Senát zřejmě schválí zavedení elektronických dálničních známek, které mají od roku 2021 nahradit nynější nalepované známky. Horní komoře to téměř jednomyslně doporučil její výbor pro dopravu.
V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby budou vázány na registrační značku vozidla a budou se kontrolovat prostřednictvím kamer. K prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány.
Novela osvobozuje od poplatků auta na elektřinu, vodík a případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat padesát gramů na kilometr. Za poloviční sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan (CNG).
Sněmovna do novely zapracovala návrh, aby si dálniční známky nemusela kupovat historická vozidla opatřená patřičnou registrační značkou. Poslanci také upravili sazby mýtného, které platí vozidla nad 3,5 tuny. Nově by zohledňovalo emise a hluk vozidel. Sazby mýtného by tak měly zohledňovat emisní třídu vozidla a denní dobu, kdy auto jede po zpoplatněném úseku.
Senátoři chtěli od známek osvobodit auta na propan-butan
Někteří senátoři zvažovali, že by osvobození od dálničního poplatku rozšířili z elektromobilů i na vozidla na propan-butan (LPG). Ministerstvo dopravy to ale odmítlo, podle něj by to znamenalo citelný výpadek příjmů z dálničních poplatků – a ten by přitom měl se zánikem nalepovacích kuponů vzrůst.
Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje roční příjmy vyšší o 220 milionů korun. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.
Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.
