Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložila případ zemědělských dotací pro firmy z holdingu Agrofert, vyplývá to z policejního usnesení, které má Česká televize k dispozici. Trestní oznámení podali loni Piráti, podle kterých firmy získaly dotace pro malé a střední podniky, ačkoliv už spadaly pod holding. Oznámení se týkalo dotací a podpor vyplacených ministerstvem zemědělství a Podpůrným garančním a lesnickým fondem (PGRLF). Ten v současnosti některé z dotací vymáhá soudně zpět. Také resort zemědělství chtěl některé dotace vrátit zpět, u soudu ale neuspěl. Nyní čeká na výsledky řízení Evropské komise.
„Nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak,“ odůvodnila policie odložení případu v usnesení. Analytici Pirátů společně se senátorem Lukášem Wagenknechtem (Piráti) v trestním oznámení popsali osmadvacet případů, kdy mělo dojít k neoprávněnému čerpání dotací, a upozornili i na další možná porušení pravidel. Policie se podle usnesení zabývala 2098 dotacemi za více než 2,5 miliardy korun. Trestní oznámení mířilo také na ministerstvo zemědělství a PGRLF.
Policie na základě informací od obou úřadů seznam zúžila na 153 dotací. Jen tolik jich totiž podle vyšetřovatelů bylo určeno pouze pro malé a střední podniky. „Na základě takových zjištění (…) policejní orgán (…) zahájil úkony trestního řízení,“ stojí v usnesení. Celkem tak Odbor závažné hospodářské trestné činnosti prověřoval vyplacené dotace a podpory v hodnotě necelých 50 milionů korun z období let 2010 až 2017.
Kdo má nárok na dotace
V necelé stovce případů došli vyšetřovatelé k závěru, že společnosti uzavřely s úřady smlouvy ještě v době, kdy nebyly součástí Agrofertu. Ke zbylým dotacím si pak policie vyžádala další podklady a k většině z nich také znalecký posudek.
Znalkyně se v něm zabývala tím, zda společnosti splňovaly definici malého nebo středního podniku, jako je počet zaměstnanců nebo obrat, v době, kdy žádaly o podporu, kdy došlo k uzavření smlouvy a k proplacení dotace.
V několika případech podpor od PGRLF, které analyzovala znalkyně, bylo pro určení toho, zda společnost v žádosti uváděla pravdivé údaje, rozhodující takzvané přechodné dvouleté účetní období. To jsou dva po sobě jdoucí roky, kdy společnost sice nesplňuje podmínky malého nebo středního podniku, o tento status ale nepřichází. Pravidlo vychází z nařízení Evropské komise.
Znalkyně takto zkoumala například společnosti AGS Agro České Budějovice, která se součástí Agrofertu stala v roce 2008. O podporu na pojištění plodin a hospodářských zvířat ale žádala až v roce 2009. Podle závěru policie, která vycházela ze znaleckého posudku, ale podnik stále spadal do definice malého a středního podniku. „Neboť byť byl již od roku 2008 součástí koncernu Agrofert, tak nikoliv však po dobu dvou po sobě jdoucích účetních období,“ stojí v usnesení.
PGRLF však podle policie podporu ve výši přes 94 tisíc chce vrátit. Z usnesení dál vyplývá, že vrátit peníze chce fond i od dalších společností, které policie prověřovala. Týká se to Družstva pro zemědělskou výrobu NOVA a společností Zemos, ZS Vilémov a AGRO-TEX. Některé společnosti pak podle usnesení policie dotace již vrátily.
Na to, že PGRLF některé podpory vymáhá po Agrofertu zpět, upozornil již na počátku roku server iRozhlas.cz. Uvedl, že fond podal žaloby kvůli tomu, že některé společnosti z holdingu získaly podporu, ačkoliv už nebyly malými a středními podniky. Žaloby podle serveru podal fond i v případě společností AGS Agro České Budějovice a Zemos. Mluvčí fondu Barbora Šenfeldová probíhající soudní řízení nechtěla komentovat.
