Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) zveřejnil jména kandidátů do vlády. Ministryní spravedlnosti má být Taťána Malá (ANO), na průmysl je nominovaná prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková. Karlu Šlechtovou vystřídá na ministerstvu obrany současný ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar. Otazníky jsou stále nad osobou Miroslava Pocheho (ČSSD), kterého ČSSD nominovala na post ministra zahraničí. Proti je ale prezident Miloš Zeman i komunisté.
PŘEHLEDNĚ: Profily kandidátů na ministry v nové vládě
Podívejte se na profily navržených ministrů:
Narodil se 4. listopadu 1978 v Mladé Boleslavi. Studoval obor překladatelství-tlumočnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, školu ale nedokončil. V letech 1996 až 2001 působil jako praktikant v mladoboleslavské Škodě Auto, později pracoval jako překladatel angličtiny.
Jeho kariéra je úzce spojena se sociální demokracií. Ve dvaceti letech se stal členem Mladých sociálních demokratů, které později i několik let vedl. Do ČSSD vstoupil v roce 2001. Brzy nato se stal tajemníkem klubu ČSSD v zastupitelstvu Středočeského kraje, poté působil ve funkci vedoucího zahraničního oddělení ČSSD a v letech 2005–2006 byl poradcem pro zahraniční politiku tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka.
V roce 2006 byl poprvé zvolen poslancem. Ve sněmovně vedl zahraniční výbor a věnoval se také obraně a bezpečnosti. V témže roce se také stal viceprezidentem Mezinárodní unie socialistické mládeže.
V roce 2010 byl hlavním volebním manažerem ČSSD. Ta sice volby s více než 22 procenty hlasů těsně vyhrála, skončila však v opozici. Za středopravicové vlády Petra Nečase (2010–2013) působil Hamáček jako stínový ministr obrany. Za vlády Bohuslava Sobotky (2014–2017) byl předsedou sněmovny, nejmladším v historii. V únoru 2018 byl zvolen předsedou ČSSD, post obhájil i v loňském březnu.
Po volbách v říjnu 2017 byl zvolen místopředsedou Sněmovny, ve funkci byl do jmenování členem vlády v červnu 2018. Od června do října 2018 byl kromě řízení ministerstva vnitra i pověřen i vedením ministerstva zahraničních věcí.
Jan Hamáček
Narodil se 20. srpna 1964 ve Velkém Meziříčí. Vystudoval Středního odborné učiliště strojírenské ve Žďáru nad Sázavou, později si doplnil maturitu. Po škole pracoval ve Žďárských strojírnách a slévárnách, a to do roku 1986. Vysokoškolské vzdělání získal na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a na Institutu mezioborových studií Brno a Univerzitě Jana Amose Komenského.
Stranickou kariéru odstartoval v roce 1989, kdy těsně před sametovou revolucí vstoupil do KSČ. V ČSSD je členem od roku 1996, působil jako tajemník a později předseda Okresního výkonného výboru ČSSD Žďár nad Sázavou. V letech 2009–2013 byl statutárním místopředsedou Krajského výkonného výboru ČSSD Kraje Vysočina. Od roku 2013 je předsedou Krajského výkonného výboru ČSSD Kraje Vysočina. Mimo to byl v letech 2012–2014 členem předsednictva ČSSD.
V letech 2002 a 2006 uspěl v komunálních volbách do zastupitelstva obce Polnička v okrese Žďár nad Sázavou. Do vyšší politiky vstoupil v roce 2008, kdy se dostal do zastupitelstva Kraje Vysočina. Měl na starosti sociální oblast, prorodinnou politiku, protidrogovou prevenci a multikulturní spolupráci.
Během své kariéry působil na ministerstvu obrany i na ministerstvu sociálních věcí. Od ledna loňského roku byl náměstkem vnitra pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu na Úřadu vlády.
Petr Krčál
Narodil se 2. března 1966 v Olomouci. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, před pěti lety se stal docentem pedagogiky. Deset let učil na středních školách v Liptovském Mikuláši a Šternberku. Od roku 2001 na fakultě vyučuje didaktiku společenských věd, je autorem tří monografií. V minulosti byl viceprezidentem Českého svazu házené.
Do ČSSD vstoupil v roce 2001, následující rok se zapojil do komunální politiky v olomoucké městské části Nové Sady. V roce 2010 se stal olomouckým zastupitelem, o čtyři roky později primátorem.
