Praha - Rozpuštění sněmovny s sebou přináší i nejasný osud pro dvě zásadní právní normy. Strany proto vítají záměr prezidenta sejít se s politickými stranami ještě před tím, než hlava státu dolní komoru definitivně rozpustí. Chtějí jej totiž požádat o strategické odložení rozpuštění sněmovny. "Mimo jiné tím vyloučíme všechny obavy, že tady rozhoduje (prezident, pozn. redakce) samoděržavě v rámci prezidentského systému,„ řekl místopředseda ČSSD Michal Hašek v Otázkách Václava Moravce (OVM). Předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová ovšem upozornila na skutečnost, že prezident bude po rozpuštění sněmovny držet v rukou “absolutní moc". Místopředseda komunistů Jiří Dolejš ale míní, že za jejími slovy stojí fakt, že ODS přichází o moc.
Rozpuštění sněmovny: Potáhnou strany a prezident za jeden provaz?
Hašek by takový postup prezidenta pokládal za správný. Podle něj by to mohla „být taková zklidňující tečka za těmi hektickými několika týdny“. Parlamentní strany ale musejí mezi sebou najít alespoň elementární dohodu na tom, že několik málo zákonů stojí za to doprojednat tak, aby nespadly pod stůl. Hašek k tomu doplnil, že pak stačí, aby prezident argument politických stran přijal a Senát po schválení usnesení o rozpuštění nevyužil celou 30denní lhůtu a co nejdříve projednal zásadní normy a v ideální podobě je nevrátil zpět. Politické strany proto chtějí prezidenta požádat o strategické odložení termínu platnosti rozpuštění sněmovny.
- Jiří Dolejš v OVM: „Oněch 60 dní je maximální lhůta, já si dovedu představit, že s odvoláním na to, aby parlament ještě mohl zasedat, tak se těch 60 dnů zkrátí na minimum, (…) bude se moci rozjet příprava voleb, bude jasné jak rozpuštění sněmovny, tak termín voleb…“
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek k tomu doplnil, že Senát nesmí jednat o zákonech, když je sněmovna rozpuštěna. „Já doufám, že usnesení o rozpuštění bude poslední jednání této sněmovny. Prezident by měl ale ponechat čas Senátu, aby stihl projednat sněmovnou schválené zákony,“ řekl v OVM. On sám myslí, že v tuto chvíli je řeč o rekodifikaci občanského zákoníku a fotovoltaice. Podle něj Zeman nemusí nutně jednat se všemi parlamentními stranami, stačí, když se dohodne se šéfkou Poslanecké sněmovny a předsedou Senátu, od kterého potřebuje znát, do kdy Senát projedná nezbytné tisky, z čehož pak vyplyne datum rozpuštění sněmovny.
V praxi by to znamenalo, že mandát poslancům zůstane o něco déle a volby by se konaly dřív než za 60 dní od rozpuštění sněmovny - to ale rozhodne prezident Miloš Zeman.
GALERIE
Michal Hašek čeká na Miloše Zemana autor: Jaroslav Matyáš, zdroj: ČT24
- Miroslav Kalousek v OVM: „Ty předčasné volby nejsou proto, že Miloš Zeman jmenoval úřednickou vládu, ty nejsou proto, že pro ni hlasovali sociální demokraté, ty jsou proto, že se ukázalo, že není politická většina.“
Podle ústavy prezident není vázán žádnými lhůtami, nicméně předseda Ústavního soudu tvrdí, že musí jednat bezodkladně. „Rozdíl mezi okamžikem, kdy sněmovna přijme usnesení, a okamžikem, kdy prezident vydá rozhodnutí, nemůže být počítán na týdny, ale maximálně na týden,“ objasnil Rychetský v ČT prezidentův manévrovací prostor.
Ani sám prezident Zeman ale nemá v plánu nic odkládat. „Vždy jsem říkal, že pokud k němu (rozpuštění sněmovny, pozn. redakce) dojde, tak jediná cesta, jak dojít ke svobodným volbám, je úřednická vláda, což se splnilo, nu a nemám důvod zbytečně odkládat vyhlášení o rozpuštění Poslanecké sněmovny,“ řekl Zeman pro ČT. Prezident se ale chce ještě před tím, než dolní komoru rozpustí, sejít se zástupci parlamentních stran. Serveru Aktuálně.cz to řekl jeho kancléř Vratislav Mynář.
Miroslav Kalousek a Miroslava Němcová
Volby 17. listopadu? Podle Němcové symbolické
Dohoda o termínu voleb mezi politickými stranami v tuto chvíli zatím není. Podle Kalouska ale existuje shoda na tom, že nikdo z politiků nechce otálet. Důvodem je zejména zajistit dostatek času pro tvorbu a schvalování státního rozpočtu. "Potom ten termín 18. a 19. listopadu se jeví za prvé jako nejvhodnější a za druhé jako stihnutelný.
Němcová v OVM:
„Tak kdybychom si měli zažertovat, tak rozpustit sněmovnu 21. srpna by mělo svou velkou symboliku a mít nové volby 17. listopadu by taky mělo svou symboliku.“
Rozpuštěním Poslanecké sněmovny se podle Němcové v rukou prezidenta soustředí velká část moci. Dolní komora parlamentu po rozpuštění nebude moci kontrolovat vládu, kterou jmenoval prezident Miloš Zeman. Ústavní soud byl také doplněn podle přání hlavy státu, upozornila Němcová. „Tím, že se parlament rozpouští, dochází k přesunu moci do rukou prezidenta, téměř bych řekla absolutní moci. Jestliže se Poslanecká sněmovna vzdává své možnosti kontrolovat vládu, ztrácí šanci cokoli ovlivnit. A kdo tedy drží zemi? Drží ji vláda jmenovaná prezidentem proti vůli Poslanecké sněmovny,“ řekla Němcová. Místopředseda komunistů Jiří Dolejš ale míní, že za jejími slovy stojí fakt, že ODS po několika letech přichází o moc. „Tím, že ODS odchází od moci, není konec světa,“ oponoval Němcové Dolejš.
Na významnou roli prezidenta v případě rozpuštění sněmovny už upozornili politologové. Pozice vlády i sněmovny bude oslabena po dobu dvou měsíců, soudí odborník Tomáš Lebeda. Vznikne tak velký prostor pro kreativitu dalších institucí, zejména Pražského hradu.
GALERIE
Volební místnost zdroj: ČT24
Strany bývalé koalice se před hlasováním o důvěře vládě Jiřího Rusnoka domnívaly, že disponují většinou 101 hlasů. Při hlasování o důvěře pro dočasnou vládu se však ukázalo, že koaliční poslanci zdaleka nejsou tak soudržní. Rusnok sice nezískal podporu, ale namísto druhé vlády v čele s Němcovou země míří k předčasným volbám.
GALERIE
videogallery_361938