David Rath podal dovolání k Nejvyššímu soudu kvůli zamítnutí své žaloby na soudce Roberta Pacovského. Někdejší středočeský hejtman se domáhal písemné omluvy a tisícikoruny za to, že soudce zpřístupnil novinářům trestní spis v jeho korupční kauze včetně osobních údajů. Dalších skoro sto tisíc korun chtěl Rath za nezákonnou vazbu.
Soud jeho žalobu zamítl. Přesto se chce Rath svého nároku domáhat, tentokrát u Nejvyššího soudu. České televizi informaci potvrdil místopředseda Městského soudu v Praze Hynek Zoubek. Další podrobnosti neuvedl.
Rathovy údaje včetně adresy či rodného čísla unikly poté, co Krajský soud v Praze povolil novinářům, aby si vyfotografovali místnost se 103 svazky obsáhlého trestního spisu. Snímky se pak objevily na zpravodajských serverech, redakce je stáhly až po upozornění soudu. Krajský soud následně dostal desetitisícovou pokutu od Úřadu pro ochranu osobních údajů a Rathovi se prostřednictvím svého místopředsedy pro trestní úsek omluvil.
Bývalý poslanec Rath ovšem požadoval písemnou omluvu, a to přímo od soudce Pacovského. Poukazoval na to, že soudce si počínal v rozporu se svými povinnostmi a novinářům údajně vyšel vstříc kvůli vlastnímu zviditelnění. Rath mimo jiné požadoval, aby se Pacovský napříště zdržel jakýchkoliv zásahů do jeho práva na ochranu osobnosti.
Rathovy výhrady: Uniklé údaje a vazba
Soudy ale konstatovaly, že odpovědnost za únik osobních údajů není na straně Pacovského, ale soudu. Podle odvolacího vrchního soudu se žalobě nepodařilo prokázat, že se chtěl soudce zviditelnit nebo to, že měl osobní motivaci či cíle.
„Žádné důkazy k tomu, že šlo o zájem žalovaného (Pacovského) se zviditelnit, nebyly navrhovány, nebyly provedeny a ze spisu nevyplývají. Tento závěr nebyl prokázán a nelze než ho považovat pouze za spekulativní,“ uvedl tehdy předseda odvolacího senátu Karel Podolka.
Druhá část žaloby se týkala finanční satisfakce ve výši 97 500 korun za tu část vazby, kterou Ústavní soud v minulosti označil za protiprávní. Rath v žalobě tvrdil, že není přípustné, aby tuto částku uhradili místo konkrétního viníka daňoví poplatníci. Do vazby poslal Ratha právě soudce Pacovský.
- rok 2012
- Poslance ČSSD a středočeského hejtmana Davida Ratha zadržela policie u domu ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové v Rudné u Prahy. U sebe měl sedm milionů korun. Státní zástupkyně oznámila, že Rath byl obviněn z přijetí úplatku za zmanipulování zakázky na opravu buštěhradského zámku.
- Policie začala stíhat další lidi, mimo jiné exposlance ODS, bývalého šéfa středočeské VZP a Rathova spolupracovníka Petra Kotta, Pancovou a šéfy dvou stavebních firem. Soud poslal Ratha do vazby. Poslanec rezignoval na funkci krajského zastupitele, a tím i na post hejtmana, a vystoupil z ČSSD. Poslanecký mandát si nechal.
- Sněmovna souhlasila s Rathovým stíháním ve věci rekonstrukce buštěhradského zámku. Policie doručila do sněmovny druhou žádost o vydání Ratha ke stíhání. Týkala se údajné korupce při nákupu vybavení pro nemocnice v Kladně, Kolíně a Mladé Boleslavi.
- Soud stanovil Rathovi pro propuštění z vazby kauci 14 milionů korun. Nadřízený soud ale rozhodnutí zrušil. Sněmovna vydala Ratha k dalšímu trestnímu stíhání.
- rok 2013
- Policie navrhla obžalovat Ratha a dalších deset osob. Soud rozhodl o Rathově propuštění z vazby na dvoumilionovou kauci. Odvolací soud však rozhodnutí zrušil. Státní zástupce podal obžalobu na Ratha a deset spoluobviněných.
