Protest praktických lékařů, ambulantních specialistů a zubařů může ještě dosáhnout v rámci jednání o úhradové vyhlášce na příští rok dílčích změn, soudí náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD). Protest podle svých slov považuje za formu nátlaku, který může být do jisté míry účinný.
„V minulém týdnu byla vyhláška odeslána do připomínkového řízení, v tuto chvíli se připomínky zapracovávají,“ konstatovala náměstkyně ministra zdravotnictví Lenka Teska Arnoštová (ČSSD) v Otázkách Václava Moravce s tím, že v rámci připomínek ještě k určitým změnám dojít může.
Černé pásky i parte primární péče
Protestujícím lékařům vadí, že úhrady jejich práce ze strany zdravotních pojišťoven mají příští rok stagnovat. Vadí jim, že ministerstvo přidává hlavně nemocnicím. Nelíbí se jim ani povinnost předepisovat recepty jen elektronicky a chystaná evidence tržeb.
Sdružení praktických lékařů na svých stránkách avizovalo, že v úterý 10. 10. hodlá přes 10 tisíc praktických lékařů pro děti i dospělé, stomatologů a dalších ambulantních specialistů navléknout na rukáv černé pásky a ordinovat s nimi. Smutečně označení lékaři tím chtějí stejně jako parte v jejich ordinacích upozornit na nucený odchod primární péče z řady měst a obcí. Kromě toho se desítky lékařů osobně vydají pohřbít české ambulantní lékařství do Žleb na Kutnohorsku, kde končí jediná ordinace praktického lékaře. Nebude chybět rakev ani hudební doprovod.
Podle názoru Arnoštové je klíčové se pro výši úhrad zaměřit na to, který segment zdravotnictví je nejvíce zatížen. „Já jsem přesvědčena, že personální devastace se týká zejména lůžkových zařízení, která skutečně mají a vykonávají ústavní službu, a velmi často se stává, že přebírají pacienty z takových nemocnic, kde péče není zajištěna,“ prohlásila.
Drobné změny jsou možné
„Některé dílčí změny by ještě šly udělat, byť si neumím představit, že by se změnil celý proces úhradové vyhlášky, k tomu už nemůže dojít,“ soudí také stínová ministryně zdravotnictví KSČM Soňa Marková.
Připomněla, že před vydáním úhradové vyhlášky se vždy zdravotní pojišťovny domlouvají se všemi oblastmi zdravotnictví na její podobě, což v případě přípravy vyhlášky na příští rok již proběhlo. Podle ní je u nás nemocniční péče v jistém smyslu přebujelá, podotkla, že v Evropě již řadu úkonů přebírají z nemocnic právě ambulance.
Protest podpořila také Česká lékařská komora, která sice podporuje zvýšení platů lékařů a zdravotních sester v nemocnicích, „ale nemůže souhlasit s tím, aby veškeré zvyšování úhrad zdravotních služeb směřovalo pouze do nemocnic“.
V nemocnicích toho víc odslouží
Úhradová vyhláška, jejíž definitivní podobu musí ministerstvo zdravotnictví předložit do konce října, stanoví částky, které pojišťovny musí lékařům za jednotlivé úkony zaplatit. V návrhu, který resort poslal do připomínkového řízení, mají specialisté plánovaný nárůst o 2,1 miliardy korun, praktici budou mít úhrady na úrovni letošních. Do nemocnic by mělo jít o devět miliard víc, musí z nich pokrýt i vládou schválený plošný růst platů. Celkové příjmy
veřejného zdravotního pojištění by měly být v roce 2018 zhruba 289 miliard korun. Oproti letošnímu roku to bude nárůst asi o 15 miliard.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) růst zejména u nemocnic už dříve zdůvodňoval tím, že poskytují péči 365 dní v roce a 24 hodin denně. U praktických lékařů by si nárůst dokázal představit u těch, kteří prodlouží svoji ordinační dobu. Praktici ale oponují tím, že ministr je bývalým ředitelem velké nemocnice, kam se po volbách plánuje vrátit.
Ambulantní péče podle nich není schopna konkurovat mzdám lékařů a sester v nemocnicích. Plat praktického lékaře ve státním zdravotnickém zařízení byl loni průměrně 55 385 korun. Soukromník měl podle Sdružení praktických lékařů o 28 procent méně. Specializované zdravotní sestry braly 36 764 korun, bez specializace 32 478 korun. Mzda sester v nestátním sektoru byla u specializovaných oborů v průměru 30 590 korun, bez specializace 22 847 korun. Lékaři specialisté měli v průměru 49 639 korun.
