané bitcoinové kauze. Titz zastupuje dříve odsouzeného drogového dealera Tomáše Jiřikovského, který loni věnoval resortu spravedlnosti bitcoiny v miliardové hodnotě. Advokát dle ČAK neprovedl důslednou kontrolu původu bitcoinů, sdělila ČT mluvčí komory Iva Chaloupková. Po kritice za přijetí daru rezignoval tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek (dříve ODS). Vyjádření Titze ČTK shání. Seznam Zprávy uvedly, že Titz začal převádět nemovitosti na svou ženu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Platformy odmítají dopady stávky kurýrů, ti naopak hlásí problémy z menších měst

Páteční stávka kurýrů za lepší pracovní podmínky podle Woltu a foodory nemá vliv na doručování objednávek. Podle šéfa foodory Adama Kolesy se k rozvozu nepřipojilo méně než jedno procento kurýrů, připouští ale mírná zpoždění doručování. Fungování Woltu je podle mluvčího Tomáše Kubíka bez výkyvů. Stávky se účastní i kurýři pro Bolt Food. Podle organizátorů akce má ale akce výrazný dopad především v menších městech.
před 12 hhodinami

Novela o podpoře bydlení prošla do dalšího čtení

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vláda chce do roka digitalizaci všech služeb státu

Vládní koalice plánuje do roka digitalizovat všechny služby státu, aby dostála požadavkům zákona o právu na digitální služby. Na konferenci Digitální Česko 2026 to uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Klučka. Harmonogram minulého kabinetu s digitalizací některých agend počítal až v roce 2029.
před 14 hhodinami

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 19 hhodinami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 22 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 22 hhodinami
Načítání...