Obliba elektrokol a elektrokoloběžek roste. Lidé si je kupují nebo půjčují stále častěji a se zvýšeným zájmem přibývá i dobíjecích míst. Lepší kapacita baterií pak umožňuje bez nabití urazit až sto kilometrů a omezují se tak případy, kdy si cyklisté kvůli vybité baterii museli zavolat pomoc. Ta však často musí dorazit kvůli tomu, že uživatelé přecení své síly nebo neznají vlastnosti elektrokola a přijdou k úrazu.
Nejlevnější elektrokola se dají koupit už za deseti tisíc korun, ta špičkových značek se však prodávají i za čtvrt milionu. Kolo ale není nutné si hned kupovat, v poslední době přibývá půjčoven, hlavně v turistických oblastech. Cena za pronájem se nejčastěji pohybuje od šesti set do třinácti set korun za den, dlouhodobější výpůjčka je levnější.
Na cyklisty oblíbené Šumavě kromě půjčoven přibývá také infrastruktury, zejména dobíjecích stanic. Obce a města tak chtějí nejen zvýšit komfort návštěvníků, ale taky předcházet případům, kdy cyklisté po vybití baterky volali pomoc.
Delší výdrž baterií
Například na Železnorudsku přibyly za poslední rok dvě dobíjecí stanice. Jedna je ve městě a druhá se nachází na vrcholu Pancíře, kam každý rok míří tisíce lidí. Nabíjecí místo je doplněno schránkou s nejpoužívanějšími konektory. Jinde si zájemci musí kabely půjčit v infocentru a někde si kolo nenabijí vůbec. Například na Březníku nebo Poledníku kvůli absenci klasického rozvodu elektřiny přípojky zcela chybí.
To ale nemusí být takový problém. Půjčovny totiž stále častěji nabízejí modernější modely s vyšší kapacitou baterií. To znamená, že pokud cyklisté pomoc elektromotoru využívají jen minimálně, jsou schopni ujet na jedno nabití i přes sto kilometrů. Řada z nich však neváhá do kopce spoléhat hlavně na motor. „Vydrží na celý den, není problém ujet padesát kilometrů,“ popisuje své zkušenosti s kapacitou baterie jeden ze zákazníků půjčovny.
Díky těmto faktorům se už tolik neopakují případy, kdy lidé s vybitou baterií volali na pomoc horskou službu. „Špatně si rozvrhli délku trasy a baterie jim došla v místech, kde nebylo možné elektrokolo dobít a pak volali o pomoc, protože vzhledem k výrazně vyšší váze kola nezvládli cestu domů,“ popisuje typickou situaci náčelník šumavské horské služby Michal Janďura.
S motorem i čtyřicet kilometrů v hodině
Pro elektrické kolo platí stejná pravidla jako pro to běžné. Cyklista, který na něm jede, je ze zákona řidičem nemotorového vozidla a před jízdou si tak nesmí dát alkohol ani jiné omamné látky.
Maximální výkon elektrokol je stanovený na 250 wattů. Motor pomáhá jenom při šlapání, a to nejvýš do rychlosti 25 kilometrů v hodině. Hmotnost pak nesmí překročit čtyřicet kilo a napětí systému musí být do 48 voltů. Když elektrokolo tyto parametry překročí, už se považuje za motorové vozidlo a musí tak mít registraci, technickou kontrolu, povinné ručení a předepsanou výbavu.
Řada lidí však na pravidla nehledí a po koupi elektrokola vyžaduje přečipování elektromotoru, aby se výkon ještě zvýšil. Podle prodejců to žádají až dvě třetiny zákazníků, přestože tím mohou přijít o záruku. Odemčení čipu zvyšuje nejen rychlost, ale i spotřebu a riziko úrazu.
„Čip nám otevře plnou sílu motoru de facto na jakoukoliv rychlost při plném šlápnutí. Jezdí až padesátikilometrovou rychlostí, v průměru spíš pětatřicet až čtyřicet kilometrů v hodině,“ vysvětluje prodejce elektrokol Václav Vachtl.
Úrazy jako z autonehod
Při takové rychlosti a výrazně vyšší váze elektrokola se zvyšuje riziko úrazů. Lékaři tak stále častěji řeší poranění hlavy, mozku nebo páteře. Podle primáře z českobudějovické nemocnice Jiřího Fiedlera se lékaři po pádech z elektrických kol a koloběžek setkávají i s takzvanými vysokoenergetickými zraněními, která jsou běžná spíše u těžkých dopravních nehod.
Profesionální záchranář z lipenské horské služby Aleš Fejfar tvrdí, že lidé nejčastěji podceňují rychlost a nedomyslí, co se může stát.
Do půjčoven navíc pro elektrokola přicházejí hlavně začátečníci, kteří většinou neovládají ani základy cyklistiky. „Mívají problémy s bržděním, nevědí, že musí brzdit oběma brzdami,“ říká majitel půjčovny kol ve Frymburku Martin Řezáč. Některé z nich proto od letošní sezony ke kolu poskytují také návod a pokyny, jak kolo správně používat.
