Výskyt případů chřipky před svátky stoupl o více než polovinu, přibývá také lidí s dýchacími chorobami. Nejhorší je situace na Vysočině, kde v minulém týdnu na respirační onemocnění zemřeli dva lidé. Další byli hospitalizováni. V Třebíči až do odvolání uzavřeli pro návštěvy nemocnici.
Přibývá pacientů s chřipkou a respiračními nemocemi, nejvíce na Vysočině
„Devětasedmdesátiletý pacient zemřel na chřipku na Třebíčsku, další o 12 let mladší na Žďársku,“ uvedla Radka Štěpánková z Krajské hygienické stanice v Jihlavě. Chřipkou jsou nejohroženější předškolní děti, nemocní lidé a senioři.
Národní referenční laboratoř pro chřipku Státního zdravotního ústavu uvedla, že se šíří především chřipkový vir, proti němuž je účinné očkování. „Je evidován významný vzestup počtu nemocných, a to téměř o 54 procent. Nejvyšší nárůsty počtu nemocných s chřipkovými projevy vykazuje Olomoucký kraj a kraj Vysočina. Situaci v ČR hodnotíme jako nastupující epidemii chřipky A/H3N2,“ varovala laboratoř.
Nejnemocnější jsou malé děti
Největší výskyt chřipky a chřipkových onemocnění byl před Vánoci mezi dětmi do pěti let. Na 100 tisíc obyvatel připadlo 145 nemocných chlapců a děvčat. U školáků od šesti do čtrnácti let to bylo 106 nakažených. Mezi lidmi nad 60 let připadalo 20 pacientů na 100 tisíc obyvatel. V této věkové skupině zaznamenali epidemiologové největší rozšíření choroby, výskyt se zvýšil o 122 procent.
V Česku přibylo také nemocných s chorobami dýchacích cest. Na 100 tisíc lidí jich bylo 1364. Také trápí nejčastěji děti. V období před svátky připadalo na 100 tisíc lidí 3855 nakažených do pěti let. Ve věku školáků to bylo 2341. Nejmenší výskyt nachlazení byl mezi lidmi nad 60 let. Na 100 tisíc obyvatel připadalo 632 nemocných.
obrázek
Nejsilnější epidemie za posledních pět let byla podle údajů ústavu na počátku roku 2015. Tehdy v republice na 100 tisíc obyvatel připadalo více než 2000 nemocných. Podle statistik se situace vždy na přelomu roku díky vánočním prázdninám a dovoleným výrazně zlepšuje a nakažených ubývá.
Zatímco v minulosti odborníci mluvili o epidemii až tehdy, kdy počet pacientů překročil hranici 2000 nakažených, nyní se epidemický práh pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100 tisíc. K přehodnocení kritéria podle odborníků přispělo zavedení karenční doby, tedy tří dnů marodění bez nemocenské. Mnozí nakažení k doktorovi vůbec nechodí, takže se do statistik nedostanou.