Rektoři podpořili Univerzitu Karlovu ve sporu s prezidentem o jmenování profesorů

Česká konference rektorů podpořila Univerzitu Karlovu ve sporu s prezidentem Milošem Zemanem, který se opětovně rozhodl nejmenovat fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory. Univerzita podala k Městskému soudu v Praze dvě správní žaloby, podle kterých prezident porušil pravidla pro jmenování profesorů a zasáhl do akademických svobod.

Představitelé vysokých škol, kteří jednali v Brně, chtěli podle místopředsedy konference Mikuláše Beka z Masarykovy univerzity dát najevo, že Univerzita Karlova není se svým postojem osamocená. Jde o stanovisko vysokých škol jako celku, uvedl. „Česká konference rektorů odmítá zasahování do autonomie vysokých škol a nerespektování zákonného postupu,“ prohlásili rektoři.

„Jádro toho všeho je to, zda má prezident právo vstupovat do hodnocení ať už etického, nebo vědeckého profilu těch uchazečů. My jsme přesvědčení, že je to úkolem kolektivních univerzitních orgánů a prezident do toho vstupovat nemá,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Univerzita nevedla podle prezidenta řízení o jmenování řádně

Na soud se společně s univerzitou obrátili i Fajt s Ošťádalem. Spor o nejmenování profesorů se táhne už od roku 2015. Zeman musel na základě loňského rozsudku rozhodnout znovu, názor však nezměnil. Univerzita podle něj nevedla řízení o jmenování řádně. U Fajta údajně přešla to, že předložil nepravdivé informace, u Ošťádala zase nesoulad jeho styků s StB a etického kodexu školy.

Rektoři jednali i o navýšení rozpočtu školám

Konference rektorů se vyslovila také pro navýšení rozpočtu vysokých škol na rok 2020 o 1,5 miliardy korun oproti letošku. Výhled rozpočtu na příští rok počítá s navýšením o 0,8 miliardy. „Je to částka, která je na jednu stranu pozitivní, na druhou stranu abychom mohli držet krok s regionálním školstvím, kde byl výrazný růst, tak aby naši odborní asistenti a lektoři měli srovnatelné podmínky, je to částka nedostatečná,“ řekl rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Karel Melzoch.

Rektoři se shodli i na podpoře kandidatury mediálního vědce Jana Jiráka do Rady Českého rozhlasu a připojili se k proevropské iniciativě rakouské konference rektorů. „Univerzity ve střední Evropě a okolních státech cítí obavy, že existuje možnost ingerence státu do svobodného rozhodování univerzit, do autonomie, je potřeba těmto tendencím čelit, také s ohledem na blížící se volby do Evropského parlamentu a nebezpečí většího vlivu populistických a nacionalistických stran,“ řekl rektor Akademie múzických umění Jan Hančil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prokurátor Urválek se vědomě podílel na vraždě Horákové, uzavřela policie

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.
před 1 hhodinou

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o financování veřejnoprávních médií

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.
před 3 hhodinami

Vláda snahy o zrušení „protišpionského“ trestného činu nevzdává, řekl Tejc

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
před 3 hhodinami

V pátek má být i deset stupňů, pak se citelně ochladí

Česko čekají v závěru týdne rozdílné teploty, zatímco v pátek se budou nejvyšší denní teploty šplhat k deseti stupňům Celsia, o víkendu se budou pohybovat kolem nuly. Noční teploty klesnou při vyjasnění a sněhové pokrývce až k minus devíti stupňům. V sobotu bude déšť i v nižších polohách přecházet ve sněžení, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 3 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 4 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 5 hhodinami

ŽivěPoslanci by se měli zabývat návrhem usnesení proti týrání zvířat

Poslanci by se ve čtvrtek měli postavit proti týrání zvířat. Z koaličního podnětu by sněmovna měla usnesením odsoudit všechny druhy krutého zacházení za zvířaty a vyzvat policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Následně by poslanci mohli pokračovat v debatě o protiobstrukčních změnách pravidel sněmovního jednání.
před 7 hhodinami
Načítání...