Praha - Před Sametovou revolucí působily v tehdejším Českoslověnsku zřejmě stovky tajných agentů CIA. Jedním z nich byl i František Doskočil. Aby se jím stal, musel zapřít sám sebe, vrátit se z emigrace a čtrnáct let předstírat, že je vzorný soudruh. Dva roky po podepsání spolupráce se CIA se oženil s dcerou vysokého funkcionáře ministerstva vnitra, který nařídil sledování cizinců na našem území. Příběh Františka Doskočila je uzavřen v trezorech CIA a v celé pravdě se zřejmě na světlo jen tak nedostane.
František Doskočil vyrůstal ve Slavonicích na pomezí Čech, Moravy a Rakouska. „Já jsem vlastně vyrůstal v obci, kde jsem viděl hranice, když jsem se podíval z okna,“ dodal. Na očích měl neustále i hraniční pásmo a často musela celá obec uposlechnout zákaz vycházení, protože se ho někdo pokusil překročit.
Když v srpnu 1968 přešly hranice ruské tanky, poradil Františku Doskočilovi jeho otec, který byl deset let vězněn, aby emigroval. Za pár týdnů se v rakouské restauraci setkal s novinářem, ze kterého se vyklubal agent CIA. Než byl podepsán protokol o spolupráci, bylo mu odebráno DNA. Poté František Doskočil dostal za úkol se infiltrovat do komunistické nomenklatury. „Já si myslím, že nejtěžší bylo obelhat Komunistickou stranu Československa. Musel jsem na schůzích vystupovat jako zapřisáhlý komunista, který prosazuje komunistickou linii,“ vzpomíná Doskočil.
První úkol - mrtvá schránka na Praze 4
V roce 1976 dostal Doskočil dopis napsaný tajným písmem s návodem, jak se dostat k první schránce. „Pamatuju si to velmi přesně, byla to mrtvá schránka na Praze 4, kde u konce zábradlí měl ležet umělý kámen. Já jsem ten kámen měl vzít a dát ho do tašky, pokud možno nenápadně, a odjet zase metrem někam pryč. Pak jsem měl na bezpečném místě poklepat z boku kladívkem. A kámen se mi otevřel a vevnitř, v mrtvé schránce, byly šifrovací a dešifrovací tabulky.“
Podle historika Prokopa Tomka není snadné odhadnout, kolik lidí ve skutečnosti v Československu pro CIA pracovalo. „Zpravodajské služby Západu zpravidla neotevírají své archivy a o svých operacích mlčí. Řádově se dá hovořit, že v padesátých letech mohlo jít o stovky, možná až tisíce lidí. A v sedmdesátých, osmdesátých letech jde o maximálně stovky, ale víme o desítkách takových spolupracovníků,“ potvrdil Tomek.
Devět měsíců ve vězení, ale až po revoluci
Poslední úkol od CIA na jaře 1989 byl paradoxní. Doskočil se měl jako student čtvrtého ročníku Vysoké školy politické ÚV KSČ přiznat orgánům StB, že pracuje pro CIA. Je to neuvěřitelné, ale klec spadla až v únoru 1990. Po dvou dnech v cele předběžného zadržení se dozvěděl, že je podezřelý ze spáchání trestného činu podle paragrafu sto pět, což je vlastizrada a špionáž.
František Doskočil:
„Je těžší lhát než mluvit pravdu. Protože pravdu si zapamatujete lehce, lež se pamatuje těžce.“
Byl ve vazbě od února do listopadu 1990. Zatkli ho příslušníci v té době už zrušené StB. Neudělali to dřív, protože Václav Havel měl řeč v americkém kongresu a zatčení agenta CIA by mohlo vzbudit nežádoucí mezinárodní zájem. „Milost jsem dostal po devíti měsících, které jsem strávil ve vyšetřovací vazbě, od prezidenta Václava Havla. Tato milost byla podmíněna tím, že jsem musel podepsat současně papír o mlčenlivosti na deset let. Jinak bych tu milost nedostal,“ podotkl Doskočil.
Podle dochované dokumentace Státní bezpečnosti mohou historici potvrdit, že František Doskočil vlastnil originální zpravodajské pomůcky, včetně ladičky pro příjem pasivního příjmu zpráv. Nicméně není možné určit, kolik zpráv odeslal. František Doskočil byl ve vazbě od února do listopadu 1990. Byl zatčen podle paragrafu 105 o špionáži a vyzvědačství, a to v době, kdy už se začalo mluvit o zásluhách třetího odboje.
