Systém veřejného zdravotního pojištění by se mohl za tři roky dostat do hlubokého deficitu, chybět by mohlo 22 až 76 miliard korun, varuje Svaz zdravotních pojišťoven. Upozornil, že výdaje rostou v posledních letech výrazně rychleji než ekonomika, navíc epidemie covidu tento trend ještě prohloubila. Řešením je podle prezidenta svazu Ladislava Friedricha utlumení růstu nákladů, například při některém preventivním očkování proti koronaviru.
Hospodaření všech zdravotních pojišťoven za osm měsíců letošního roku vykazuje podle svazu v důsledku epidemie covidu deficit šestnáct miliard korun. Podle Friedricha měly pojišťovny na začátku roku na svých základních fondech osmačtyřicet miliard korun, na konci srpna dvaatřicet miliard.
Svaz uvedl, že náklady systému veřejného zdravotního pojištění rostly v roce 2020 o 15,6 procenta a letos o 25,6 procenta. Klesající objem plateb od zaměstnavatelů a zaměstnanců vyrovnával jejich nárůst za státní pojištěnce. Příjmy systému veřejného zdravotního pojištění se letos očekávají mezi 381 a 389 miliardami korun, příští rok mezi 390 a 399 miliardami korun.
Svaz v predikcích odkazuje na studii Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. „V minulých letech rostly příjmy díky ekonomice o sedmnáct až dvacet miliard každý rok. V letech následujících už podle studie porostou ročně jen o deset miliard, tedy asi o tři procenta. Zatímco v předcovidových dobách šly náklady každoročně nahoru o deset a více procent, nyní si to už nebudeme moci dovolit,“ uvedl Friedrich.
Podle závěrů takzvaného dohodovacího řízení by úhrady z veřejného zdravotního pojištění měly pro příští rok vzrůst asi o čtyři procenta.
Řešením je podle svazu utlumení růstu nákladů. Navrhuje proto, aby stát přestal hradit preventivní testování na covid, které neočkovaní lidé potřebují například pro sport, kulturu či cestování.
Podle Friedricha by se také náklady na epidemii měly stát v budoucnu běžnou součástí rozpočtů zdravotních pojišťoven pro další roky tak, aby se nejednalo o nepředvídatelné vícenáklady.
