V Česku se po téměř deseti letech znovu objevila ptačí chřipka. Nakaženou drůbež a labutě objevili veterináři na jižní Moravě. Kolem dvou postižených malochovů vznikne ochranné a širší dozorové pásmo, v okruhu deseti kilometrů okolo ohnisek žije v chovech přibližně 150 tisíc kusů drůbeže. Virus není přenosný na člověka. Nakažená zvířata z Ivančic už byla utracena, v noci veterináři zlikvidují drůbež z chovu v Moravském Krumlově.
„Jedná se o potvrzený případ na Znojemsku, kde došlo k úhynu labutí a následně i drůbeže ve dvou chovech – v Moravském Krumlově, kde uhynula hrabavá drůbež, a v Ivančicích na Brněnsku, kde došlo k úhynu krůt,“ uvedl ve středu dopoledne ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
„V noci byly vyšetřeny v národní referenční laboratoři Státního veterinárního ústavu a byla potvrzena vysoce patogenní ptačí chřipka typu H5,“ dodal Semerád. Veterinární správa odpoledne potvrdila, že se skutečně jedná o subtyp H5N8.
V Ivančicích chřipka postihla 20 kusů drůbeže, už byla utracena. V Moravském Krumlově čeká stejný osud sto kusů drůbeže v zahrádkářské kolonii. Nákaza se do tohoto chovu zřejmě dostala od divokých kachen, které se slétají na rybníček v sousedství, uvedl chovatel Pavel Kocanda.
V obou případech jde o izolované malochovy, řekl ředitel jihomoravské krajské veterinární správy Jaroslav Salava.
Veterináři za asistence hasičů zlikvidují nakaženou drůbez z chovu v Moravském Krumlově už ve středu večer, původně se hovořilo o čtvrtku. „Je to rozhodnutí pražského ústředí veterinární správy věc neodkládat,“ objasnil. Podle něj je práce za tmy jednodušší. Utracenou drůbež dají veterináři do igelitových obalů a ve čtvrtek ráno skončí v kafilerii Agrisu Medlov.
Okolí chovů čeká přísnější dozor
Kolem obou postižených malochovů vznikne tříkilometrové ochranné pásmo a desetikilometrové dozorové pásmo. „Ve tříkilometrovém pásmu se nachází reprodukční chov kachen, v desetikilometrovém pásmu ještě chovy, kde je celkem asi 150 tisíc kusů drůbeže. Tam by měla platit veškerá opatření, která budou ještě zpřísněna a chovy budou průběžně kontrolovány,“ uvedl Semerád.
V první fázi podle něj bude vyhlášen zákaz přemisťování, svodů a výstav ptáků. Opatření v ochranném a dozorovém pásmu má trvat měsíc. Najdou-li se však v chovech další nakažená zvířata, budou se opatření automaticky prodlužovat. „Je pravděpodobné, že lidé teď budou všímavější, když najdou uhynulého ptáka,“ uvedl Salava. Veterináři zřídili krizovou linku 720 995 213, kam lidé mohou nálezy hlásit.
Také ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) apeloval na zemědělce, aby jakékoliv podezření ihned hlásili veterinářům. Farmáři v případě útraty dostanou kompenzace. „Není důvod, aby drobnochovatel nebo zemědělec nechtěl zveřejnit informace nebo něco tutlal, ničemu nepomůže. Jde o to, aby informace byly otevřené a rychlé.“
Velcí chovatelé zatím čekají na informace od veterinářů. „Dosud se nás to nijak nedotýká a naše chovy jsou pod trvalým veterinárním dohledem. Předpokládám, že nás bude veterinární správa informovat,“ řekl předseda představenstva společnosti Integra Petr Krul. Společnost sídlí v Žabčicích na Brněnsku, má však chov například i v Miroslavi, což je od Krumlova zhruba 15 kilometrů.
Veterinární správa potvrdila také výskyt ptačí chřipky u labutí na řece Jihlavě, která protéká Ivančicemi. Místní obyvatelé si tam v posledních dvou týdnech všimli častějšího úhynu labutí, šlo přibližně o deset kusů. Domnívali se ale, že jde o důsledek překrmení po vánočních svátcích.
Starostové Ivančic a Moravského Krumlova svolali kvůli ptačí chřipce krizové štáby a očekávají další informace od integrovaného záchranného systému i veterinářů. Oba starostové si stěžují, že informaci o výskytu ptačí chřipky prý dostali pozdě.
Chřipka zasáhla řadu evropských zemí
Ptačí chřipka podtypu H5N8 se v posledních měsících objevila také v Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku, Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Švýcarsku, Francii, Nizozemsku, Švédsku, Finsku, Dánsku, Británii a Irsku.
„Česká republika byla jednou z posledních zemí střední Evropy, kde tento virus nebyl diagnostikován. Kvůli přeletu volně žijících ptáků bylo spíše otázkou času, kdy se to potvrdí i v ČR,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
Těsně před koncem roku ohlásilo výskyt ptačí chřipky Slovensko, a to v domácím chovu drůbeže v bratislavské čtvrti Dúbravka. Druhý případ se objevil 4. ledna u ptáků chovaných v zoologické zahradě v Košicích. Ta byla pro veřejnost až do odvolání uzavřena.
