Puč henleinovců moc nesvedl, prošlápnul ale cestičku do Mnichova

Praha - V noci z 12. na 13. září 1938 se rozhořel českým pohraničím pokus o puč sudetských Němců pod taktovkou Konrada Henleina, který svědomitě plnil instrukce z Berlína. Československá vláda proti stoupencům velkoněmecké myšlenky bezprostředně zakročila a za dva dny bylo po nepokojích. Nacisté nakonec rozbití československého státu dosáhli, k čemuž dění kolem henleinovců významně přispělo.

„Povstání vypuklo 12. září 1938. Signálem pro něj byl norimberský sjezd NSDAP a zejména protičeskoslovensky zaměřený projev Adolfa Hitlera. První fáze povstání byla během dvou dnů zlikvidována. Povstání mělo před mezinárodní veřejností prezentovat, že Němci a Češi spolu nemohou žít v jednom státě. Ovšem československá vláda obnovila klid v pohraničí. Tehdy právě vstupuje do hry sudetoněmecký Freikorps, který vznikl 17. září 1938 a jenž měl zvenčí svými akcemi vyvolávat dojem, že československá vláda postupuje násilím proti sudetským Němcům. To byl moment, kdy se do věci zapojila německá nacistická a znacizovaná média, která celou situaci před mezinárodní veřejností zkreslovala. Tím potom pomáhala nacistům a jejich diplomacii celou situaci obracet v neprospěch Československa,“ popisoval zářijové události roku 1938 v jednom z pořadů České televize historik Karel Straka.

Německá menšina po vzniku Československa

Na českém území žijící Němci se museli po roce 1918 na základě versailleského uspořádání vyrovnávat s nezvyklým postavením menšiny. Výrok prezidenta T. G. Masaryka z doby krátce po vzniku samostatného státu jejich práva nepříliš šťastně vymezuje: „Území československého státu patří Čechům a Slovákům, a Němci, kteří zde žijí, mohou při budování státu spolupracovat“. Až roku 1925 se začala německá menšina podílet na vládě, na podzim 1926 byl sestaven první nadnárodní kabinet demonstrující rovnoprávnost postavení Čechů a Němců v zemi. Tehdy se zdálo, že je učiněna tečka za Masarykovým výrokem.

V roce 1925 ale Německo obnovilo své velmocenské postavení, když uzavřením locarnských dohod získalo garanci západních hranic, čímž naopak oslabilo zahraničněpolitické postavení ČSR. Skrytou základnou pro budování jednotné sudetoněmecké fronty byl v Československu od roku 1931 Německý tělovýchovný svaz v pohraničí, v jehož čele stál krajní nacionalista a vyznavač velkoněmecké myšlenky Konrád Henlein. V roce 1933 založil Sudetoněmeckou vlasteneckou frontu, která se k nacismu zpočátku oficiálně nepřiznávala a prezentovala se jako nadstranické hnutí sjednocující všechny sudetské Němce.

Vzestup Henleinovy SdP

V roce 1935 přijala Henleinova Sudetoněmecká vlastenecká fronta název Sudetendeutsche Partei (SdP) a navázala styky s Hitlerovou NSDAP. Ve volbách v tomtéž roce ji podpořily dvě třetiny německého obyvatelstva a získala 44 křesel v třísetčlenné sněmovně.

Po obsazení Rakouska v březnu 1938 dostal Henlein od Hitlera instrukce postavit československou vládu před nesplnitelné požadavky, a tím zažehnout konflikt. Na sjezdu SdP 24. dubna téhož roku proto Henlein vyhlásil osmibodový karlovarský program. První bod nařizoval úplné nastolení rovnoprávnosti sudetoněmecké národnostní skupiny s českým národem. Dokument hovořil také o vytvoření sudetoněmecké samosprávy na územích osídlených sudetskými Němci ve všech oblastech veřejného života, jež se týkaly zájmů a záležitostí sudetoněmecké národnostní skupiny.

Koncem června 1938 vnutila Československu britská vláda misi lorda Waltera Runcimana v přesvědčení, že je v ČSR nutno odstranit základní chybu versailleského systému a poskytnout Němcům právo na sebeurčení, především se však obávala rozpínavosti Hitlera. Mise měla zprostředkovat jednání mezi Benešovou vládou a Henleinem. Bez hlubších znalostí a zájmu o skutečné poměry ve státě se lord Runciman postavil na stranu sudetských Němců. Když 5. září 1938 československá vláda v tzv. čtvrtém plánu přistoupila na splnění téměř všech z osmi karlovarských požadavků, bylo vedení SdP velmi zaskočeno.

Cesta k Mnichovu

Henleinovci vstřícný krok vlády odmítli a začali hledat novou záminku ke střetu. Po Hitlerově projevu se v noci z 12. na 13. září henleinovci pokusili o puč. Po potlačení vedoucí činitelé v čele s Henleinem uprchli do Německa, kde zorganizovali ozbrojené dobrovolné oddíly Sudetendeutsche Freikorps.

