Praha - Píše se 24. listopad 1989. Tehdy z iniciativy stávkových výborů devíti velkých pražských závodů vzniklo Sdružení stávkových výborů (SSV), které se rychle stalo centrem stávkového hnutí v celé republice. Přestože Sdružení vzniklo v podstatě spontánně a pracovalo pro něj doslova dvacet nadšenců, koordinovalo přípravu generální stávky.
Sdružení stávkových výborů spojilo dělníky a studenty
Zpočátku se jednalo o takové informační centrum, které lidem odpovídalo na dotazy ohledně případných perzekucí vyplývajících ze stávky. Nicméně hlavním posláním bylo zajistit úspěch stávky. Ta se nakonec konala 27. listopadu 1989 od 12 do 14 hodin a po celém území se jí zúčastnilo 75 procent občanů.
„Bude generální stávka, jejímž smyslem není ochromení našeho hospodářství, ale cosi manifestovat. Manifestovat vůli lidí po svobodě a demokracii.“
Úspěšným průběhem generální stávky začala nová kapitola činnosti Sdružení. Ta vyvrcholila 2. a 3. března 1990, kdy mimořádný všesvazový a všeodborový sjezd ukončil činnost ROH a založena byla zcela nová odborová centrála - Československá konfederace odborových svazů (ČSKOS).
Stávka byla velmi důležitým zlomem, neboť rozhodla doslova o nezvratnosti zahájeného procesu. Současný šéf odborů Milan Štěch generální stávku označil za zásadní a poslední krok, kdy komunistická reprezentace doznala, že není cesty zpátky a musela tudíž přistoupit k jednáním. „Otevřela se cesta k tomu, aby věci, které revoluce přinesla, probíhaly rychleji,“ poznamenal Štěch pro Český rozhlas. „Pokud by bývaly nevznikly stávkové výbory, myslím, že by se ještě pokoušeli někteří představitelé bývalé moci ve firmách a v podnicích o určité narušování vývoje,“ poznamenal Štěch.