Rozsudek nad manažery fondů Trend a Mercia: Hálek dostal sedm let

Hradec Králové - Královehradecký krajský soud uznal vinnými deset z jedenácti bývalých manažerů investičních fondů Trend a Mercia. Jednoho obžaloby zprostil. Manažeři kolem Miroslava Hálka měli podle obžaloby vytunelovat ze dvou akciových fondů majetek za 1,4 miliardy korun. Šest z nich hradecký soud poslal za mříže. Ve vězení stráví od tří do sedmi let. Další čtyři obžalovaní dostali podmíněné tresty.

Nejvyšší trest uložil soud Miroslavu Hálkovi, který je označován za hlavu skupiny. Odsouzení mají také fondům zaplatit náhradu škody ve výši několika stovek milionů. Soud jim rovněž zakázal působení ve vedení obchodních společností na dobu tří až deseti let.

"Uznáváme, že to byla doba pro podnikání nelehká. Ale v dané věci to bylo ve stádiu, kdy se nejednalo o riziko, které by šlo tolerovat, bylo to souvislé jednání," uvedl ve zdůvodnění předseda soudního senátu Luboš Sovák.

Dnešní verdikt není pravomocný. Část obžalovaných manažerů se už proti němu odvolala, někteří si ale ponechali lhůtu na rozmyšlenou. K nim patří i státní zástupce František Fíla. „Rozsudek potvrdil naše závěry,“ vyjádřil spokojenost s rozsudkem.

Hálek naopak se soudním verdiktem nesouhlasí a svou vinu odmítá. "Dokazování jednoznačně potvrdilo, že tvrzení obžaloby jsou v rozporu se skutečností a že celé trestní stíhání bylo od začátku zmanipulováno," komentoval dnešní soud. Znalecký posudek označil za neodborný, jeho zpracovatelé prý o kapitálovém trhu nic nevědí. Podle něho byly také do spisu zařazeny zfalšované podklady a byl ovlivňován policií.

Kolik na kolik

výše trestu:

  • sedm let nepodmíněně - Miroslav Hálek
  • tři roky nepodmíněně - Jan Cholasta, Petr Šrejtr, Luděk Špriňar, Miroslav Vlastník, Libor Páv
  • tři roky podmíněně, s odkladem na pět let - Michal Plachta, Petr Kožený
  • dva roky podmíněně, s odkladem na tři roky - Jiří Trnka, Václav Dius

Zákaz činosti

  • deset let - Miroslav Hálek 
  • pět let - 7 obžalovaných
  • tři roky - 2 obžalovaní

Komplikované vyšetřování

Celou kauzou se královéhradecký soud zabývá už dva a půl roku, po devíti letech vyšetřování. Trestní spis má kolem 20 tisíc stran. Na vynesení rozsudku si předseda soudního senátu vyhradil dva dny.

Vyšetřování zřejmě nejrozsáhlejšího případu tunelování v Česku provázely komplikace, například bývalý vyšetřovatel Blahoslav Kavka se roku 2000 z dosud neznámých příčin zastřelil. Bývalý hradecký žalobce Vladislav Kusala, který na případ dohlížel, ve stejném roce na funkci rezignoval. Případ byl pak převeden nejprve z východních Čech do jižních, v roce 2002 se ho ujal republikový úřad vyšetřování v Praze.

Cesta tunelem

Fond Trend založili hudebníci Michael Kocáb a Martin Kratochvíl. V polovině devatesátých let ho získala Hálkova společnost Královéhradecká brokerská. Z fondu poté zmizely nejcennější akcie, mezi které patřil například podíl v pražském obchodním domě Kotva. Trend také uzavíral nevýhodné smlouvy.

Podobný osud potkal i fond Mercia, nad kterým obžalovaní získali kontrolu v polovině 90. let. Kocáb s Kratochvílem teď vystupovali před soudem v roli svědků.

Trend není jediný…

  • Harvardské investiční  fondy: 16 miliard korun
  • KTP Quantum: 3,5 miliardy korun
  • CS Fondy: 1,39 miliard korun
  • Private Investors: 1 miliarda korun
  • Progres Incest: 0,5 miliardy korun

*více o fondech a škodách najdete v dokumentu

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...