Veterináři spolu s hasiči zlikvidovali velkochov v Blatné na Strakonicku, který zasáhla ptačí chřipka. V halách bylo asi 20 tisíc kachen a asi 60 tisíc vajec včetně líhně. Chov patří společnosti Blatenská ryba, která už v lednu přišla kvůli ptačí chřipce asi o 6500 kachen v Řitovízi. Podle jednatele společnosti Jiřího Bláhy firma zlikviduje celý chov kachen a případně začne od nuly. Veterináři také potvrdili další dvě místa nákazy, a to v malochovech ve Středočeském a Jihočeském kraji. V Česku je tak celkem 23 ohnisek.
„V Jiráskově ulici zásah začal, celkem to bude asi 17 tisíc kusů drůbeže různého stáří plus velké množství vajíček. Zasahuje tady přibližně stovka všech možných složek, z toho 60 hasičů,“ popisovala v úterý ráno zásah v Blatné mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů. Zásah skončil zhruba po necelých pěti hodinách.
Nakažená drůbež byla v sedmi halách, vedle toho zasahovali veterináři také na rybnících Řitovíz a Topič u Blatné.
„Virus se sem pravděpodobně dostal nějakým opomenutím biosecurity, opomenutím preventivních opatření a zavlečením jakýmkoli materiálem nebo osobami do chovu,“ uvedla Lucie Filásová z krajské veterinární správy.
Pro firmu Blatenská ryba znamená chov kachen zhruba třetinu ročního obratu, který byl loni asi 150 milionů korun. Firma jinak chová hlavně ryby.
Nákaza trvá zhruba měsíc, počet ohnisek už překonal 20
V úterý také veterináři potvrdili dvě nová ohniska ptačí chřipky v malochovech. Jedno je v obci Záryby na okraji metropole ve Středočeském kraji, druhé pak v obci Horní Lhota na Jindřichohradecku. V obou bylo dohromady méně než 300 ptáků.
Celkově už je v Česku ohnisek 23. Ptačí chřipka se u nás objevila zhruba po deseti letech počátkem letošního roku.
První ohnisko se objevilo na jižní Moravě, během několika dnů přibylo další. Teď už je ptačí chřipka zhruba v polovině krajů a veterináři museli utratit asi 37 tisíc ptáků. Platí také plošný zákaz pořádat výstavy ptactva i další omezení pro chovatele.
Naopak na jihu Čech teď dávají veterináři řadu výjimek, hlavně drůbežárnám, které jsou v dozorových pásmech ohnisek nákazy. Výjimky dostávají na vedlejší živočišné produkty. „To jsou živočišné odpady klasifikované jako krmné, nejsou určeny pro lidskou výživu, ale lze je použít ke krmení kožešinových zvířat jako koček, psů,“ uved ředitel krajské veterinární správy František Kouba.
V okolí potvrzeného ohniska nákazy se vyhlašuje tříkilometrové ochranné pásmo a širší desetikilometrové dozorové pásmo. Ale jen pokud je virus potvrzen v chovu - pokud ho veterináři potvrdí například u volně žijící labutě, tato pásma se nevyhlašují.
Uvnitř ochranného pásma musí obec informovat veřejnost a zajistit nádoby k uložení uhynulých ptáků. Provádí se také soupis ptáků chovaných v zajetí. Chovatelé pak musí umístit ptáky do uzavřených prostor s dezinfekcí u vchodů nebo alespoň zajistit, že ptáci chovaní v zajetí nepřijdou do styku s ptactvem chovaným v sousedství a pokud možno ani s volně žijícím ptactvem. V širším desetikilometrovém pásmu se provádí soupis komerčních chovatelů drůbeže.
- Podtyp ptačí chřipky H5N8 se poprvé objevil v roce 1983 v Irsku, v současné podobě pak u drůbeže v Číně v roce 2009.
- V lednu 2014 byl diagnostikován v Jižní Koreji na kachních farmách a u divokých ptáků, následně se objevil i v Japonsku a Číně. V listopadu téhož roku ho zjistili i v Evropě – v Německu, Nizozemsku, Británii a Bulharsku.
- Typ H5N8 se velmi snadno šíří mezi ptáky, ale zatím nebyl zaznamenán přenos mezi lidmi. Známé jsou tři varianty viru H5N8 – liší se například tím, po jak dlouhé době se nemoc u zvířat projeví a kdy uhynou.
- Ptačí chřipka se v roce 2016 objevila v Německu, Rakousku, Francii, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.
