Jihlava – Myslivci se marně snaží regulovat přemnožení divokých prasat v tuzemských lesích. Dříve k tomu měli zdatné spojence v podobě vlků, rysů nebo medvědů, nyní však na zvyšující se počty divočáků sami nestačí, a to i přesto, že je nově mohou střílet i v noci. Divoká prasata páchají značné škody na zemědělských plochách, navíc jen v posledním půlroce pojišťovny zaznamenaly desítky případů, kdy divoké prase napadlo a zranilo psa. V některých případech navíc pes vycvičený k lovu zaplatil za střet s prasetem dokonce životem.
Jedním z množství případů, kdy majitel nedokázal zabránit osudnému střetu svého psa s divočákem, je příběh Martiny Mušutové a jejího border teriéra. Dnes už má paní Mušutová druhého, neboť předchozího čtyřnohého miláčka Zaca jí roztrhalo divoké prase. „Bylo neštěstí, že ta bachyně měla zrovna selátka. Rozběhla se na všechny strany a začala kvičet, zatímco ona se vrátila a prostě ho chytla,“ popisuje Mušutová.
Skupinka selat s matkou, momentálně citlivou na cizí vetřelce, překvapila Zaca jen pár metrů od cesty, kde byl na procházce. I když měl lovecký výcvik a pět let pomáhal myslivcům, mimo jiné s naháněním divokých prasat, bachyně mu ukousla nohu. Zac proto byl následně utracen.
Podobné případy přiměly mysliveckou pojišťovnu k tomu, aby v loňském roce začala myslivcům vyplácet odškodné za uhynulé psy po souboji s kanci. „Divoké prase je neskutečně obratné a rychlé, proto takový pes v podstatě nemá šanci z podobného střetu vyváznout bez zranění nebo dokonce usmrcení,“ uvedl Martin Horálek z Českomoravské myslivecké jednoty.
Lesních soubojů s předem jasným vítězem přitom přibývá tím, jak roste populace divočáků ve volné přírodě. Jediná bachyně přivede na svět každý rok až dvanáct selat, navíc černá zvěř nachází absolutní bezpečí například v lánech kukuřice. Díky výšce se v nich totiž dokonale skryjí.
K regulaci divočáků přitom podle všeho nepřispívá ani rok od roku více odstřelených jedinců, kterých myslivci zabijí stonásobně víc než na začátku předchozího století. Od 50. let počet divokých prasat v přírodě rok od roku stoupá, zatímco před druhou světovou válkou žila pouze v uzavřených oborách.
