Česká justice by měla víc využívat možnost navrhovat a udělovat peněžité tresty. Při představení výroční zprávy o činnosti státních zastupitelství to prohlásil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, podle nějž byl jejich podíl na celkovém počtu odsouzených osob v uplynulých letech směšně malý; v roce 2015 šlo jen o pět procent, loni sice už o patnáct, ani to ale není podle Zemana dostatečné.
Šéf žalobců Zeman: Počty peněžitých trestů byly směšně malé, je potřeba je zvyšovat
Nejvyšší státní zástupce představuje výroční zprávu (zdroj: ČT24)
„Citelné peněžité tresty mohou pomoci zejména v boji se závažnou ekonomickou kriminalitou,“ konstatuje ve své zprávě žalobce a národní korespondent pro boj proti finanční kriminalitě Zdeněk Kasal. „Jde o jeden z velice efektivních nástrojů trestní politiky, neboť přiměřená finanční sankce je skutečným postihem pro každého, kdo zná cenu peněz.“
Jak ale upozornil šéf žalobců Zeman, justice tuto možnost v uplynulých letech prakticky nevyužívala a „míra ukládání peněžitých trestů byla až směšně malá“. V roce 2015 padla finanční sankce jen u pěti a půl procenta odsouzených, což jako negativum konstatuje už tehdejší výroční zpráva o stavu tuzemské prokuratury: „Je zřejmé, že peněžité tresty nejsou navrhovány a ani ukládány v optimálním rozsahu.“
„Začali jsme instruovat nižší státní zastupitelství, aby se věnovala více šetřením o majetkových poměrech osob obviněných, jednali jsme s policií a v uplynulém roce ve spolupráci s Nejvyšším soudem jsme uspořádali semináře,“ uvádí nyní Zeman a změnu poměrů dokládá na číslech: předloni šlo o víc než osm procent případů, loni už o víc než patnáct procent všech odsouzených. Podle Zemana to ale stále není dost.
Peněžité tresty
„Máme rezervy. Alternativní, peněžité tresty jsou způsob, jak dosahovat trestní spravedlnosti, a když to porovnám s Německem, tam je poměr uložených peněžitých trestů 85 procent,“ prohlásil a upozornil na to, že je v souvislosti s alternativním potrestáním potřeba brát v potaz i stav českých věznic. Po amnestii v roce 2013 sedělo za mřížemi šestnáct tisíc lidí, nyní jde o třiadvacet tisíc, což je podle šéfa žalobců v poměru ku sto tisícům obyvatel extrémně vysoký počet.
Kriminalita v Česku klesla, fenoménem je internet
Obecně přitom platí, že kriminalita v Česku klesá. Žalobci loni podali obžalobu na necelých jednasedmdesát tisíc lidí, což je asi o sedm tisíc méně než v roce 2016, obžalovali i 238 právnických osob (a soudy v minulém roce uznaly vinnými 95 procent obžalovaných).
„Otázka, proč kriminalita klesá, doposud není úplně zodpovězená,“ podotýká v této souvislosti Zeman „Může to být dáno tím, že ubývá kriminality, je to možná dáno i ekonomickým růstem a může to být dáno tím, že se přesouvá do jiného prostředí – na internet.“ Ten se stává útočištěm nejen pro hackery, podvodníky, ale i pro sexuální delikventy.
Počty obžalovaných fyzických osob
Počty obžalovaných právnických osob
„Jako nový fenomén se vyskytly také případy šikanování mezi školními dětmi či pronásledování oběti formou tzv. cyber‑stalkingu. Zejména sociální sítě jsou pak stále častěji platformou pro nezákonné nenávistné projevy,“ doplňují žalobci.
Výroční zpráva také ukázala, že výraznou většinu trestných činů páchají lidé s minimálním vzděláním, jen devět let základní školy stojí za dvěma třetinami loni stíhaných osob, středoškoláci tvoří necelou třetinu a lidé s vysokoškolským titulem pak pouhá čtyři procenta.
Dosažené vzdělání stíhaných osob
Zeman kritizuje nedostatek policistů
Zeman komentoval i spolupráci s policejními orgány a upozornil na to, že státní zastupitelství a policejní útvary bez sebe vzájemně nemohou fungovat. Vyzdvihl především efektivní elektronické trestní řízení, které zrychluje průběh řízení a žalobcům usnadňuje komunikaci s daným policejním orgánem.
Nejvyšší státní zástupce současně upozornil, že „nižší stupně státního zastupitelství hodnotí kladně spolupráci s policejními orgány, protože mají zájem na tom, aby řádně stíhaly trestnou činnost a řádně postupovaly v trestním řízení“. Výhrady ale vznesl k fluktuaci v policejních řadách, která vede k tomu, že na straně vyšetřovatelů stojí lidé s omezenými znalostmi a zkušenostmi – a vyzval k tomu, aby se situace v policii stabilizovala.
Vedle krajů tentýž problém Zeman vidí i u Národní centrály proti organizovanému zločinu, která vznikla před dvěma lety jako výsledek sporné policejní reorganizace sloučení protikorupční policie s Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu Roberta Šlachty. I zde podle něj personální situace představuje problém, tím spíš, že s „s NCOZ spolupracujeme velice intenzivně, zásadní spolupráce probíhá mezi NCOZ a oběma vrchními státními zastupitelstvími“.