Za 43 dní od začátku meteorologické zimy, tedy od 1. 12. 2017, naměřili meteorologové teploty nad desítkou hned třináctkrát. Citelné oteplení lidé pocítili před Vánocemi, na Silvestra padaly rekordy a teplá zima pokračovala dále. Rozdíl oproti loňsku je podle meteoroložky Aleny Zárybnické v tom, že sníh letos leží pouze na horských hřebenech.
„Stávající první lednová dekáda ukazuje, že sněhu je málo právě v nízkých polohách. Před rokem bylo 10 centimetrů i v Praze, případně Brně… Nejvyšší horské polohy mají sněhu ve srovnání s loňskem výrazně víc, naopak chybí v nižších polohách. No a obvykle platí, že v první lednové dekádě jsou zhruba čtyři dny, kdy v nižších polohách leží sníh,“ porovnává meteoroložka ČT.
Dodává, že vzhledem ke zkracování zim se rizikové období, kdy hrozí poškození probouzející se přírody přízemním mrazem, posouvá z květnových dnů ledových mužů už do dubna.
Pokud se na Moravě nedoplní podzemní vody, čeká ji opět letní boj se suchem
Podle ředitele ČHMÚ Marka Riedera se již hladiny podzemních vod na území Čech doplnily, ovšem na východě země zůstávají deficitní.
„Tím, že by se zásoby podzemních vod na Moravě nedoplnily, je téměř jisté, že by byl opět problém se suchem,“ podotkl ke stavu podzemní vody. V letních měsících uplynulých dvou let se především území Moravy potýkalo s extrémním suchem.
A výhledy odborníků z trendu ohřívajících se zim nevybočují. „Klimatické modely počítají s tím, že v budoucnu budou růst teploty i nadále. A právě zimní měsíce mají mít nejintenzivnější růst ze všech sezon,“ říká Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky.
Rostou houby, ptáci zpívají
Dává tím za pravdu pozorováním mykologů, kteří jen sledují, jak letos v lednu nezvykle svědčí počasí houbám, ale i ornitologům, kteří s překvapením registrují, kolik ptačího zpěvu je v přírodě slyšet.
„Do ledna to určitě nepatří, ale zrovna tuhle zimu je to poměrně běžný jev,“ popisuje Jiří Reif z Ústavu pro životní prostředí. Podle něj už se o slovo hlásí sýkory, modřinky, kosové či červenky.
Radek Lučan z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy přibližuje, že v horizontu 10 až 15 let se neděje nic příliš zvláštního, ale z dlouhodobého hlediska už dochází k významným posunům.
„V letošním roce už jsme například zaznamenali přílet hus velkých na hnízdiště,“ uvádí příklad zoolog. Dodává, že řada druhů, která v dřívějších dobách na území Česka po dobu zimních měsíců nezůstávala, už neodlétá do Středomoří, ale začínají zde zimovat.
