Praha – Ústřední výbor Komunistické strany Čech a Moravy vyjádřil v prezidentském klání oficiální podporu Miloši Zemanovi i Jiřímu Dienstbierovi. Oba dva jsou podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa kandidáti levice a rozhodnutí, pro kterého z nich mají stoupenci KSČM hlasovat, nechává vedení strany na samotných voličích.
„Jasné je, že KSČM nepostavila svého vlastního kandidáta, jde o první přímou volbu v České republice a lidé jsou dostatečně rozumní, aby věděli, jak mají volit,“ uvedl po zasedání ÚV KSČM Filip. „My jsme usnesením podpořili kandidáty, kteří si o podporu KSČM požádali - a právě proto jsme dali voličům na výběr.“
Vojtěch Filip:
„Preferujeme kandidáty levice. Doporučení směřuje pro oba kandidáty.“
Filip nepředpokládá, že by se názor vedení strany ještě před prvním kolem prezidentské volby zásadně měnil. Další doporučení chce strana dát v případném druhém kole prezidentských voleb. „Je to rozhodnutí, které dává šanci, aby do druhého kola – a my si myslíme, že druhé kolo bude – postoupil nepravicový kandidát, to znamená kandidát nalevo od středu,“ doplnil předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.
Část strany ale s rozhodnutím ÚV mírně nesouhlasí. „Jiří Dienstbier je člověk, který má v mých očích náskok,“ uvedl Jiří Dolejš. „Koneckonců, voliči se rozhodnou sami. Dnes prostě zvítězila opatrnost nad jmenovitou podporou - zatím.“
Za Dienstbierem stály kraje, za Zemanem Remek
KSČM má tradičně disciplinovaný voličský elektorát, který obvykle vyslechne doporučení stranických špiček, a proto jsou hlasy komunistických voličů jedním z jazýčků na vahách prezidentské volby. O deklarovanou podporu proto KSČM minulý pátek požádal Miloš Zeman i Jiří Dienstbier, strana si vzala týden na rozmyšlení.
Podle Filipa se oba kandidáti shodují na tom, že pokud dostane politická strana důvěru občanů, má právo se podílet na správě země. A to znamená, že by v prezidentské funkci jmenovali i komunistickou vládu, kdyby KSČM zvítězila ve volbách. Zeman je navíc politicky zkušenější a měl u komunistů lepší projev, Dienstbier má ale pro KSČM podle Filipa zase „určité přednosti v oblasti zahraniční politiky“.
K oběma kandidátům mají ale komunisté i své výhrady; v případě Miloše Zemana jde právě o jeho zahraniční politiku, zejména jeho podporu případného preventivního úderu na Írán; u Jiřího Dienstbiera komunistům vadí jeho odmítavý postoj k jaderné energetice. Podporu má především v krajích, kde KSČM po podzimních volbách se sociální demokracií uzavírala hojně koalice, podle některých informací Dienstbierovi vyjádřilo podporu i „měkké křídlo“ strany reprezentované Jiřím Dolejšem. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka se navíc nechal slyšet, že komunistická podpora (někdejšímu šéfovi sociálních demokratů) Miloši Zemanovi by mohla ohrozit další spolupráci mezi ČSSD a KSČM.
Na Zemanovu stranu se přiklonil např. komunistický europoslanec Vladimír Remek, což někdejší premiér ocenil: „Musí mít obrovskou odvahu, a já si hrozně vážním lidí, kteří odvahu mají.“ Dienstbier rozhodnutí ÚV KSČM komentovat spíše nechtěl. „Je to jejich rozhodnutí – pro mě je důležité, že chci oslovit všechny voliče od středu doleva, tedy i voliče komunistické strany, protože si myslím, že moje hodnoty a můj program jsou jim bližší,“ uvedl.
Podporu komunistů chtěl i Okamura
O hlasy komunistických voličů mají zájem i další kandidáti, například Tomio Okamura. Jenže toho k přímé volbě nezaregistrovalo ministerstvo vnitra, stejně jako Janu Bobošíkovou a Vladimíra Dlouhého. O tom, jestli se vrátí do boje o Hrad, rozhodne Nejvyšší správní soud nejspíš až 13. prosince. Už včera totiž vzkázal, že využije celou patnáctidenní lhůtu, kterou mu dává zákon. Ani potom ale nemusí být jasno, do hry může vstoupit ještě Ústavní soud a ten žádnou lhůtu pro rozhodnutí nemá.
