Systém veřejného zdravotního pojištění by se mohl za tři roky dostat do hlubokého schodku, varuje Svaz zdravotních pojišťoven. Chybět by mohlo 22 až 76 miliard korun. Podle svazu rostou výdaje systému v posledních letech víc než ekonomika, situaci zhoršila i pandemie. Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Zdeněk Kabátek však v pořadu Události, komentáře (UK) uvedl, že zůstává optimistou a nepovažuje rok 2022 za kritický – naopak očekává návrat k vyrovnanému hospodaření.
Příští rok se budeme vracet k vyrovnanému hospodaření, komentuje šéf VZP dopady pandemie
Události, komentáře: Zdeněk Kabátek (14. 9. 2021) (zdroj: ČT24)
„Jsem pořád mírným optimistou. Trvám na tom, že tak, jak máme sestaven návrh zdravotně pojistného plánu pro rok 2022 vycházeje z úspěšného dohodovacího řízení, nepovažuji rok 2022 za kritický. Spíše ho považuji za rok, kdy se budeme vracet k vyrovnanému hospodaření,“ zdůraznil ředitel VZP Kabátek v Událostech, komentářích.
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich totiž varoval, že je potřeba s ohledem na dlouhodobou udržitelnost financí sytému zastavit a omezit růst nákladů, který kvůli covidové pandemii nastal. Nárůsty byly podle něho enormní, vždy přes deset procent, a v letošním roce se podle něho mohou blížit až k pětadvaceti procentům nárůstu, což považuje za dlouhodobě neudržitelné. Svaz proto mimo jiné navrhl, aby stát přestal hradit preventivní testy na covid.
V tom, že testování pojišťovny zatěžuje, Kabátek s názorem Friedricha souhlasí. V měsících, kdy probíhaly plošné testy průmyslu, se podle něj náklady pohybovaly v řádu jedné miliardy korun měsíčně, což není zanedbatelné. „Na druhou stranu počítám s tím, že v letošním roce jsme schopni náklady spojené s testováním zvládnout bez zásadního problému směrem k rozpočtu,“ uvedl.
Doplnil také, že pandemie za letošní rok stála pojišťovnu zhruba patnáct miliard korun, loni to bylo o něco méně.
Řada nemocnic si ale v průběhu posledních měsíců také stěžovala, že je covid dostal do dluhů. Kabátek však podotkl, že reakce na novou situaci byla – alespoň ze strany VZP – rychlá.
„V březnu roku 2020 jsme začali přijímat organizační opatření, která měla vést k tomu, abychom finančně stabilizovali všechny segmenty, nejenom nemocnice českého zdravotnictví. Myslím, že se to povedlo. O příjmech můžeme vždycky polemizovat a vždycky říkat, že by mohly být vyšší, ale rozhodně nedošlo k tomu, že by se financování rozpadlo,“ zdůraznil.
Kabátek: Vliv lockdownu na zdraví Čechů se teprve projeví
Co se týká případných dalších zdrojů pro veřejné zdravotní pojištění a hlasů, že pro budoucnost českého zdravotnictví je nezbytná možnost systémového komerčního připojištění, Kabátek uvedl, že to je jedna z možností.
„V covidové době jsme viděli, jak rychle zafungovala platba za státní pojištěnce. Je třeba zdůraznit, že i díky tomu, že se ze strany státu rychle a masivně zvýšily platby za státní pojištěnce, tak se systém nerozpadl a zůstal finančně stabilní. České zdravotnictví situaci zvládlo a zvládlo ji nejenom na straně lékařů a sester a zdravotnického personálu, ale i na straně financí,“ řekl. „V žádném případě bych nenazval situaci ve zdravotnictví po covidu krizí.“
Na zhodnocení toho, jaké stopy zanechala pandemie na zdravotní kondici Čechů, je podle něho ještě brzy, už teď ale lze konstatovat, že došlo k částečnému propadu preventivních vyšetření, například screeningových programů. I Kabátek proto považuje za potřebné, aby se situace vrátila do normálních kolejí.
Od jara (spolu se zlepšením epidemické situace) začala VZP podle svého šéfa cílit na informovanost svých klientů. „Na to, abychom jim vysvětlovali, co je v oblasti prevence důležité, co může nastat, pokud neabsolvují preventivní programy,“ vysvětlil Kabátek. Cílem je, aby se ještě letos propady ve screeningových programech dohnaly.