Prezident Zeman jmenoval Eichlera profesorem, v minulosti to odmítl učinit

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval profesorem Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Jeho jmenování původně v roce 2015 podepsat odmítl, stejně jako fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta. U všech akademiků to tehdy zdůvodnil údajnými prohřešky z minulosti. Soud loni pravomocně rozhodl, že nejmenování Fajta a Ošťádala nebylo v souladu se zákonem. Eichler svou žalobu na prezidenta v roce 2016 stáhl.

Spolu s Eichlerem Zeman ve středu jmenoval dalších 79 profesorek a profesorů. Dekrety jim předá ministr školství. Rozhodnutí musí spolupodepsat premiér.

Mezi 79 novými profesory je sedmnáct žen. Nejvíce z nich působí na Univerzitě Karlově, a to 26. Jedenáct návrhů předložilo České vysoké učení technické v Praze, osm nových titulů navrhla Masarykova univerzita a pět Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. Návrhy podalo i dalších třináct vysokých škol.

Zastoupeni jsou už tradičně především lékaři, kterých je tentokrát mezi jmenovanými asi šestina. Nový titul získali mimo jiné zástupci technických, informatických, chemických, přírodovědných či uměleckých oborů, lingvisti, právníci nebo ekonomové.

Profesorem se stal mimo jiné hudebník Vladislav Bláha, který jako první český kytarista odehrál recitál v Carnegie Hall v New Yorku. Do prestižního stánku, který je metou mnoha světových hudebníků, se dostal v roce 2014 při příležitosti 25. výročí sametové revoluce v Československu. V Česku Bláha působí na Konzervatoři Brno a Janáčkově akademii múzických umění.

Dalšími novými profesory jsou například přednosta Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Motol Alan Stolz či advokát Tomáš Gřivna, který u soudů zastupoval lobbistu Marka Dalíka nebo bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu Alenu Vitáskovou.

Padesát nových soudců

Zeman ve středu na zámku v Lánech jmenoval také pět desítek soudců obecných soudů. Do rukou hlavy státu jich složilo slib 48. Dvě kandidátky tak učiní v náhradním termínu. Jmenovací dekrety prezident podepsal už během pobytu v Ústřední vojenské nemocnici.

Končící ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) navrhla ještě před hospitalizací prezidenta ke jmenování padesát kandidátů, jejich seznam následně schválila vláda. Zeman jmenovaným poblahopřál. Řekl, že být soudcem je svého druhu posláním, protože má zodpovědnost za osud lidí, které soudí. „A přeneseně řečeno, pokud ten opojný pocit, že jste pány života a smrti obviněných, vám zůstane, pak budete špatní soudci,“ sdělil prezident.

„Prosím vás proto, abyste se dokázali vcítit do lidí, které budete soudit. Abyste dokázali odlišit zlý úmysl od nepozornosti,“ dodal. Popřál jim také dostatečnou rychlost, protože souzení a jejich rodiny čekáním měsíce i roky trpí.

Nahrávám video
Události: Prezident Zeman jmenoval nové soudce
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 35 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 1 hhodinou

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...