Praha – Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Interview ČT24 upozornil, že rozsudek Nejvyššího soudu o platech soudů nemá zpětnou účinnost na všechny. Jedná se o to, že stát by měl soudcům doplatit náhradu za chybně vypočítané platy během uplynulých třech let. Podle Rychetského vychází retroaktivita rozhodnutí z toho, že někteří soudci zažalovali stát už před několika lety. Stát podle něj tedy spíš stojí před rozhodnutím, jestli doplatí všem, nebo jen těm, kteří si to vyžalují. Zároveň Rychetský brání právo ministryně Válkové (ANO) apelovat na předsedu okresního soudu, protože její úřad je ústředním orgánem celého soudnictví.
„Tento rozsudek stát nezavazuje přímo k tomu, aby všem třem tisícům soudům tři roky zpět doplácel platy. Na druhé straně si představte tu absurdní situaci, že by je doplácel jenom těm, kteří se soudí. Zároveň by těm soudcům, kteří nechtěli žalovat svůj vlastní soud a svůj vlastní stát, nedal nic,“ shrnuje podstatu problematické části rozsudku Nejvyššího soudu Pavel Rychetský. Někteří soudci se totiž už o špatně vypočítané platy soudili před lety a až dnes kauza doputovala k nejvyšší soudní instanci. „Ti, kteří nežalovali, nemají právní nárok na zpětnou účinnost,“ potvrdil Rychetský.
O celé věci bude možná brzy rozhodovat právě Ústavní soud, v jehož čele Rychetský sedí. Politici se zatím spíš nepřímo obracejí na předsedu Okresního soudu Brno-venkov Petra Jirsu, který tak případ doplacení špatně vypočítaných platů může k Ústavnímu soudu posunout. Tento soud přitom už ve svém loňském nálezu, při němž zrušil do té doby platný koeficient k výpočtu mezd 2,75, odložil vykonavatelnost a účinnost svého nálezu až na první leden tohoto roku. Předmětný rozsudek Nejvyššího soudu stojí hlavně na údajně špatně spočítané platové základně a použití špatného koeficientu. I přesto se dotýká časové účinnosti. „Nevím, jestli Nejvyšší soud zcela respektoval náš nález, nebo ho neznal, nebo si ho vyložil jinak. Pokud k nám případ opravdu přijde, tak je to problém, se kterým se budeme muset vypořádat. Je tady jistý nesoulad,“ uvedl Rychetský.
Ústavní soud by se musel zabývat i rozhodnutím, jestli se stát zachoval správně, když k výpočtu platu použil pro něj výhodnější variantu. „Zákon umožňoval dvojí výpočet. Stát použil ten výhodnější, ale jestli z hlediska ústavního pořádku měl nebo neměl právo volby a měl naopak použít způsob výpočtu výhodnějšího pro soudce, to je velice sporná otázka,“ řekl Rychetský.
Politici čekají na Jirsu, podle Rychetského Válková apelovat může
Před podobně těžkou volbou je i soudce Petr Jirsa. Na jedné straně je on sám soudcem, kterého se doplatek týká, na druhé straně zastupuje stát jako předseda soudu. Politici už přes média vyslovili, že by bylo dobré, aby se Jirsa na Ústavní soud obrátil, za což se dočkali kritiky za zasahování do nezávislostí soudní moci. Rychetský naopak nevidí problém v tom, když na zmíněného soudce apeluje ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), a to zvláště v případě, když Jirsu přímo neúkoluje. „Podle zákona o soudech a soudcích je ústředním orgánem státní správy celého soudnictví ministerstvo spravedlnosti. Zde nelze ministryni nic vytknout,“ uvedl Rychetský.
Vláda se vzpouzí možnosti vyplatit soudcům celý tříletý doplatek za špatně počítané mzdy. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvádí, že na to ani nejsou peníze. Prezident Miloš Zeman k tomu řekl, že platy soudců jsou už tak přehnané. „Já sám dost dobře nechápu, proč mají mít jak soudci, tak ústavní činitelé takové platy, které mají a které ne vždy odpovídají jejich výkonům,“ uvedl včera na závěr své cesty po Ústeckém kraji prezident.
Vysoký plat se často bere jako záruka nezávislosti. Podle Rychetského je ale vykládán spíš mylně. „Když ústavní soud poprvé ve věci platů rozhodoval a použil termín 'aby nebyla ohrožena nezávislost soudců', tak tím nemyslel nezávislost toho jednoho soudce, ale myslel tím nezávislost oddělené soudní moci,“ podotkl Rychetský. Soudní moc tak měla být oddělena od výkonné, měla být zákonem jasně daná navázanost na platy v nepodnikatelské sféře, od nichž by se odvíjely ty soudcovské, ať už by se průměrná mzda zvyšovala či snižovala. Platy soudců by pak tuto křivku automaticky následovaly.
K čemu došel Nejvyšší soud?
Český statistický úřad pravidelně zveřejňuje údaje o průměrné hrubé měsíční mzdě fyzických osob v nepodnikatelské sféře. Ministerstvo práce a sociálních věcí údaj používalo při stanovení platové základny soudců a představitelů státní moci. Podle verdiktu Nejvyššího soudu však mělo ministerstvo správně vycházet z jiného údaje, který mzdy fyzických osob přepočítává na plné úvazky. Dosud používaný údaj totiž zahrnuje zkrácené úvazky, které průměr stlačují níž. Ministerstvo spravedlnosti, které dlužnou částu vyčísluje, odhaduje náklady na 1,7 miliardy korun. Většina z této sumy by šla právě soudcům. Část rozhodnutí Nejvyššího soudu je ale podle Sobotky v rozporu s předcházejícím rozhodnutím Ústavního soudu, který se platy soudců zabýval.
