Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti)

Nahrávám video
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Marcel Kolaja (Piráti)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 27 kandiduje Česká pirátská strana, jeho volebním lídrem je Marcel Kolaja. Rozhovor s ním vedl Tomáš Drahoňovský.

Jaká je jedna nejdůležitější oblast, pokud je možné ji vygenerovat, které byste se chtěl případně v Evropském parlamentu věnovat?

Tyto volby rozhodnou o tom, jestli Evropa bude svobodný a liberální prostor ve světě, nebo jestli Evropu necháme oligarchům, nebo ji budou škrtit konzervativní síly, nebo nedej bože dojde k rozbití Evropy nacionalisty. Piráti představují čerstvou politickou sílu liberálního středu a budeme bojovat, co můžeme, za zachování svobody v Evropě. Představili jsme 20bodový program našich dvaceti priorit. Vytáhnout z toho jednu, která je úplně nejdůležitější, je poměrně těžké, poněvadž jsou vzájemně provázány, ale pokud tedy můžu něco zdůraznit, tak je to určitě boj proti daňovým rájům, proti únikům nadnárodních korporací do daňových rájů. Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, ale chceme také bojovat proti suchu, chceme jít příkladem v ochraně planety, méně zbytečného odpadu, méně fosilních paliv. Naše vize moderní Evropy je svobodná, informovaná, vzdělaná a digitálně propojená společnost, a proto Evropa potřebuje Piráty.

Je mimochodem zajímavé, že svoboda se jako termín proplétá a protkává řadou různých programů různých politických stran. Co to konkrétně znamená pro vás? V čem by lidé měli zůstat svobodní? To je vaše heslo: Rozhodl jsem se kandidovat do Evropského parlamentu, protože si vážím svobody, kterou máme, a nechci o ni přijít. To stojí na vašich webových stránkách.

Myslím si, že je důležité si uvědomit, že svobodu potřebujeme, aby nám panovala v prostoru fyzickém. To znamená volný pohyb zboží, služeb, kapitálu, ale i osob. To, že můžeme cestovat do zahraničí, že tam můžeme studovat a pracovat, to, co nám evropská spolupráce přináší, je velmi důležité. Ale současně i svoboda na internetu, chceme internet bez cenzury a chceme jít přímo proti tlakům, které v současnosti v Evropském parlamentu představují konzervativní síly, jako jsme viděli například ve směrnici o autorském právu na jednotném digitálním trhu, kdy byla de facto schválena cenzura na internetu.

To je velké téma, které bylo slyšet z úst Pirátů poměrně často v minulých měsících. Mě v tom případě zaujalo, že vy sám jste v úvodním slově ve studiu řekl, že nechcete evropský prostor přenechat oligarchům. Možná by právě příznivci této směrnice řekli, že proti oligarchizaci bojuje, že nechce nechat ovládnout svobodný internet velkými hráči, kteří ho deformují. Není to tak?

Měl jsem tím na mysli trochu něco jiného. Když se podíváme například do postkomunistických zemí, tak se nám tu rozvíjí takový nešvar, že si tady oligarchové ve vládě víceméně začínají dělat, co chtějí. Nicméně, co se týče té směrnice, chápu snahu Evropské komise omezit internetové giganty, jako je Google a Facebook, což je to, o čem mluvíte. Ale směrnice tímto směrem ve výsledku vůbec nejde, my naopak věříme, že bohužel podpoří tyto největší internetové giganty, a to z toho důvodu, že ony na ta opatření, aby je implementovaly, budou mít nejvíce prostředků, peněz, mají nejlepší právníky pro vyjednání například různých licencí se zpravodajskými servery, takže naopak malí a střední podnikatelé budou ti, kteří budou biti, a tyto internetové giganty to podpoří. Mluvil jsem o zavedení digitální daně, a to je ten způsob, kterým chceme bojovat proti těmto internetovým gigantům. To, že Google a Facebook mají miliony uživatelů v České republice, ale pramálo tady platí na daních, je skutečný problém. Vnímám snahu Evropské komise tyto giganty omezit, ale Komise a následně Evropský parlament s Radou se vydaly špatným směrem, poněvadž naopak způsobuje podpoření těchto gigantů, a ještě navíc omezení uživatelů, občanů Evropské unie.

Digitální daň na národní, nebo na nadnárodní, evropské úrovni?