„Soukromý veterinární lékař pečující o ptáky chované v Zoo Košice zpozoroval klinické příznaky u čtyř kusů kachny pižmové lesklé. Ptáci byli následně odchyceni, utraceni a odesláni na laboratorní vyšetření,“ uvedlo slovenské ministerstvo zemědělství. Testy ve vzorcích potvrdily přítomnost viru H5.
V Německu zemědělci od listopadu kvůli výskytu ptačí chřipky vybili přes čtvrt milionu kusů drůbeže. Nejhorší situace je v severozápadní spolkové zemi Dolní Sasko, která je považována za centrum německého drůbežářství.
Virus se rychle šíří také v Bulharsku. Podle ministerstva zemědělství už zasáhl nejméně 26 drůbežích farem, tedy dvojnásobek stavu z konce prosince. Země do čtvrtka vybije více než 110 tisíc kusů drůbeže, hlavně kachen, a okamžitě začne platit zákaz lovu divokých ptáků. Již dříve Bulharsko zavedlo celostátní zákaz drůbežích trhů a lov ryb v jezerech a mokřinách, kde se vyskytují volně žijící ptáci.
- Podtyp ptačí chřipky H5N8 se poprvé objevil v roce 1983 v Irsku, v současné podobě pak u drůbeže v Číně v roce 2009.
- V lednu 2014 byl diagnostikován v Jižní Koreji na kachních farmách a u divokých ptáků, následně se objevil i v Japonsku a Číně. V listopadu téhož roku ho zjistili i v Evropě – v Německu, Nizozemsku, Británii a Bulharsku.
- Typ H5N8 se velmi snadno šíří mezi ptáky, ale zatím nebyl zaznamenán přenos mezi lidmi. Známé jsou tři varianty viru H5N8 – liší se například tím, po jak dlouhé době se nemoc u zvířat projeví a kdy uhynou.
- Ptačí chřipka se v roce 2016 objevila v Německu, Rakousku, Francii, Švédsku, Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.
Pro člověka virus nebezpečný není
Současný typ nákazy pro lidi nebezpečný zatím není. „U tohoto typu chřipky nebyl dosud zaznamenán přenos na člověka. I přesto jsou lidé, kteří se mohli dostat do kontaktu s nakaženými kusy, pod kontrolou krajské hygienické stanice a svých registrujících lékařů,“ uvedla hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
„H5N8 byl dost extenzivně testován ve Friedrich-Loeffler-Institut v Německu a nebyla tam detekována žádná možnost infekce myší nebo fretek,“ dodává Jiří Hejnar z oddělení virové a buněčné genetiky Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Mnohem nebezpečnější by podle něj bylo rozšíření typu H5N6.
Nakazit se například konzumací masa je podle odborníků prakticky vyloučené, riziko ale hrozí při přímém styku s nakaženou drůbeží. „Virus je vysoce patogenní a je ve všech tkáních zvířete včetně podkoží,“ upozornila nedávno v ČT Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění Státního zdravotního ústavu.
Chovatelé nákazu poznají tak, že má drůbež zježené peří, výrazně omezí nebo dokonce úplně přestane snášet vejce, objeví se dýchací problémy, krváceniny na lalůčcích nebo průjem. Velice rychle pak zvířata umírají.
- vyvarovat se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů
- poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží
- nezpracovávat nemocnou drůbež
- dbát o osobní hygienu (umývání rukou, přezouvání, převlékání po kontaktu s drůbeží)
- informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu
- zabránit domácím mazlíčkům v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky
- Zdroj: Státní veterinární správa
Návrat epidemie po deseti letech
V českých chovech drůbeže byla vysoce patogenní chřipka naposledy zaznamenána v roce 2007 v obcích Tisová, Nořín, Netřeby a Choceň.
Kvůli třem ohniskům ptačí chřipky bylo tehdy vybito více než 171 tisíc kusů drůbeže ve velkochovech a více než 1900 kusů domácí drůbeže. Lidé, kteří se na likvidaci podíleli, museli z chovů vynést 622 tun uhynulých krůt, brojlerů a slepic. Stát vyplatil jako náhradu 50 milionů korun.
Nízkopatogenní chřipka byla v ČR v chovu naposledy v roce 2010, u volně žijících kachen pak v roce 2012.
- Nemoc byla známa už v 19. století jako ptačí mor, způsobují ji chřipkové viry typu A.
- Zvláště nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, označovaný jako H5N1, se objevil zhruba před dvaceti lety v Asii, odkud se rozšířil do celého světa.
- Na člověka se virus ptačí chřipky přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost – nepřežije více než polovina nakažených.
- Vakcinace proti ptačí chřipce se v chovech neprovádí. Postižená hejna se likvidují. V zasažených oblastech se přijímají i další opatření, jako je vymezení a izolace rizikových pásem či zákaz přepravy ptactva, výstav a trhů.
