Jen den po jmenování vlády se poslancům otevřela příležitost k interpelacím ministrů. Opoziční ODS se chtěla ptát na okolnosti pověření předsedy ČSSD Jana Hamáčka vedením ministerstva zahraničí místo nominovaného Miroslava Pocheho. Hamáček však odešel. Poslanci na své schůzi také projednali zprávu o činnosti úřadu ombudsmanky a zvolili nového člena Rady ČT. Nedostali se k volbě nového místopředsedy sněmovny.
Křeslo prvního místopředsedy se ve sněmovně uvolnilo poté, co se Jan Hamáček stal ministrem. Na starost má hned dva resorty – vnitro a zahraničí – a ve vedení sněmovny tím automaticky skončil. Poslanci proto na program čtvrteční schůze zařadili návrh na volbu nového místopředsedy. Zároveň však bylo hned jasné, že na ni nedojde. Neumožnily to zákonné lhůty, poslanci tedy zvolí Hamáčkova nástupce až v týdnu od 10. července.
Sněmovní volební komise totiž nemohla do středy, do kdy zůstával Hamáček místopředsedou sněmovny, vyhlásit termín pro podávání návrhů kandidátů. Volební řád přitom stanoví, že na nominaci mají kluby nejméně 24 hodin. ČSSD navíc chce navrhnout Tomáše Hanzela, který však je v zahraničí a u volby chce být.
„Před problémem neutečete,“ hrozil Stanjura ministrům. Přesto utekli
Hlavním bodem čtvrtečního jednání tak byly interpelace. Dopoledne odpovídali ministři na písemné dotazy, odpoledne následovaly ústní interpelace. Občanští demokraté je chtěli využít, aby se dozvěděli podrobnosti o způsobu, kterým byla jmenována vláda. Není totiž jasné, proč není ministrem zahraničí Miroslav Poche, kterého nominovala ČSSD a z prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO) vyplývá, že jej prezidentovi navrhnul.
Původně chtěla ODS zařadit debatu o okolnostech jmenování vlády jako nový bod, to však zablokovaly kluby vládních stran. „Před problémem prostě neutečete,“ reagoval na to předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura s odkazem na interpelace. Když ale vystoupil poslanec Vojtěch Munzar (ODS), neměl koho interpelovat. Jan Hamáček, kterému byly dotazy určeny, předtím na dotazy odpovídal, ale na témata Řízení ministerstva zahraničí a Způsob jmenování vlády již ve sněmovně nebyl.
Munzar potom dotazy nepoložil. „Musím si to vykládat jako zbabělost od pana ministra, že nechce odpovídat na otázky,“ podotkl však.
Poslanci také zahájili druhé čtení zákona o GDPR. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) doporučil dolní komoře zapracovat do něj jen ty změny, které její výbory podpořily. Malou šanci tak mají chystané dílčí poslanecké úpravy, mezi něž patří i snížení věkové hranice pro vstup na sociální sítě z vládou navrhovaných 15 na 13 let. Druhé čtení však poslanci nedokončili, budou v něm pokračovat příští týden.
Okamura s Klausem kritizovali činnost ombudsmanky
Projednávali však zprávu o činnosti veřejné ochránkyně práv v minulém roce. Při té příležitosti se proti činnosti úřadu Anny Šabatové ostře ohradili předseda SPD Tomio Okamura a poslanec ODS Václav Klaus. Okamura se domnívá, že se ombudsmanka snaží diskriminovat většinu ve prospěch „nepřizpůsobivých menšin“. „Na lidská práva normálního pracujícího heterosexuálního bělocha jí tedy asi čas nezbývá,“ uvedl Tomio Okamura.
Klaus potom řekl, že se úřad veřejného ochránce práv stal pod vedením Anny Šabatové „ze státní instituce pouze ohniskem pro prosazování levicového politického extremismu“. Další poslanci však činnost ombudsmanky a jejího úřadu hájili. Podle Aleny Gajdůškové (ČSSD) jsou ombudsmanka i zaměstnanci Kanceláře veřejného ochránce práv lidmi na svém místě a dělají dobrou práci. „Myslím si, že pokud je činnost veřejné ochránkyně práv kritizována lidmi, kteří mají xenofobní názory, tak je to vlastně velká pochvala,“ dodal Jan Čižinský (KDU-ČSL).
Sněmovna se dostala i k volbě nových členů Rady Českého rozhlasu a Rady České televize. V televizní radě usedne bývalý vedoucí televizní pracovník Vladimír Karmazín. Rozhlasová rada se zatím nerozšíří, žádný ze tří kandidátů nedostal dostatek hlasů. Uskuteční se druhé kolo volby, zřejmě v červenci.
