Rozhovory s kandidáty do evropských voleb: Jan Dubanič (Cesta)

Nahrávám video
Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: Jan Dubanič (Cesta)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. Rozhovory probíhají v pořadí podle volebních čísel stran. S číslem 3 kandiduje Cesta odpovědné společnosti, do voleb ji vede předseda strany Antonín Baudyš, který je ale v současnosti v zahraničí. Na otázky Jiřího Václavka odpovídal druhý muž kandidátky Jan Dubanič.

Na kterou problematiku by se vaše hnutí v případě zvolení do Evropského parlamentu chtělo zaměřit?

Náš politický program pro tyto volby máme koncipován jako zásadní proměnu Evropské unie. V roce 2004 jsme vstupovali do EU, která byla pro volný obchodní prostor, a to se změnilo s Lisabonskou smlouvou, která byla přijata v roce 2009. Princip přijímání legislativy byl do té doby jednomyslností, což znamená, že součástí bylo i právo veta. S Lisabonskou smlouvou se proměnil a začal platit princip dvojí většiny.

V našem prostoru Lisabonská smlouva nezměnila upřímně řečeno vůbec nic. Chápu ale správně, že reforma EU je hlavní bod, se kterým chcete vstoupit do Evropského parlamentu?

Je to zásadní bod. Není to ale tak, že bychom měli čistě jenom jedno téma. Náš program je koncipovaný tak, abychom se dotkli více oblastí.

Do které frakce se vaše hnutí v Evropském parlamentu chce zařadit?

My o tom v tuto chvíli nechceme mluvit, protože v Evropské unii se nálady zásadně mění a my jsme přesvědčeni, že některé frakce zaniknou a některé nové vzniknou. Necháme se překvapit.

Ty frakce nicméně v současné době odpovídají hlavním proudům. Jsou tam lidovci, socialisté, ale také strany, které volají spíše po Evropě národů. Takže mě zajímá alespoň typově, do které z těchto frakcí chcete vstoupit?

My máme zájem na tom, aby v EU byla Evropa suverénních národů.

Čili spolu se stranou Marine Le Penové či pana Farage?

Na to nebudu odpovídat, protože věříme, že vzniknou nové frakce a možná vznikne nějaká, která nám bude skutečně vyhovovat.

Když jsme u Velké Británie, byli byste pro dřívější odchod Velké Británie, než je 31. říjen?

My celkově vnímáme, že odchod Velké Británie z Evropské unie není úplně šťastný. Je ale otázkou, jestli prodlužování odchodu někomu pomůže.

Co je tedy v tuto chvíli výhodnější pro Evropskou unii? Aby se i v Británii uskutečnily volby a Británie měla stále možnost ovlivňovat budoucí podobu Unie, anebo co nejrychlejší odchod?

Když jsme se v roce 1993 rozcházeli se Slovenskem, tak jsme se rozešli velmi slušně a rychle. Ukázalo se, že to bylo výhodné. Tato cesta by byla nejjednodušší.

Čili Velká Británie by měla odejít pokud možno ještě před evropskými volbami?

Ne, to netvrdím.

Ale říkáte, že by to bylo komplikovanější, pokud by měla být Velká Británie i po volbách součástí EU. Takže se ptám. Před volbami, nebo po nich?

V tuto chvíli neumím odpovědět.

Jste pro referendum o vystoupení Česka z EU?

Nejsme zastáncem vystoupení Česka z EU. My naopak vstupujeme do eurovoleb s cílem proměny Evropské unie. Referendum je demokratické vyjádření obyvatel, ale v tuto chvíli si nemyslíme, že by to bylo pro Českou republiku jakkoli výhodné.

Navrhujete zrušení či redesign pohraniční unijní stráže čili Frontexu, kterou se naopak Unie snaží personálně a finančně posílit. Kdo má tedy odpovídat za ochranu vnějších hranic EU a kdo to má platit?

My navrhujeme společnou ochranu, aby to nebylo na jednotlivých státech, kterých se to bezprostředně týká. Státy EU by se měli podílet na ochraně hranic v rámci svých možností.

Přitom ale současně voláte po zrušení Frontexu?

My jsme nic takového neřekli.

To ale máte v programu.

Zásadní redesign ano. Země by měly na ochraně hranic ale spolupracovat.

Jste pro další prodloužení sankcí proti Rusku?

Ne. Domníváme se, že je potřeba spolupracovat i s Ruskem.

Kdo je přirozený partner Evropské unie? Jsou to Spojené státy, nebo Rusko? Anebo jsou to obě velmoci?

Když se podíváme na Rusko čistě z politického pohledu, tak můžeme vnímat, že v budoucích letech půjde o boj velmocí. Jestli budou číslem jedna Spojené státy, nebo Čína. Sankce, které jsou uvalené na Rusko, ho v podstatě nutí, aby si hledalo své obchodní partnery jiným směrem, než je Evropa. Svým způsobem by se dalo říct, že Rusko tlačíme do toho, aby se orientovalo na Čínu. Z našeho pohledu by tedy bylo lepší, kdybychom spolupracovali s Ruskem a Čína by tak neměla silného spojence.

Měla by vůči Číně EU posupovat jednotně? Například v navazování spolupráce v projektu Nová hedvábná stezka, anebo jste pro to, aby tuto spolupráci navazovaly unijní země samostatně?

Jsme pro suverenitu.

Tedy nikoliv jednotný postup Unie vůči Číně?

Pokud by EU měla jednotný postup, pak by to asi mělo smysl. Ale ve chvíli, kdy se Evropská unie úplně neshoduje v přístupu k Číně, tak navrhujeme, aby to přirozeně bylo na každém národu zvlášť.

Jak jste spokojeni s tím, jak se EU nakonec dohodla na řešení problému dvojí kvality potravin?

Tak s tím spokojeni nejsme. Podle paní europoslankyně Sehnalové ministři zemí v čele s Rakouskem a Německem protlačili do textu zákona větu, která umožňuje výrobcům vymluvit se prakticky na cokoliv. Navíc na poslední chvíli došlo i k vypuštění požadavku, který stanovil výrobcům upozorňování na dvojí kvalitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...