Robotický institut ve stínu sporů. Odborníci odcházejí, rektor mluví o zklidnění

Nahrávám video
Události: Robotický institut se potýká s důsledky sporu rektora a bývalého ředitele
Zdroj: ČT24

Kritici současného vedení Českého vysokého učení technického tvrdí, že Institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) je po odvolání ředitele Vladimíra Maříka v krizi. Potýká se s výpověďmi zaměstnanců, ztrátou důvěry zahraničních partnerů a ohrožením zisku projektu za stovky milionů korun. Maříka v červnu odvolal rektor Vojtěch Petráček, ten naopak tvrdí, že situace na institutu se pomalu uklidňuje.

Posledním krokem šéfa projektového oddělení Víta Dočkala bylo odeslání podkladů k přihlášce do projektu RICAIP. V soutěži jde zhruba o 900 milionů korun, díky nimž by se institut mohl stát spolu s partnery z Německa a Brna evropským uzlem pro technologie čtvrté průmyslové revoluce.

Bezdůvodně to přece nejde

„Tady mám předávací protokol své agendy. Je to jedenáct stránek projektů, které musí pak někdo obhospodařovat,“ říká ke svému odchodu Vít Dočkal. Stejně jako on dali výpověď i čtyři jeho kolegové.

Odchod nevylučuje ani odborník na strojové uvažování Josef Urban. „Není prostě možné říct: ‚Odvoláváme vašeho šéfa a neřekneme vám proč‘,“ komentuje Josef Urban odvolání Maříka.

Rektor ČVUT Vojtěch Petráček podle některých pracovníků institutu odvolání ředitele Vladimíra Maříka nezdůvodnil a nestabilní situace ohrožuje důležité projekty. Zástupce ředitele CIIRC ČVUT Václav Hlaváč považuje kompetentní pracovníky za klíčové. Podle něj je třeba pracovat s těmi, kteří jsou schopni nést nové myšlenky a přinášet velké projekty.

ČVUT je kvůli institutu rozdělené

Univerzita je však rozpolcená, protože za rektora se postavili děkani šesti z osmi jejích fakult. A podle samotného rektora Petráčka není odchod několika zaměstnanců velký problém.

Důvody odvolání ředitele ale sám sdělovat nechce, jsou podle něj interní. „Jistě neočekáváte, že budu na veřejnosti řešit detaily důvodů. Ta situace se postupně uklidňuje,“ řekl České televizi Petráček k situaci na ČVUT  s odkazem na to, že všechny zainteresované strany důvody znají.

Rektor také nabízí řešení situace klíčového projektu – peníze dostane jen tehdy, když bude nezávislý na vedení školy. Podle rektora by mohlo pod institutem vzniknout autonomní oddělení. To však odmítají němečtí partneři. Lidé kolem odvolaného Vladimíra Maříka tak požadují novou fakultu nebo úplně novou výzkumnou instituci mimo univerzitu.

Rektor si stěžoval na slovní útoky, Mařík na snahu udusit rozvoj

Rektor odvolal šéfa institutu v červnu. Zdůvodnil to dlouhodobými spory o fungování školy a tím, že ho Mařík údajně napadal a šířil nepravdivé informace o ohrožení institutu. Podle Maříka je rozhodnutí výsledkem snahy udusit rozvoj ústavu.

Rektor Petráček už dříve v prohlášení uvedl, že s Maříkem dlouhodobě neúspěšně diskutoval o modelu spolupráce součástí ČVUT. „Opakovaně se však stávalo, že jsme se vraceli k bodu nula – který na mě působil tak, jako by pan profesor výhodnost celého systému neviděl a stále se vracel ke starému schématu polarity a boje fakult a ústavů. Tato situace se bohužel nemění ani v době, kdy existují hmatatelné důkazy o zlepšené situaci ústavů,“ napsal Petráček.

Mařík se také podle rektora několikrát dopustil excesů. Petráček tvrdí, že jím byl opakovaně slovně napaden. „Několikrát jsme se dostali do konfliktu, který jsem musel řešit a chování podřízeného ředitele korigovat,“ doplnil rektor.

Podle Maříka bylo rozhodnutí rektora vyvrcholením snahy udusit rozvoj ústavu, který má výsledky, jež snesou mezinárodní srovnání. „Mnohým jde o to, dostat se do budovy, jiným jde o to, tedy panu rektorovi zřejmě, aby potlačil kritiku a ukázal svoji sílu zavedením cenzury na ČVUT,“ řekl Mařík. Největší obavy má podle svého dřívějšího vyjádření z toho, že špičkoví odborníci, které na insititut přitáhl, odejdou a za nimi odejdou i mladí nadějní výzkumníci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,7 tisíce Čechů. Nejvíce z nich je v Dubaji.
02:15Aktualizovánopřed 4 mminutami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 16 mminutami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 1 hhodinou

VideoReportéři ČT popsali další pochybnosti kolem bitcoinové kauzy

Před deseti měsíci vypukla jedna z největších kauz posledních let, která stála funkci i politickou kariéru tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka (dříve ODS). Stát tehdy přijal jako dar bitcoiny za necelou miliardu korun. Jak se ale záhy ukázalo, za podivných okolností je daroval dříve trestaný Tomáš Jiřikovský. Kryptoměna může podle šetření pocházet z trestné činnosti. Ministerstvo spravedlnosti bitcoiny následně vydražilo, pak se je rozhodlo získat zpátky a nyní se opět řeší, co s nimi. O dalších pochybnostech, které se v souvislosti s kauzou objevují – včetně dění na státním zastupitelství – natáčeli pro Reportéry ČT Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek.
před 3 hhodinami

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 3 hhodinami

VideoMinisterstvo zdravotnictví chce změnit systém dělení peněz mezi nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok s vyrovnanou úhradovou vyhláškou a výrazným zvýšením platby za pojištěnce státu. Změnit pak chce principy, podle kterých se peníze dělí mezi nemocnice. Základem pro to mají být data o kvalitě péče, dostupnosti a zátěži jednotlivých pracovišť. Například za takzvanou centrovou péčí míří skoro každý třetí onkologický pacient mimo kraj, kde bydlí.
před 4 hhodinami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 14 hhodinami
Načítání...