Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal dovolání v případu tří úředníků ministerstva průmyslu a obchodu, které již čtyřikrát osvobodil prvoinstanční soud, což potvrdil i vrchní soud. ČT informaci potvrdil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Stříž trvá na tom, že kvůli zavinění chybného čerpání dotací Českou republiku a Evropskou unii připravili o 4,5 miliardy korun. Vysokou škodu podle něj způsobili v souvislosti s dohodou mezi ministerstvem a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, která podle obžaloby nebyla v souladu se zákonem.
Případ tří úředníků, kteří podle žalobce způsobili Česku a EU škodu 4,5 miliardy, projedná Nejvyšší soud
Mimořádným opravným prostředkem se nejvyšší státní zástupce brání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z 29. června letošního roku. Ten totiž jeho odvolání ve věci zamítl a potvrdil osvobození úředníků. „Dovolání bylo podáno v neprospěch obviněných,“ uvedl Wenig.
Obžalobu podalo státní zastupitelství proti bývalému řediteli sekce strukturálních fondů ministerstva průmyslu Miroslavu Elfmarkovi, bývalému řediteli odboru koordinace fondů Břetislavu Grégrovi a vedoucí odboru implementace strukturálních fondů Zuzaně Matějíčkové. Podle žalobce se dopustili trestných činů porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů EU.
Pro všechny obžalované navrhoval státní zástupce nepodmíněné tresty odnětí svobody. Pro Grégra a Matějíčkovou na pět let, pro Elfmarka vězení na osm let, protože už byl dříve odsouzený. Mimo to jim také navrhl vysoké peněžité tresty. Na podporu obžaloby totiž uváděl, že všichni tři měli vědět, že jejich postup nebyl v souladu se zákonem, jelikož byli vysoce postavenými úředníky ministerstva.
Všichni obžalovaní od počátku vinu odmítají. Elfmark v minulosti například řekl, že vůbec nebyl na ministerstvu v době, kdy se připravovala první dohoda. Tvrdil, že o rozporech od spolupracovníků věděl a učinil kroky k tomu, aby byly vyřešeny. Zároveň odmítl, že by cokoliv s rozvojovou bankou dohadoval nebo že by něco záměrně prosazoval.
Dohoda z roku 2007
Elfmark a Grégr podle obžaloby odpovídali za přípravu a formulaci Operačního programu Podnikání a inovace 2007–2013, který měl pomocí záruk sloužit jako usnadnění realizace projektů malých a středních podnikatelů. V roce 2007 podle žalobce oba muži vypracovali znění dohody, na základě které byla Českomoravská záruční a rozvojová banka bez výběrového řízení pověřena správou záručního fondu.
Tehdy ale měly v záruční bance podíly i soukromé osoby, a proto údajně Elfmark a Grégr poškodili další potenciální uchazeče o správu fondu. Podle obžaloby navíc oba prosadili, aby odměny pro banku mohly přesáhnout limity stanovené evropskou legislativou. Nejpozději od září 2008 podle žalobce o protiprávnosti dohody věděla také Zuzana Matějíčková.
Podle obžaloby pak všichni tři předložili nové znění dohody a dodatek k ní v letech 2008 a 2009. Ta ale opět byla v rozporu s právními normami, protože znovu bez výběrového řízení určila záruční banku a také umožnila získávání odměn nad limit.
Vrchní soud rozhodnutí vždy zrušil
Pražský vrchní soud rozhodoval o podaných odvoláních čtyřikrát. Naposledy letos 29. června, kdy potvrdil osvobození všech tří úředníků.
V předchozích řízeních ale vždy zrušil rozsudek Městského soudu v Praze, který rozhodoval v první instanci. Odvolací soud totiž spatřoval v rozhodování nižšího soudu zásadní vady. Mimo jiné to, že podle něj vyzdvihoval pouze důkazy ve prospěch obžalovaných. Pražský městský soud ale na základě provedených důkazů nepovažoval skutek za trestný čin.
Do případu zasáhl i Ústavní soud
Když vrchní soud rozhodoval ve věci potřetí, rozhodnutí nižšího soudu opět zrušil, navíc přidělil případ k rozhodování jinému senátu. Na základě stížnosti obžalovaných nakonec do případu vstoupil Ústavní soud. Přiznal pravdu trojici úředníků, kteří to považovali za zásah do práva na zákonného soudce.
Ústavní soud neviděl v postupu pražského městského soudu zásadní pochybení, aby mohl vrchní soud změnit senát. Na počtvrté tak vrchní soud na základě některých závěrů Ústavního soudu zamítl odvolání státního zástupce jako nedůvodné letos na konci června.
