Ještě deset let bude stát částečně dotovat provoz církví. Příspěvek se postupně snižuje, ale církve zároveň dostávají peníze za nevydaný majetek v restitucích. Největší část patří katolickým diecézím. A ty příspěvky investují, aby přinášely další peníze. Koupily třeba malé pražské nemocnice, vstoupily i do kampeličky a zvažují i zřízení první církevní banky.
První česká církevní banka? Biskupství se připravují na provoz bez dotací od státu
3 minuty
Události ČT: Církve se připravují na provoz bez dotací od státu
Diecéze peníze investují do cenných papírů a hlavní fond jim vydělává průměrně kolem šesti procent ročně. Kvůli suchu a kůrovci naopak církevní lesy počítají až miliardové ztráty. I proto biskupství šetří.
Ze ziskových projektů katolická církev plánuje své duchovní aktivity dotovat, a diecéze a řády tak koupily třeba dvě malé pražské nemocnice nebo stavěly administrativní centra. „Musíme se především dívat na etickou stránku té investice. To znamená rozhodně nebudeme kupovat nějaké obchody se zbraněmi nebo věci, které třeba vykořisťují ve třetím světě,“ uvedl generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl.
Ojedinělým druhem investice je vstup českobudějovického biskupství do největší české kampeličky Artesa. Tu podle policie používal k daňovým podvodům podnikatel František Savov, který žije dlouhodobě v Londýně. Biskupství koupilo devět a půl procenta a teď se rozhoduje, jestli se stane většinovým vlastníkem.
„Když chcete takzvaně nahlédnout do nějaké struktury, tak si tam musíte otevřít cestu, a to můžete jenom tehdy, pokud tam získáte nějaká procenta. Je to věc, která je pro nás výzvou,“ řekl českobudějovický biskup Vlastimil Kročil.
Pokud ovládnutí kampeličky schválí auditoři i centrální banka, chce biskupství z Artesy vytvořit první českou církevní banku.
Příklady církevních investic
Na stavbu kostela vybírali peníze 15 let
Brněnské biskupství současně dokončuje stavbu kostela na brněnském sídlišti Lesná. Kromě slev nebo darů od firem si museli tamní věřící pomoci sami. Na samotný kostel se suma vybírala patnáct let.
Zvenku je kostel hotový, i s rytinami různých symbolů, včetně piva. „Na té fasádě to je ten náš svět. A vevnitř, tam vlastně se děje to tajemství,“ uvedl farář římskokatolické farnosti Brno-Lesná Pavel Hověz. Zbývá dokončit interiér a kůry, aby kostel mohl začít od května fungovat. Stomilionový rozpočet už je téměř vyčerpán.
Vybavení pro bohoslužby farníci přesunou z vedlejšího komunitního centra, ve kterém slavili mše dosud. Lavice i varhany budou provizorní.
Nový kostel na brněnském sídlišti Lesná
Nasbírat desítky milionů pro nový svatostánek plánují i farníci ve středočeských Neratovicích, které komunisté v padesátých letech označili za první město bez kostela. „Nemáme se kde setkávat. Scházíme se po domech, v různých prostorách města,“ uvedl farář římskokatolické farnosti Neratovice Peter Kováč.
Projekt za přibližně osmdesát milionů má zkulturnit zanedbaný pozemek a nabídnout využití i pro nevěřící. „Vejde se tam především veliký park, protože zastavěna bude jenom prostřední parcela,“ dodal Kováč. Kromě kostela se farníci dočkají šesti kluboven a velkého sálu.
