Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. Rozhovory probíhají v pořadí podle volebních čísel stran. S číslem 3 kandiduje Cesta odpovědné společnosti, do voleb ji vede předseda strany Antonín Baudyš, který je ale v současnosti v zahraničí. Na otázky Jiřího Václavka odpovídal druhý muž kandidátky Jan Dubanič.
Rozhovory s kandidáty do evropských voleb: Jan Dubanič (Cesta)
10 minut
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jan Dubanič (Cesta)
Na kterou problematiku by se vaše hnutí v případě zvolení do Evropského parlamentu chtělo zaměřit?
Náš politický program pro tyto volby máme koncipován jako zásadní proměnu Evropské unie. V roce 2004 jsme vstupovali do EU, která byla pro volný obchodní prostor, a to se změnilo s Lisabonskou smlouvou, která byla přijata v roce 2009. Princip přijímání legislativy byl do té doby jednomyslností, což znamená, že součástí bylo i právo veta. S Lisabonskou smlouvou se proměnil a začal platit princip dvojí většiny.
V našem prostoru Lisabonská smlouva nezměnila upřímně řečeno vůbec nic. Chápu ale správně, že reforma EU je hlavní bod, se kterým chcete vstoupit do Evropského parlamentu?
Je to zásadní bod. Není to ale tak, že bychom měli čistě jenom jedno téma. Náš program je koncipovaný tak, abychom se dotkli více oblastí.
Do které frakce se vaše hnutí v Evropském parlamentu chce zařadit?
My o tom v tuto chvíli nechceme mluvit, protože v Evropské unii se nálady zásadně mění a my jsme přesvědčeni, že některé frakce zaniknou a některé nové vzniknou. Necháme se překvapit.
Ty frakce nicméně v současné době odpovídají hlavním proudům. Jsou tam lidovci, socialisté, ale také strany, které volají spíše po Evropě národů. Takže mě zajímá alespoň typově, do které z těchto frakcí chcete vstoupit?
My máme zájem na tom, aby v EU byla Evropa suverénních národů.
Čili spolu se stranou Marine Le Penové či pana Farage?
Na to nebudu odpovídat, protože věříme, že vzniknou nové frakce a možná vznikne nějaká, která nám bude skutečně vyhovovat.
Když jsme u Velké Británie, byli byste pro dřívější odchod Velké Británie, než je 31. říjen?
My celkově vnímáme, že odchod Velké Británie z Evropské unie není úplně šťastný. Je ale otázkou, jestli prodlužování odchodu někomu pomůže.
Co je tedy v tuto chvíli výhodnější pro Evropskou unii? Aby se i v Británii uskutečnily volby a Británie měla stále možnost ovlivňovat budoucí podobu Unie, anebo co nejrychlejší odchod?
Když jsme se v roce 1993 rozcházeli se Slovenskem, tak jsme se rozešli velmi slušně a rychle. Ukázalo se, že to bylo výhodné. Tato cesta by byla nejjednodušší.
Čili Velká Británie by měla odejít pokud možno ještě před evropskými volbami?
Ne, to netvrdím.
Ale říkáte, že by to bylo komplikovanější, pokud by měla být Velká Británie i po volbách součástí EU. Takže se ptám. Před volbami, nebo po nich?
V tuto chvíli neumím odpovědět.
Jste pro referendum o vystoupení Česka z EU?
Nejsme zastáncem vystoupení Česka z EU. My naopak vstupujeme do eurovoleb s cílem proměny Evropské unie. Referendum je demokratické vyjádření obyvatel, ale v tuto chvíli si nemyslíme, že by to bylo pro Českou republiku jakkoli výhodné.
Navrhujete zrušení či redesign pohraniční unijní stráže čili Frontexu, kterou se naopak Unie snaží personálně a finančně posílit. Kdo má tedy odpovídat za ochranu vnějších hranic EU a kdo to má platit?
My navrhujeme společnou ochranu, aby to nebylo na jednotlivých státech, kterých se to bezprostředně týká. Státy EU by se měli podílet na ochraně hranic v rámci svých možností.
Přitom ale současně voláte po zrušení Frontexu?
My jsme nic takového neřekli.
To ale máte v programu.
Zásadní redesign ano. Země by měly na ochraně hranic ale spolupracovat.
Jste pro další prodloužení sankcí proti Rusku?
Ne. Domníváme se, že je potřeba spolupracovat i s Ruskem.
Kdo je přirozený partner Evropské unie? Jsou to Spojené státy, nebo Rusko? Anebo jsou to obě velmoci?
Když se podíváme na Rusko čistě z politického pohledu, tak můžeme vnímat, že v budoucích letech půjde o boj velmocí. Jestli budou číslem jedna Spojené státy, nebo Čína. Sankce, které jsou uvalené na Rusko, ho v podstatě nutí, aby si hledalo své obchodní partnery jiným směrem, než je Evropa. Svým způsobem by se dalo říct, že Rusko tlačíme do toho, aby se orientovalo na Čínu. Z našeho pohledu by tedy bylo lepší, kdybychom spolupracovali s Ruskem a Čína by tak neměla silného spojence.
Měla by vůči Číně EU posupovat jednotně? Například v navazování spolupráce v projektu Nová hedvábná stezka, anebo jste pro to, aby tuto spolupráci navazovaly unijní země samostatně?
Jsme pro suverenitu.
Tedy nikoliv jednotný postup Unie vůči Číně?
Pokud by EU měla jednotný postup, pak by to asi mělo smysl. Ale ve chvíli, kdy se Evropská unie úplně neshoduje v přístupu k Číně, tak navrhujeme, aby to přirozeně bylo na každém národu zvlášť.
Jak jste spokojeni s tím, jak se EU nakonec dohodla na řešení problému dvojí kvality potravin?
Tak s tím spokojeni nejsme. Podle paní europoslankyně Sehnalové ministři zemí v čele s Rakouskem a Německem protlačili do textu zákona větu, která umožňuje výrobcům vymluvit se prakticky na cokoliv. Navíc na poslední chvíli došlo i k vypuštění požadavku, který stanovil výrobcům upozorňování na dvojí kvalitu.