K řízení se nechtěl vyjádřit ani Agrofert. „Probíhající řízení nebudeme komentovat, nicméně jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem a dotačními pravidly,“ sdělil ČT mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.
Změna podmínek
PGRLF od roku 2018 při přidělování podpor uplatňuje uživatelskou příručku Evropské komise k definici malých a středních podniků. V ní se výslovně uvádí, že v již zmíněném přechodném období nejsou společnosti, které hodnoty malých a středních podniků překročily kvůli změně vlastníka.
Jestli chce fond vrátit peníze po společnostech právě kvůli této změně, ale není jasné. ČT se na PGRLF obrátila s dotazy, zda od roku 2018 nezohledňuje takzvané přechodné období u společností, které zakoupil velkopodnik, a pokud tak v minulosti postupovali, zda tyto dotace vymáhají zpět. Přímé odpovědi ale fond neposkytl.
„PGRLF skutečně od roku 2018 uplatňuje při posuzování statusu malého nebo středního podniku žadatele také Uživatelskou příručku k definici malých a středních podniků vydanou Evropskou komisí,“ uvedla k oběma dotazům mluvčí Šenfeldová.
„Nicméně každý jednotlivý žadatel a příjemce podpory je posuzován ze strany PGRLF individuálně tak, aby vždy byly primárně dodrženy podmínky stanovené evropskými právními předpisy. Toto se uplatní i při posuzování dvouletého přechodného období,“ doplnila bez dalších podrobností.
Dotace od ministerstva
Vedle podpor od PGRLF policie prověřovala celkem jedenáct dotací od ministerstva zemědělství. V osmi případech podle policie v době podepsání smlouvy o dotaci společnosti splňovaly podmínky malého a středního podniku. U jedné dotace pro společnost M+A+J a dvou pro Sady CZ pak podle policie nebylo patrné, zda byly určené výhradně pro malé a střední podniky.
Tyto tři dotace a ještě další dvě pro společnost Lužanská zemědělská nicméně ministerstvo chtělo vrátit zpět, jak již dříve upozornil server iRozhlas.cz. „Z rozsudků Městského soudu v Praze vyplývá, že dotace poskytnuté velkým podnikům nelze vymáhat zpět,“ vysvětlil serveru mluvčí Vojtěch Bílý důvod, proč resort nezískal dotace zpět.
Momentálně tak ministerstvo čeká na výsledky řízení Evropské komise kvůli zemědělským dotacím. Kvůli probíhajícímu řízení nechtěl mluvčí resortu komentovat aktuální usnesení policie. „Vzhledem k tomu, že řízení posouzení protiprávnosti poskytnuté veřejné podpory, které vede od 12. 1. 2021 s Českou republikou Evropská komise, dosud neskončilo, nemůže ho blíže komentovat,“ sdělil ČT Bílý.
„V případě, že Evropská komise rozhodne, že Česká republika poskytla veřejnou podporu subjektům protiprávně, Česká republika, respektive ministerstvo zemědělství zahájí s dotčenými subjekty řízení o vrácení dotace,“ nastínil mluvčí další možný vývoj.
Postupovali jsme podle zákona, říká Agrofert
Agrofert informaci o odložení případu zatím nemá k dispozici. Mluvčí Heřmanský však znovu zopakoval, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
Se závěry policie nejsou spokojeni podavatelé trestního oznámení, kteří nyní zvažují další postup. „Nejdříve se obrátím na dozorujícího státního zástupce a pak budu postupovat dál,“ uvedl pro ČT analytik Pirátů Janusz Konieczny, který oznámení spolupodával.
„Nezákonné přidělování těchto dotací potvrdili oslovení experti, s tímto postojem se ztotožnila rovněž Evropská komise a nakonec ke stejnému závěru dospěl rovněž PGRLF i ministerstvo zemědělství, které některé tyto dotace začaly vymáhat,“ dodal, proč chce v případu pokračovat.
Problematikou podpor od PGRLF se zabývali také Reportéři ČT.