- Kauzu začal projednávat Krajský soud v Praze. Jako jediná se ke korupci přiznala podnikatelka Ivana Salačová. Ministerstvo pro místní rozvoj se připojilo k soudnímu řízení jako poškozený, ministerstvo financí se s nárokem na náhradu škody nepřipojilo a také zástupce Středočeského kraje oznámil, že kraj se k trestnímu řízení nepřipojí, protože není schopen vyčíslit škodu.
- Obžalovaná Pancová byla propuštěna z vazby a Nejvyšší soud rozhodl, že trestní řízení s Rathem může pokračovat, protože ho nechrání poslanecká imunita. Vrchní soud propustil Ratha z vazby. Z vazby byl propuštěn i exposlanec Kott.
- rok 2014
- Ústavní soud rozhodl, že justice při prodlužování vazby porušila Rathova základní práva. Ministerstvo spravedlnosti přiznalo Rathovi na jaře 2015 odškodné 19 421 Kč. Rath neuspěl s ústavní stížností na údajnou podjatost soudce Roberta Pacovského, který řeší jeho případ.
- rok 2015
- Soud vyloučil k samostatnému projednání případy obžalovaných Lucie Novanské, Pavla Drážďanského a Tomáše Mladého. Důvodem byly zdravotní a jiné problémy jejich advokátů. Mladého s Drážďanským soud posléze vrátil zpět do původního líčení, z něhož naopak kvůli zdravotním důvodům vyloučil Ratha.
- Krajský soud v Praze vynesl nepravomocný rozsudek nad devíti obžalovanými. Kateřině (dříve Pancové) a Petru Kottovým, které soudce označil za organizátory, uložil 7,5 roku vězení. Drážďanský a Mladý z firmy Konstruktiva Branko dostali pět let, manažeři firem Puro-Klima a Hospimed Martin Jireš a Jindřich Řehák 5,5 roku vězení. Tříletou podmínku vyměřil soud Janu Hájkovi ze zdravotnické firmy B-Braun a Václavovi Kovandovi ze stavební firmy Pohl. Tříletou podmínku dostala i Salačová, která byla spolupracující obviněnou.
- Žalobce navrhl Rathovi za údajnou korupci nejméně devět let vězení a propadnutí majetku. Pro Novanskou navrhl pět až šest let vězení a peněžitý trest milion korun.
- Rath vypověděl plnou moc svým obhájcům. Místo nich si vybral advokáta Michala Pacovského, strýce soudce, který případ projednává. Pacovský však nakonec odmítl Ratha zastupovat. Soud následně přidělil obžalovanému advokátku ex offo.
- Rath po třech dnech ukončil svou závěrečnou řeč. Podle něj se tvrzení obžaloby nepodařilo prokázat. Krajský soud v Praze vynesl nepravomocný verdikt nad Rathem a Novanskou. Rathovi soud vyměřil nepodmíněný trest 8,5 roku a propadnutí majetku. Novanské vyměřil nepodmíněný trest v délce pěti let a peněžitý trest 500 tisíc korun.
- Státní zástupce se odvolal proti rozsudku nad Rathem a Novanskou. Oba se proti nepravomocnému verdiktu odvolali už dříve, proti rozsudku se odvolali i další lidé, odsouzení v dubnu 2015.
- rok 2016
- Pražský vrchní soud zrušil rozsudek v kauze kolem Ratha. Kauza se vrací ke Krajskému soudu v Praze k novému projednání. Z odůvodnění rozsudku vrchního soudu vyplynulo, že pražský vrchní soud v říjnu zrušil rozsudek nad Rathem kvůli nezákonně pořízeným odposlechům.
- rok 2017
- 18. ledna - Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo ministrovi spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO) podnět k podání stížnosti kvůli zrušení verdiktu v kauze. Podnět následně podal i sám Rath.
- 16. ledna - Krajský soud v Praze vrátil k došetření druhou větev kauzy Rath. Případ se týká manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic.
- 2. února - Pelikán podal stížnost proti rozhodnutí, které zrušilo odsuzující rozsudek nad Rathem a dalšími deseti obžalovanými.