Chceme zavést digitální daň na evropské úrovni, poněvadž zavedení na úrovni národní s sebou nese určité komplikace. Když se podíváte na mapu, zjistíte, že Česká republika není v Evropě úplně největší země. Pro takto velké nadnárodní korporace budou existovat možnosti, jak se vyhnout regulacím digitální daně na národní úrovni. To znamená, chceme regulaci na evropské úrovni, aby trh čítal zhruba půlmiliardu uživatelů, a pro korporace už potom bude velmi složité se tomu danění vyhnout, jako například tím, že budou obchodovat přes nějaké prostředníky, prodávat přes ně reklamu, což by v Česku mohly dělat a tím nenaplnit limit pro to, aby se na ně regulace vztahovala.

To sice může být pravda, ale tím byste na druhou stranu otevřel poměrně velké téma daňové harmonizace napříč Evropskou unií, ke kterému by se pak možná, někdo by namítl, vázalo i téma jednotných odvodů, jednotných minimálních mezd. Téma, které má evropská reprezentace na úřednické úrovni málokdy odvahu otevřít. Takže harmonizovat i tímto směrem?

Nevidím důvod, proč by zavedení digitální daně mělo jít ruku v ruce například se zavedením stejné minimální mzdy…

Spíše jde o daňovou harmonizaci jako celek. Pokud by byla jednotná digitální daň, tak by to možná otevřelo dveře i pro harmonizaci jiných, třeba přímých daní.

Skutečně tam nevidím toto zásadní spojení. Řešíme tu nějaký skutečný problém, že nadnárodní korporace nám tady nedaní a daní v daňových rájích. Ať už daní v daňových rájích, které jsou mimo Evropskou unii, nebo v daňových rájích, které jsou uvnitř Evropské unie. Je to reálný problém, který Evropská unie musí řešit, poněvadž pokud ho řešit nebude, tak tady budou občané státní rozpočty financovat ze svého, nadnárodní korporace si tady budou vydělávat miliardy, ale přitom nebudou přispívat daněmi do státního rozpočtu. To přece není Evropa, ve které chceme žít. Takže tato otázka je důležitá, myslím si, že je potřeba ji otevřít. V dnešním světě, ve kterém žijeme, je k tomu skutečně potřeba přistoupit zodpovědně a bavit se na evropské úrovni, jak tento problém řešit.

Jak jste spokojen s řešením otázky dvojí kvality potravin, které teď proběhlo na evropské úrovni, a případně jak vysoko stojí v žebříčku pirátských priorit?

Spokojen nejsem, poněvadž směrnice ve výsledku výjimkami, které tam jsou, legalizuje dvojí kvalitu potravin, takže toto téma musí být znovu otevřeno. Nabízí se řešení na evropské úrovni, je potřeba k nim přistoupit a řešit je. Je to jedna z našich velkých priorit, na začátku jsem je nejmenoval, abych se vešel do co nejkratšího času. Všiml jsem si, že víceméně všechny politické strany si to vzaly za své populární téma, ale myslím si, že jsou i jiná témata, která jsou důležitá, proto jsem jmenoval ta. Ale dvojí kvalita potravin je pro nás extrémně důležité téma, nejsme žádné smetiště Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analog se vrací, filmové fotoaparáty lákají hlavně mladé

Zájem o focení na analog v Česku podle oslovených prodejců v posledních pěti letech roste. U jednorázových a levnějších kompaktních fotoaparátů potvrzují růst tržeb až o desítky procent. Vyšší zájem o tradiční focení potvrzují také fotokluby. Prodejci, odborníci na servis i fotokluby se shodují, že trend táhnou hlavně mladí lidé.
před 36 mminutami

VideoParalympijské hry s ruskou a běloruskou účastí budí zlou krev

Startující zimní paralympijské hry v italských městech Milán a Cortina d’Ampezzo provází velké kontroverze. Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) totiž umožnil ruským a běloruským sportovcům startovat pod svými vlajkami. Řada sportovců z jiných zemí, v čele s ukrajinskými, se proti tomuto rozhodnutí bouří. Protestují proti tomu, aby v dějišti paralympijských her vlála ruská vlajka a nelíbí se jim, že pokud by ruský paralympionik vyhrál, hrála by se v dějišti Her ruská hymna. Nejdotčenější je ukrajinská delegace, také proto, že jí IPC zakázal používat původně plánové slavnostní oděvy se znázorněnou mapou Ukrajiny i s okupovaným územím. Deset zemí, včetně české delegace, se proto chystá bojkotovat slavnostní zahájení ve Veroně.
před 10 hhodinami

