Praha - Kvůli vůbec prvnímu nevidomému senátorovi v naší historii Milanu Pešákovi se nejspíš budou měnit pravidla v horní komoře Parlamentu. Díky němu totiž vyšlo najevo, jak nepřipravené jsou české nejvyšší státní instituce na handicapované. Problém tkví hlavně v tom, že Pešák požaduje, aby při jednáních mohl mít s sebou asistenta. Jenže právě to zákon neumožňuje.
Milan Pešák je historicky prvním nevidomým zákonodárcem. Zatím se učí poznávat budovu Senátu, kde bude příštích šest let pracovat. „Většinou to funguje tak, že si prostor dvakrát nebo třikrát projdu - a vím,“ prohlásil Pešák. Naučit se chodit po budově nebude pro senátora až takový problém. Mnohem složitější bude orientace v informacích. Pomoci mu v tom má i speciální počítač a čtečka pro nevidomé. „Budu potřebovat brajlskou tiskárnu, to je poměrně hlučné zařízení, proto v takové té ochranné skříni, která alespoň trochu toho hluku tlumí,“ řekl senátor.
To všechno mu v horní komoře nakoupí. Jenže v jiných věcech na lidi s handicapem, stejně jako většina státních institucí, připraveni nejsou. Hlasovací zařízení například nemá popisky ANO a NE v brajlově písmu, mluví se také o vodicích lištách. Pešák navíc chce, aby s ním v sále mohl celou dobu sedět jeho asistent. A právě to se zdá jako největší problém. „Je to podle mě na politické jednání, protože to by znamenalo úpravu jednacího řádu,“ podotkl mluvčí Senátu Petr Kostka.
Jednácí řád je zákon, takže jeho změna by znamenala nové schvalování. Pešák ale doufá, že v případě potřeby se změna udělá. „Samozřejmě neznáme všechny požadavky, ale budeme dělat všechno pro to, abychom kolegovi vyšli vstříc,“ řekl Přemysl Sobotka, předseda Senátu.
Za hranicemi ČR jsou nevidomí politici běžnou záležitostí
Pešák jako první nevidomý zákonodárce bude muset vyšlapat cestu dalším, kteří přijdou po něm. V zahraničí jsou ale na rozdíl od nás podobně postižení politici naprostou samozřejmostí. Třeba Velká Británie měla dokonce i svého nevidomého ministra vnitra Davida Blunketta.
Milan Pešák vystudoval speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě v Brně. Do roku 1990 pracoval jako programátor v podniku META Svazu invalidů ČR. Poté se živil jako programátor, pracoval ve Federaci nevidomých a slabozrakých ČSFR. V období 1992 až 2006 působil ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých ČR jako výkonný ředitel a prezident. Na podzim 2006 byl za ODS zvolen do pražského zastupitelstva a stal se radním pro zdravotnictví.
