Rodič je víc než politik, chci to nejen říkat, ale i naplňovat, vysvětluje Výborný konec v čele lidovců

Nahrávám video

Marek Výborný v úterý oznámil, že skončí v čele lidovců. Stranu povede do konce ledna, kdy by měl mimořádný sjezd zvolit nového předsedu. Rezignuje z rodinných důvodů. V září nečekaně ovdověl, stará se o tři děti. „Rodič je pro nás víc než politik, rodina je pro nás víc než politika. A my jako křesťanští demokraté to chceme nejenom říkat,“ uvedl Výborný, který svůj krok vysvětlil v pořadu Události, komentáře.

O svém konci v čele strany začal uvažovat už po tragické události. „Když jsem se stal předsedou KDU-ČSL, nakonec i když jsem zvažoval kandidaturu do Poslanecké sněmovny, tak to vždy bylo po dohodě s mou rodinou, s mými dětmi a na prvním místě s mou manželkou Markétou. Ona byla mou velkou podporou, ona na sebe vzala ve finále to břímě, když jsem se stal předsedou KDU-ČSL, péči o naše děti a náš domov,“ uvedl.

„V kontextu toho jsem si velmi rychle uvědomil, že být na plný úvazek předsedou parlamentní politické strany a zároveň být na plný úvazek tátou tří dětí prostě dohromady nejde. To je úkol nadlidský i pro sebelepšího manažera. Já jsem byl vnitřně velmi záhy rozhodnut pro jasnou prioritu a tou jsou moje děti,“ pokračuje Výborný.

„Rodič je pro nás víc než politik, rodina je pro nás víc než politika. A my jako křesťanští demokraté to chceme nejenom říkat, protože myslím, že je to s námi skutečně spojené, ale chceme to také reálně naplňovat. A to je i motiv mého rozhodnutí,“ zdůraznil Výborný, který lidovce vedl od března.

Na funkci předsedy rezignuje k termínu mimořádného sjezdu, který by se měl uskutečnit v sobotu 25. ledna 2020. Výborný své rozhodnutí oznámil v úterý odpoledne po jednání celostátního výboru lidovců. „Řešili jsme i otázku, jestli mám rezignovat k dnešnímu datu. Po dohodě, aby byla zajištěna maximální kontinuita, jsem přislíbil, že jsem ještě připraven věci zajistit tak, abych předal mandát,“ uvedl.

Kdo by ho v čele lidovců mohl nahradit, nechtěl odstupující předseda komentovat. „Jsem připraven nové předsedkyni nebo novému předsedovi KDU-ČSL být plně k ruce,“ prohlásil Výborný. Kampaň před krajskými a senátními volbami podle něj změna ve vedení neohrozí.

Výborný je také poslancem a zatím jím zůstane i poté, co skončí ve vedení strany. „Zvažoval jsem i tuto otázku, protože nezastírám, že výkon mandátu poslance také není úplně jednoduchý, nicméně v tuto chvíli jsem rozhodnut v práci poslance pokračovat, pokusit se to skloubit se starostí a péčí o rodinu. Pokud by to samozřejmě dohromady nešlo, jsem připraven kdykoliv v budoucnu tuto věc také řešit,“ uvažuje.

Než vstoupil do politiky, byl Marek Výborný učitelem. Na Univerzitě Palackého v Olomouci vystudoval historii a teologii, poté začal učit na gymnáziu v Pardubicích. V roce 2005 vstoupil tehdy devětadvacetiletý Výborný do KDU-ČSL, kde dříve udělal politickou kariéru jeho otec Miloslav – někdejší ministr obrany. Od roku 2006 byl zastupitelem v rodném Heřmanově Městci.

O úroveň výše – do krajské politiky – Marek Výborný nahlédl v roce 2012, kdy byl díky preferenčním hlasům zvolen do zastupitelstva Pardubického kraje. Zakrátko ale odstoupil, protože se stal ředitelem pardubického gymnázia Mozartova. Protože střední školy zřizuje kraj, nemohl současně být zastupitelem. Ředitelem školy byl Výborný do roku 2018.

V té době již působil i v Poslanecké sněmovně, zvolen byl ve volbách v roce 2017 – jako jediný reprezentant KDU-ČSL z Pardubického kraje. Ve sněmovně se stal členem ústavně právního výboru a mandátového a imunitního výboru a také stálé parlamentní komise pro ústavu. Je předsedou podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, členem podvýborů pro regionální školství, pro mládež a volnočasové aktivity, pro ochranu spotřebitele a pro kulturu.

Poté, co se dlouholetý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek rozhodl neobhajovat funkci, kandidoval Marek Výborný v roce 2018 na jeho místo a ve druhém kole jasně porazil bývalého ministra Mariana Jurečku.

Pod vedením Marka Výborného absolvovali lidovci pouze jedny volby – evropské. KDU-ČSL v nich získala sice více hlasů než v předchozích eurovolbách, ale vzhledem k podstatně vyšší voličské účasti se její procentuální zisk snížil. Lidovci přišli o jeden poslanecký mandát.

Rezignovat na předsednickou funkci se Marek Výborný rozhodl v listopadu 2019 po nečekaném úmrtí své manželky. Krok zdůvodnil potřebou pečovat o tři děti, které měli.

Kromě politických funkcí je Marek Výborný skautem, působí ve vedení pěveckého sboru a je členem České křesťanské akademie.

Marek Výborný
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 2 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
13:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 3 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 10 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 10 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 17 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.