VideoJižněji a delší trasou. S pilotem vládního airbusu o repatriačním letu

Po pěti dnech se pilot vládního airbusu Petr Daňko vrátil v pátek domů. Od pondělí se na Blízkém východě otočil třikrát. Patřil k posádce, která stroj přebírala v Šarm aš-Šajchu od kolegů, kteří přiletěli z Ománu. Na palubě bylo 94 cestujících. V rozhovoru zmiňuje, že oproti běžným trasám se nyní létá trochu jinak, jižněji a déle, protože se oblétávají nebezpečné oblasti. Plány na příští týden zatím pilot z 24. základny dopravního letectva Praha-Kbely nezná, budou se ještě upřesňovat. Zákazníkem je totiž ministerstvo zahraničních věcí, které dosud ještě na toto období nepředložilo objednávku. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nyní odhaduje, že dál se budou spíše využívat soukromá letadla společnosti Smartwings, která mají výrazně větší kapacitu než vládní letouny.
před 11 hhodinami

Karlovo náměstí v Praze se chystá na rekonstrukci, probíhá přesadba stromů

Na Karlově náměstí v Praze začaly přípravné práce před jeho rekonstrukcí. Při nich město nechává přestěhovat několik až devět metrů vysokých stromů. Za pomocí jeřábu je pracovníci vytahují i s kořeny a převážejí do jiné části parku. Podle krajinářské architektky z Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Barbory Liškové aktuálně probíhá přesadba pěti kusů stromů a celková rekultivace prostoru. Rekonstrukce samotného náměstí začne na přelomu roku a potrvá zhruba tři roky.
před 12 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let, přivezl Čechy z Ománu

V noci na pátek přistál v Praze další vládní repatriační let s českými občany, které zasáhl současný konflikt na Blízkém východě. Větší armádní airbus s kapacitou přes devadesát míst přivezl cestující z ománského Maskatu, uvedlo ministerstvo zahraničních věcí. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek ráno na síti X napsal, že odletěl první repatriační let do Dubaje. Stovky Čechů se během posledních dnů vrátily z ohrožené oblasti jak vládními repatriačními lety, tak komerčními linkami.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Ještě za života darují tělo vědě. Lékařské fakulty mají s lidmi přes 15 tisíc smluv

Vděčnost za léčbu, pomoc medicíně nebo finanční důvody. Zájem o darování těla vědě roste. Poskytnout své ostatky k výuce se už v Česku rozhodlo více než patnáct tisíc lidí. Na osmi tuzemských lékařských fakultách loni přibylo přes 1500 smluv s novými dárci. Podle přednosty Anatomického ústavu 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (UK) Ondřeje Naňky je většina z nich starší 70 let. K darování těla se ale čím dál častěji rozhodují i mladí lidé, třeba středoškoláci.
před 12 hhodinami

Ministerstvo zahraničí: Čtvrteční let z Ammánu do Prahy byl plně hrazen státem

Cestující, které ve čtvrtek dopravilo letadlo Smartwings pronajaté státem z Ammánu do Prahy, nemuseli za dopravu nic uhradit. ČTK to řekl mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő, podle něhož byl let z Jordánska plně hrazený státem. Lidé, které ve čtvrtek po příletu oslovila redakce, ale uvedli, že museli podepsat závazek, že za let uhradí patnáct tisíc korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu tvrdil, že nikdo nic platit nebude. Ministr Petr Macinka (Motoristé) později v pátek sdělil, že Česko požádá o refundaci EU.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát vyplatil odškodnění 113 obětem šikany komunistického režimu

Už 113 lidem, kteří byli obětí šikany komunistického režimu, vyplatil stát odškodnění. České televizi to potvrdili mluvčí ministerstev spravedlnosti a vnitra, která náhradu vyplácejí. Od minulého září mohou lidé, kteří byli nuceni opustit Československo nebo byli pod takzvaným ochranným dohledem, žádat o jednorázové odškodné ve výši 100 tisíc korun. Největším problémem je zpětné dokazování.
před 14 hhodinami
Načítání...