Praha - Rakovina prsu ohrožuje i těhotné ženy, přičemž riziko je vyšší u prvorodiček, které překonaly třicátý rok věku. Protože matek třicátnic v populaci přibývá, roste i nebezpečí nádoru prsu v těhotenství – podle Petry Tesařové z onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice ročně přibývá 30 až 40 nemocných žen.
„Ročně v ČR onemocní rakovinou prsu 7 000 žen, z nich 125 do 35 let věku, 300 do 40 let a 600 do 45 let. Je tedy větší pravděpodobnost při pozdějším věku těhotenství, že žena onemocní rakovinou prsu,“ uvedla Tesařová. Vedle věku zvyšují riziko onemocnění také opakované hormonální léčby při umělém oplodnění – i to se častěji týká starších párů, které nemohou počít přirozeně; obě rizika se tak sčítají.
Na onkolozích je vyřešit, zda zahájit léčbu hned, nebo s ní počkat po porodu. „V České republice jsme k plodům malinko krutější. Častěji doporučujeme těhotenství přerušit,“ uvádí v této souvislosti primářka MammaCentra v Praze Miroslava Skovajsová. Situaci totiž komplikuje to, že rakovina prsu u těhotných bývá agresivnější, a tak při odkládání léčby roste ohrožení nemocné matky. Potratem končí těhotenství nemocných matek výjimečně a jde o případy, kdy se nádor zjistí v první třetině těhotenství a nelze ho operovat.
Jak se nádoru zbavit? Operace i chemoterapie
Výběr léčebných postupů je zúžený, protože některé mohou dítěti ublížit. Standardně se používají tyto způsoby:
- chirurgický zákrok
- chemoterapie a radioterapie
- hormonální a biologická léčba
u těhotných žen musí lékaři od moderní biologické léčby a hormonální léčby upustit; většina léků se totiž vylučuje do mléka a pro dítě by mohly být nebezpečné. Nádor je možné vyoperovat, když ale lékaři nechtějí ohrozit dítě, musejí počkat s operací do 16. až 18. týdne, kdy zásadně klesá riziko potratu. Operace ovšem nezabrání šíření nádoru do těla.
Ozařování se většinou odkládá po porodu. „Zbývá chemoterapie, i zde ovšem záleží na pokročilosti těhotenství - v jeho počátcích je chemoterapie riziková. Začíná se s ní až po 16. týdnu těhotenství,“ upřesnila Tesařová. Touto léčbou se podle ní daří „udržet nádor na uzdě“, než je možné provést porod, ten bývá kolem 34. týdne, kdy je dítě dostatečně zralé. Pak žena v léčbě rakoviny pokračuje. Může podstoupit ozařování, dostat biologickou léčbu, někdy je nutná i další chemoterapie.
Děti narozené ženám po léčbě rakoviny prsu jsou zdravé a nemají častěji vrozenou vadu či jiné poškození než děti narozené zdravým matkám. Po léčbě může žena znovu otěhotnět a mít další dítě, riziko návratu nemoci u ní není větší, než kdyby po léčbě už další těhotenství nepodstoupila.
A co prevence?
V prevenci rakoviny prsu mají výsadní postavení zejména vyšetření ultrazvukem a mamografem. Největší česká zdravotní pojišťovna VZP o ně od května zaznamenává zvýšený zájem. Vyšetření hradí ženám starším pětačtyřiceti let, přičemž do konce srpna této možnosti využilo 9 a půl tisíce žen, což je o 15 procent více než loni. Podíl na tom zřejmě má případ hollywoodské herečky Angeliny Jolie, která v květnu oznámila, že kvůli rodinné dispozici podstoupila preventivní operaci, nechala si ňadra odstranit a nahradit je implantáty.
V těchto dnech potom VZP rozbíhá další preventivní program. Od září bude zvát (stejně jako ostatní pojišťovny) dopisem k vyšetření ty, které zanedbaly preventivní prohlídku, včetně žen rizikové kategorie 45-70 let. Mamograf dokáže odhalit rakovinu v časné stádiu v 70 procentech případů.
Prevence je ale nutná i u mladých žen do pětatřiceti let, které by si měly svá prsa pravidelně prohlížet a s každou nepravidelností co nejdříve navštívit lékaře, nebo se aspoň poradit s ženami, které mají podobnou zkušenost. Případů, kdy se karcinom objeví u žen pod čtyřicítkou, totiž přibývá a často ony samy a někdy ani lékaři nevěří, že by se mohlo jednat o rakovinu prsu; nemoc tak mívá nakonec horší průběh než u žen po menopauze. Navzdory vzrůstajícímu počtu žen, které se na vyšetření vypraví, totiž mamograf stále používá jen 54 procent žen.