V den odjezdu Runcimanovy mise 16. září československá vláda SdP zakázala. Přesto celistvost státu již nebylo možné ubránit. Již o den dříve totiž sdělil Hitler předsedovi britské vlády Nevillu Chamberlainovi své požadavky a britská a francouzská vláda na jejich základě vypracovaly plán na odstoupení pohraničních oblastí ČSR s více než 50 procenty německého obyvatelstva. Bývalí spojenci poté předložili československé vládě ultimátum. ČSR jej zprvu odmítla, ale po tvrdém nátlaku britského a francouzského vyslance na prezidenta Edvarda Beneše nakonec 21. září souhlasila s odstoupením požadovaných území.

Nahrávám video

„Sudetoněmecká otázka byla pouze záminkou ospravedlňující expanzi za německé hranice,“ myslí si Jiří Rajlich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klempíř chce nejprve probrat Evropský akt o svobodě médií, až pak poplatky za ČT a ČRo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) se domnívá, že jednání o změně financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) by nemělo pokračovat, dokud poslanci nezačnou projednávat implementační zákon k Evropskému aktu o svobodě médií (EMFA). Český rozhlas uvedl, že tento akt je nutné nejdříve aplikovat a teprve poté debatovat.
14:28Aktualizovánopřed 37 mminutami

Mlsna se přihlásí do výběrového řízení na šéfa ÚOHS na další období

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna, kterému končí šestileté funkční období na začátku prosince, se přihlásí do výběrového řízení na další funkční období. Řekl to v podcastu Petra Dimuna na serveru Info.cz. Zároveň uvedl, že podá rozklad proti tomu, že mu Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odebral bezpečnostní prověrku. Podá také trestní oznámení kvůli úniku informací. Mlsna minulý týden řekl, že bezpečnostní prověrka není podmínkou výkonu funkce předsedy ÚOHS.
16:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
před 2 hhodinami

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
13:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Skoro polovina Čechů považuje agresi Ruska vůči NATO za pravděpodobnou, zjistil průzkum

Že Rusko v nejbližších měsících uskuteční agresivní akci vůči některé ze zemí NATO, považuje za pravděpodobné 49 procent Čechů, vyplývá z průzkumu agentury STEM. Vojenskou pomoc Polsku v případě ohrožení by podpořilo 84 procent Čechů, zatímco pobaltským státům by poslalo pomoc 69 procent dotázaných, uvedl průzkum.
před 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne debatovali o protestu na Letné i situaci v ODS

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o protestním shromáždění na Letné, kde stovky tisíc lidí vyjádřily podporu veřejnoprávním médiím. Věnovali se i situaci v ODS, kde někteří regionální členové kritizují vedení strany kvůli propadu preferencí, ztrátě primátorských postů či nejasnému programu. Probrali také mírová jednání v Abú Dhabí mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, jejichž výsledkem byla rozsáhlá výměna zajatců. Konala se i debata evropských lídrů v Dublinu a hovory americké delegace v Kremlu. Zmínili i výroky ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) o sportovkyních. Pozvání přijali publicista a spisovatel Jan Vávra, komentátor Lidových novin Petr Kamberský, strategická manažerka spolku Díky, že můžem Hana Strašáková, novinář a kastelán Matěj Stropnický a literární historik Martin C. Putna, který debatu zhruba v polovině opustil. Pořadem provázel Petr Obrovský.
před 8 hhodinami

Babiš nezvažuje, že by vyhověl požadavkům z demonstrace na Letné

Premiér Andrej Babiš (ANO) nezvažuje, že vyhoví požadavkům spolku Milion chvilek z nedělní demonstrace na Letné na odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny a na odebrání ministerstva obrany hnutí SPD. Řekl to v pondělí ráno před odletem do Izraele. Na nedělním protestu na pražské Letné se podle organizátorů shromáždilo 350 tisíc až 450 tisíc lidí.
před 8 hhodinami

VideoNa zrušení poplatků je široká koaliční shoda, říká Nerušil. Grolich chce záruky nezávislosti

Vláda by podle poslance Josefa Nerušila (SPD) neměla stáhnout návrh na změnu financování České televize a Českého rozhlasu, protože je na něm široká koaliční shoda. S tím nesouhlasí hejtman Jihomoravského kraje a senátor Jan Grolich (KDU-ČSL), zmínil vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), který avizoval změny v předkládaném zákoně. Grolich mimo jiné vyzval k zárukám nezávislosti obou médií. Po shromáždění na pražské Letné, kde lidé protestovali proti změně financování veřejnoprávních médií, Nerušil prohlásil, že „rozhodují volby“ a některá část společnosti se dle něj odmítá s výsledky voleb smířit. Grolich reagoval, že opozice „nevybízí k žádnému násilí, žádnému převratu, žádnému omezování výkonu vlády“. Duelem ČT24 provázela Tereza Kručinská.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.