Podle exministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) je nutné objasnit, kdo dal pokyny, aby policie během návštěvy čínského prezidenta v některých případech postupovala protizákonně. „Nepodezíráme samotné policisty, ti jednají na základě rozkazu. Zajímá nás, kdo pokyn udělil,“ prohlásil Schwarzenberg v Otázkách Václava Moravce. TOP 09 a ODS chtějí příští týden usilovat o mimořádnou schůzi sněmovny. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha se ale policie zachovala správně, kdyby se totiž Si Ťin-pchingovi něco stalo, poškodilo by to pověst ČR.
Opozice nechce kritizovat práci policie, zdůrazňuje čestný předseda TOP 09. „Byl jsem na demonstraci, jednali velice slušně, všechna čest,“ podotkl Schwarzenberg, který připomněl praxi z dob komunismu. „Zvyk je takový, že věci se dají dělat anonymně, přijde nějaký telefon a lidé jednají, a to je pro demokracii nebezpečné,“ upozornil exministr zahraničí.
Kvůli incidentu s tibetskou vlajkou na pražské FAMU se už policejní prezident Tomáš Tuhý vedení školy omluvil. Postup policistů v dopise děkanovi označil za „nevhodný a nadbytečný“. Dva policisté kvůli němu čelí kárnému řízení.
Podle předsedy Senátu Štěcha policie jen dělala svou práci. Bezpečnostní opatření neohrožující občany považuje za správná. „Kdyby se tu něco stalo takovým osobnostem, poškodilo by to naši zemi po všech stránkách,“ je přesvědčen politik.
V případě, že policie měla indicie, které mohly znamenat nebezpečí, tak je podle Štěcha logické, že se tyto signály snažila prověřit.
„Docela se divím, proč je kolem toho takové velké vzrušení. Něco jiného by bylo, kdyby tam policie přišla, prováděla tam razii, vlajky strhávala, nebo kdyby tam přišli těžkooděnci. Ale policisté přišli, legitimovali se a snažili se zjistit, co tam je za osoby. Stejně by se chovali, kdyby tu byl americký prezident a byly tam vyvěšené symboly někoho, s kým Amerika nemá dobré vztahy,“ míní Štěch.
Podle Štěcha je mimořádná schůze sněmovny zbytečná. „Máme mnohem aktuálnější problémy, které je potřeba řešit. Podle mě nic neporušili – ani zákon o vysokých školách, to by bylo tehdy, kdyby přes zákaz po budově prováděli nějakou pátrací činnost,“ konstatoval předseda Senátu.
Podle Schwarzenberga je ale absurdní představa, že by na sebe nějaký atentátník předem upozorňoval vyvěšením vlajky. Štěch mu oponoval s tím, že cílem demonstrantů nemusí být už předem něco udělat. „Nálada vytvoří nějakou situaci, která může vyústit v něco, co bude naši zemi poškozovat,“ míní předseda Senátu.
- Časopis Respekt nedávno uvedl, že policisté během čínské návštěvy zvonili na dveře lidí, kteří tibetskou vlajku vyvěsili do okna, a nutili je ji odstranit s argumentem, že přes vlajku nevidí na případného snipera.
Policie během návštěvy Si Ťin-pchinga nevpustila demonstranty na Hradčanské náměstí, kde se měla uskutečnit ohlášená demonstrace za svobodu Tibetu. Jedním z politiků, jimž policisté odepřeli vstup, byl i šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Organizátoři protestu kvůli tomu podají správní žalobu.
Prezident Miloš Zeman policii za zásah pochválil. Zdůvodnil to bezpečností „druhého nejvýznamnějšího muže planety“. „Duševně normální lidé“ by to podle něj měli pochopit. Podle prezidenta je potřeba odlišit lidi, kteří svobodně vyjadřují svůj názor, „od různých Kalousků, kteří se pouze zviditelňují šaškovskými akcemi“.
„Prezident někdy sklouzává k tomu, že dělá kampaň v době, kdy by se dělat neměla. Samozřejmě je to dané i tlakem zvnějšku – médií a politiků, kteří se vůči policii ohradili. Myslím, že se cítí zodpovědný za všechny věci související s bezpečností. Jako prezident má právo ocenit kohokoli, v téhle úrovni to chápu,“ okomentoval Zemanova slova Štěch.
Prezident Si Ťin-pching přijel do Česka na Velikonoční pondělí a zdržel se do středy 30. března. Vláda si od lepších vztahů s Pekingem slibuje hlavně příliv čínských investic do Česka.
Jednání tuzemských policistů při návštěvě čínského prezidenta není první kontroverzí spojenou s bezpečnostním sborem; rozpaky vyvolala už policejní nečinnost počátkem loňského července, kdy na Václavském náměstí demonstrovali odpůrci migrace i Evropské unie se šibenicemi v rukou. Muži zákona tehdy zasáhli jen proti levicovým aktivistům, kteří se xenofobnímu průvodu snažili zabránit v průchodu.
Rozpory vzbudil i policejní přístup 17. listopadu, kdy odmítli k pamětní desce na Albertově vpustit studenty, mířící uctít výročí Sametové revoluce. V prostoru se v té době chystala demonstrace na podporu prezidenta Miloše Zemana, za účasti Bloku proti Islámu.
