Praha – Podle švýcarské žaloby, kterou má k dispozici časopis Respekt, oceňují tamní žalobci škodu, kterou správci někdejší Mostecké uhelné společnosti (MUS) způsobili českému státu, na osm miliard a několik set milionů korun. Podle žaloby poslali manažeři MUS 150 milionů korun na účet, k němuž měli přístup přátelé tehdejšího místopředsedy ČSSD Stanislava Grosse Pavel Musela a Jiří Martínek. Další 1,5 miliardy korun odeslali na své soukromé účty. Pět milionů dolarů mohlo být použito jako všimné pro vlivné politiky a úředníky. Švýcaři zároveň během vyšetřování vypátrali, že „úplatkářský odér“ zahaluje i osm let starý prodej státní Škody Plzeň do rukou společnosti Appian, pod jejímž krytím privatizovali nyní souzení manažeři už Mosteckou uhelnou. Prokuratura je přesvědčena, že tichým společníkem nových majitelů Škody byl i bývalý šéf ČEZu Martin Roman.
Privatizace Škody Plzeň: Stamiliony „odtekly“ manažerům MUS
Součástí švýcarského vyšetřování byla i privatizace Škody Plzeň. Respekt má informace o dokumentu, v němž už během roku 2010 dostal o této věci informaci úřad Vlastimila Rampuly, a to i s popisem, jak při privatizaci Škody v roce 2003 odtekla třičtvrtěmiliarda korun na konta manažerů MUS a následně na další konta. Peníze byly částečně použity na koupi Škody za tři sta padesát milionů korun.
Romana může čekat vyšetřování
Podle Švýcarů se jednalo opět o nelegální peníze. Pokud by se česká strana přihlásila jako poškozená, dostaly by se do spisu i zdejší úřady. Tuzemská policie by pak musela zahájit vyšetřování Martina Romana. V době privatizace Škody Plzeň byl navíc vlivným předsedou rozpočtového výboru současný ministr financí Miroslav Kalousek. I on mohl privatizaci ovlivnit – jeho lidovci totiž byli součástí tehdejší vlády.
Z žaloby vyplývá, že hlavní vinu na tom, že se stát zatím nepřipojil k švýcarskému řízení, má ministerstvo financí a bývalé špičky Vrchního státního zastupitelství v Praze. Tuzemská policie vyšetřovala zločiny v MUS od roku 1999. Definitivně pátrání ukončila o devět let později. Podle slov tehdejšího šéfa pražského vrchního státního zastupitelství Vlastimila Rampuly proto, že manažeři sice nakoupili pro sebe akcie za peníze státní MUS, ale později tyto peníze vrátili, a tak se nestal žádný zločin. „Bylo to nemorální, ale nikoli trestné,“ komentoval stop pro vyšetřování v Mladé frontě Dnes Rampula.
Švýcaři se do pátrání pustili o šest let později na základě udání, že čeští kombinátoři z Mostecké uhelné perou špinavé peníze přes švýcarské banky. Peníze podle nich byly vráceny, ale opět z peněz ukradených podniku. Peníze vytažené při první zpronevěře navíc snížily uměle hodnotu společnosti. Zemanova vláda pak prodala v roce 1999 akcie o tři a půl miliardy levněji, než měla. Tehdejší členové vlády mohli vědět, že akcie prodávají manažerům, kteří Mosteckou uhelnou ovládli zpronevěřenými penězi.
Podle zjištění Respektu dostala protikorupční policie od vrchního státního zastupitelství třicet čtyři šanonů s dokumenty, které sem postupně naposílala bernská prokuratura, až letos v dubnu. Do té doby policie na případu pracovala jen formálně. Dokumenty ze šanonů byly psány většinou ve francouzštině, částečně v němčině a angličtině. Detektivové z protikorupčního útvaru nyní dokumenty zkoumají a zjišťují, které stránky spisů by bylo vhodné nechat přeložit – na přeložení všech dokumentů totiž nemají peníze.