Praha – Vojenský historik Eduard Stehlík už je jednou nohou pryč z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kde zatím působí jako první náměstek. Je o tom přesvědčen místopředseda Nezávislé odborové organizace ÚSTR Miroslav Vodrážka, podle kterého se nová ředitelka ústavu Pavla Foglová chystá Stehlíka odvolat a nahradit ho Zdeňkem Hazdrou, jenž v ÚSTR již dříve působil jako přechodný ředitel. O místo může přijít také ředitelka Archivu bezpečnostních složek Zlatuše Kukánová. Foglovou považuje místopředseda odborů za nekompetentní a politicky dosazenou ředitelku. O politickém boji hovoří také končící předseda vědecké rady ústavu Michael Kraus.
Nekompetentní a politicky řízená, říká o Foglové místopředseda odborů
Odvolání Daniela Hermana z čela Ústavu pro studium totalitních režimů a zvolení Pavly Foglové za jeho nástupnici označil místopředseda odborů Miroslav Vodrážka za „otevřenou formu puče“. Dodal, že Hermanův konec je pouhým začátkem rozsáhlých změn ve vedení ústavu. „Paní Foglová tvrdila, že se bude snažit odpolitizovat tuto instituci, ale přitom její první kroky budou pravděpodobně spočívat v tom, že odvolá nepolitického náměstka pana doktora Eduarda Stehlíka a bude tam chtít dosadit pouhého magistra, pana Hazdru,“ uvedl Hazdra. Krátce po svém jmenování podle něj Foglová oznámila, že odvolá také ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou.
Ředitelku Foglovou potom považuje Vodrážka za nekompetentní. Odkázal přitom na novou koncepci ÚSTR, kterou ředitelka představila zaměstnancům. „Opsala to, co říkají radní – že digitalizace je nekoncepční, chaotická a není kompletně naskenován ani jeden fond. Není to pravda, například svazkový fond I. správy – což znamená rozvědky – je kompletně zdigitalizován,“ srovnal Miroslav Vodrážka. Ředitelka, kterou považuje za nekompetentní, potom podle místopředsedy odborů plní politické cíle ústavní rady: „Je to dlouho personálně připravováno, bude se jednat i o odvolání určitých lidí, aby se připravilo pro ně vhodnější prostředí, jak ovládat tuto instituci.“
Kraus: O živou historii v ÚSTR se politici zajímají, důvody odvolání byly zavádějící
Na zesilující politický boj ohledně ÚSTR poukázal i předseda jeho vědecké rady Michael Kraus, který s dalšími pěti členy vzápětí po odvolání ředitele Hermana rezignoval. Přiznal ovšem, že to souvisí i s tím, že se ústav zabývá nedávnou minulostí, která je „stále živá“. Činnost ÚSTR proto rozděluje politickou elitu i celou společnost. „Když se ústav zakládal, měla středopravice navrch, takže dali základy ústavu, sepsali zákon, podle kterého by měl fungovat. Teď má navrch zase středolevice a oni si vyberou svou vlastní cestu. To znamená, ze své podstaty se jedná o politiku,“ shrnul Michael Kraus.
Důvody, kterými rada ústavu podložila Hermanovo odvolání, považuje Kraus za plné „falešných a zavádějících informací“ – to také vedlo k rezignaci šesti členů vědecké rady. Končícímu předsedovi se také nelíbí, že zástupci rady ÚSTR navštívili jednání vědecké rady až nyní, po pěti letech existence ústavu. „Rada, která tady je, jejíž členkou je Petruška Šustrová, sama zájem o jednání vědecké rady neprojevila. A najednou je tu celá řada výtek,“ podotkl Michael Kraus.
Výměnu ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů provedla jeho rada ve středu, část vědecké rady rezignovala o den později. Kvůli výměně Daniela Hermana za Pavlu Foglovou se zatím strhla přestřelka mezi ODS a ČSSD, které se navzájem obviňovaly z politického vlivu na výzkum ÚSTR.
S odvoláním Hermana nesouhlasí ani Duka
Pražský kardinál Dominik Duka soudí, že odvolání ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Daniela Hermana nepovede k rozvoji této instituce. Jako občana a mimo jiné člena Konfederace politických vězňů ho v „nejvyšší míře“ zaskočil způsob, jakým zřejmě bylo toto odvolání předem dohodnuto na základě „politické objednávky“. Duka rovněž kritizoval místopředsedu ČSSD Lubomíra Zaorálka (ČSSD) za jeho výroky.
