Už čtvrtý rok obsahuje silniční zákon termín objektivní odpovědnost. Majitelé aut podle něj mohou uvést, kdo se v jejich vozu dopustil přestupku a vyhnout se tak případnému trestu. Úředníci však v některých případech žádají peníze od majitelů vozu, přestože se skuteční řidiči k provinění přiznají. Identické případy navíc řeší odlišně.
Tomaš Pelc ze Šternberku a Radek Macharáček z Plzně jsou oba majitelé firem, jejichž zaměstnanci se ve služebních vozech dopustili přestupku. Přestože uvedli, kdo auta řídil, chtěly úřady pokuty od nich.
V případě pana Pelce ze Šternberku firemní vůz překročil maximální povolenou rychlost. Jeho zaměstnanec, který krátce na to z firmy odešel, jel na padesátce 83 km v hodině. V inkriminovaném okamžiku jej zachytil radar u vjezdu do města. „Mají fotku toho řidiče. Je vidět, že to nejsem já,“ nechápe Pelc. „Poskytl jsem jim správnou adresu. Ten člověk si to převzal, dokonce mi paní ukázala doručenku,“ zlobí se majitel firmy.
Úřad dostal i výkaz hodin zaměstnance. Ani to mu ale nestačilo. „Nepodařilo se prokázat totožnost konkrétního řidiče, to znamená, že je postupováno proti provozovateli vozidla,“ hájila rozhodnutí mluvčí městského úřadu Šternberk Irena Černochová.
V zákoně přitom úředníci podpůrné nástroje mají. „Mohou být použity donucovací prostředky,“ ubezpečil mluvčí ministerstva dopravy Tomáš Neřold. Zmínil udělení pořádkové pokuty, pokud se řidič vozu nedostaví, nebo předvedení.
Nic z toho však úřad ve Šternberku podle pana Pelce neudělal. Přesto po něm žádá 3500 korun. „S tím, že si to mám od toho člověka vymáhat sám,“ tlumočil sdělení byrokratů.
Macharáček uspěl s odvoláním
V prvním stupni řízení dopadl totožně i Radek Macharáček. Za špatně zaparkované auto, které měl v té době jeho známý, měl zaplatit 3000 korun. Adresu řidiče uvedl, ten se k přestupku písemně doznal. Úřad ale i přesto rozhodl, že pokutu musí zaplatit majitel vozu.
„Celá věc nás značně překvapila z toho důvodu, že jsme si zákonnou povinnost splnili. Myslím si, že úředník postupoval nesprávně,“ okomentoval situaci Macharáček. Odvolací krajský úřad pak veškerá rozhodnutí zrušil a řízení zastavil s tím, že „nebyly učiněny dostatečné kroky týkající se šetření pachatele přestupku“.
Taková rozhodnutí nejsou podle právníků, kteří se podobnými případy zabývají, výjimkou. Stejného výsledku chce dosáhnout i Tomáš Pelc. Proti rozhodnutí úřadu v prvním stupni hodlá taktéž podat odvolání.
Uložit
