Praha - Senát odmítl zakázat zveřejňování odposlechů, jak to v novele trestního řádu navrhla sněmovna. Beze změny dnes navrhl nechat pouze vládní část předlohy, podle níž by mělo být více chráněno soukromí obětí zločinů. Novelou se tak budou muset znovu zabývat poslanci, kteří mohou doporučení horní komory přehlasovat. Zrušení zákazu podpořilo 49 z 62 přítomných senátorů.
Zrušit zákaz zveřejňování odposlechů, pokud nebyly použity jako důkaz v soudním řízení, doporučily senátní ústavně-právní výbor podobně jako komise ústavní a mediální. Její předseda Jiří Oberfalzer (ODS) upozornil na to, že by šlo o dublování, neboť problematiku už řeší zákony o ochraně utajovaných skutečností a o ochraně osobních údajů. „Neoprávněné nakládání s osobními údaji je už dnes trestné,“ podotkl. Nové ustanovení o postihu médií by podle senátora umožnilo spíše „vyhnout se řešení příčiny, a to samotnému úniku informací“.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil byl ke zrušení zákazu neutrální vzhledem k potřebě ctít presumpci neviny. Odmítl ale využívání prostředků trestního práva k politickému boji. Místopředseda Senátu Petr Pithart podotkl, že schválením by se stát smířil s úniky odposlechů, které by se bez možnosti zveřejnění mohly snadněji stát předmětem vydírání: „To je samozřejmě potrava pro všechny nebezpečné politické šíbry, kteří s tím prostě budou vydírat a ovlivňovat veřejný život.“
Do autorů zákazu ze sněmovního ústavně-právního výboru se opřel senátor ČSSD Vladimír Dryml. „Vše, co pochází z dílny Marka Bendy, je pro mě dílo ďáblovo,“ prohlásil s tím, že Bendovým cílem podle něj bylo „nasadit náhubek demokratickým novinářům“, zastrašit je a zabránit zveřejňování odposlechů ve veřejném zájmu. ODS se ale proti takovému tvrzení ohradila. „Nedělejme z toho politickou agitku,“ uvedl ministr s tím, že zákaz ve sněmovně podpořili i zástupci opozičních stran.
V médiích by se neobjevovaly jména a tváře zneužívaných dětí
Zákaz zveřejňování odposlechů do vládní novely vložili poslanci na podnět svého ústavně-právního výboru. Za porušení by hrozilo až pětileté vězení nebo až pětimilionová pokuta. Stejná sankce má hrozit za zveřejnění osobních údajů obětí zločinů. Až na výjimky má být zcela zakázáno zveřejňování jmen a jiných osobních údajů obětí, pokud jimi budou děti a mladiství. U starších lidí se má zákaz vztahovat například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů.
Podle Pospíšila není obvyklé, aby informace o obětech trestných činů nepodléhaly žádné právní regulaci. Vládní návrh pokládá za kompromis mezi právem na informace a na ochranu soukromí. Zveřejnění informací o obětech zločinů bude možné pouze v případě, že by to bylo v jejich zájmu nebo ve veřejném zájmu, například kvůli identifikaci nebo při únosu. Pokud novela bude přijata, v médiích by se již neměly objevovat například jména a tváře týraných a zneužívaných dětí. Týkat by se to mohlo i chlapců a dívek, o které se přetahují jejich rodiče.
