Zhoršení kvality péče se s ohledem na personální tíseň v českých nemocnicích obává 67 procent jejich ředitelů. Bezmála tři čtvrtiny z nich mají obavy i ze zhoršení její dostupnosti. Ukázal to průzkum Barometr českého zdravotnictví, v němž odpovědělo 77 ze 155 oslovených ředitelů nemocnic s akutními lůžky.
„Oproti minulému roku došlo k výraznějšímu navýšení obav z možného zhoršení v oblasti kvality zdravotní péče ze 45 na 67 procent a v oblasti dostupnosti péče z 58 na 75 procent,“ uvedl Daniel Vavřina ze společnosti HealthCare Institute (HCI), která šetření uspořádala letos poosmé.
Před zhoršením kvality a dostupnosti péče opakovaně varují lékařská komora, odbory i pacienti; podle prohlášení lékařské komory i lékařských a sesterských společností zajišťují nemocnice péči jen díky nadměrným přesčasům a přetěžování zaměstnanců.
Čtyři z pěti ředitelů mluví o tom, že mají málo doktorů
Významný posun se podle Vavřiny projevil také ve vnímání nedostatku zdravotnického personálu. Nedostatek lékařů pociťuje 83 procent ředitelů, o deset procent víc než loni. Nedostatek sester vnímá 81 procent ředitelů proti loňským 70 procentům. Přesčasovou práci vnímá jako problém u lékařů 72 procent ředitelů a u sester 54 procent ředitelů.
Zdravotní sestry chybí ve všech regionech, týká se to krajských i velkých fakultních nemocnic. V té největší, v pražském Motole, pracují asi dvě tisícovky sester a schází jich devadesát. „Důvod paradoxně je, že nám roste ekonomika, protože nám sestry mizí ze zdravotnictví do jiných oborů,“ uvedl ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík (ČSSD).
„Vnímáme to jako problém nezvládnutelný jen pomocí managmentu, myslím si, že je potřeba upravit systém vzdělávání,“ dodal ředitel kolínské oblastní nemocnice Petr Chudomel. Ministerstvo zdravotnictví už k tomu zákon připravilo, má ale zpoždění.„Především zkracujeme vzdělávání sester, a to o tři až o čtyři roky,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD). Vláda by legislativu měla projednat do několika měsíců.
Velmi podstatně podle průzkumu vzrostl podíl ředitelů, kteří pociťují nedostatek ostatního personálu. Například u administrativy podíl vzrostl z loňských devíti na letošních 35 procent.
Průzkum provedla HCI ve spolupráci s agenturou Ipsos letos v březnu. Odpovídali ředitelé fakultních, krajských, městských a soukromých nemocnic. Průzkum sledoval vedle kvality a dostupnosti zdravotní péče také lidské zdroje, finance a rezervy v nemocnicích a v systému.