V říjnu 2017 se stal poslancem, když ze třetího místa přeskočil díky preferenčním hlasům lídra kandidátky Romana Váňu, a ve sněmovně ho tak nahradil. V únoru 2018 kandidoval na mimořádném sjezdu ČSSD v Hradci Králové na post předsedy strany, ale neuspěl – získal pouze 21 hlasů.
V červnu 2018 ho prezident Miloš Zeman jmenoval ministrem kultury v menšinovém kabinetu premiéra Andreje Babiše.
V polovině dubna 2019 odvolal Staněk ředitele Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa po kontrolách v jimi vedených institucích.
Na Fajta i dva bývalé ředitele MUO Soukupa a jeho předchůdce Pavla Zatloukala podal trestní oznámení: na Fajta kvůli autorské smlouvě na 1,2 milionu korun či kvůli dlouhodobým nájemním smlouvám uzavíraným NGP, u ředitelů olomouckého muzea se oznámení týká prověření nákupu předražených pozemků v minulosti.
Antonín Staněk (na snímku z března 2015)
Narodil se 6. února 1960 v Žatci, vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Od roku 2007 je prezidentem Potravinářské komory ČR, s krátkou přestávkou v druhé polovině roku 2013, kdy byl ministrem zemědělství v Rusnokově vládě.
Je synem stejnojmenného předlistopadového českého a federálního ministra zemědělství. Ten, stejně jako jeho mladší syn Zdeněk Toman, podniká v potravinářství. Jejich společnost Agrotrade patřila v minulosti k nejvýznamnějším potravinářským firmám v Česku. Vlastnila mimo jiné drůbežárny Xaverov, producenta čajů Jemča nebo výrobce přísad do jídel firmu Boneco.
V souvislosti s podnikáním společnosti Agrotrade napsal v srpnu 2006 časopis Týden, že Tomanové v minulosti „vypumpovali“ řadu firem. O necelé dva roky později, v červnu 2008, uvedl týdeník Profit, že většina drůbežářských podniků pod taktovkou klanu Tomanů zkrachovala, ale oni na tom vždycky vydělali.
Tomanův bratr Zdeněk v roce 2012 podle Aktuálně.cz přispěl částkou 150 tisíc na prezidentskou kampaň Miloše Zemana. Miroslav Toman sám na podzim 2013 v předčasných volbách do sněmovny kandidoval jako nestraník v čele kandidátky Strany práv občanů – zemanovců (SPOZ) v Ústeckém kraji.
Miroslav Toman
Narodil se 3. června 1978 v Chlumci nad Cidlinou. Vystudoval obor evropská agrární diplomacie na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze a politologii a mezinárodní vztahy na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
V letech 1997–2000 zastupoval organizaci OBSE na misi v Bosně a Hercegovině, působil i v Kosovu a byl asistentem Kanceláře zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva v bývalé Jugoslávii. Později působil na ministerstvu zahraničí.
Byl aktivní v pražské komunální politice, v letech 2002–2014 byl zastupitelem Prahy a v letech 2010–2014 navíc i městské části Praha 3. Byl místopředsedou pražské ČSSD. Poté, co v roce 2010 vyšlo najevo, že o rok dříve skrytě financoval ČSSD (peníze dal straně přes několik členů, kteří několikasettisícový dar vykázali jako členské příspěvky), na funkci rezignoval.
Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu, působí ve výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. V roce 2016 byl manažerem ČSSD v krajských a senátních volbách, které skončily pro stranu neúspěchem.
Letos v lednu podpořil v prezidentských volbách Zemanova protikandidáta Jiřího Drahoše. Ocenil, že Drahoš „nerozděluje společnost, nerozdmýchává nenávist a ctí Ústavu a zákony“. Zeman 17. května prohlásil, že by Pocheho ministrem nejmenoval.
Miroslav Poche
Ministr životního prostředí (od 2014), člen Poslanecké sněmovny (od 2013). Kladenský rodák vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Byl ředitelem Českomoravské komoditní burzy v Kladně, později pracoval v řadě průmyslových podniků, především v chemičkách; mimo jiné byl vedoucím odboru financování Unipetrolu, finančním ředitelem Spolany a v letech 2005 až 2011 generálním ředitelem Lovochemie. Působil jako člen statutárních orgánů řady dalších společností, před vstupem do vlády byl předsedou dozorčí rady Lovochemie.
V letech 1991 až 1997 byl členem ODS, později vstoupil do Unie svobody; mj. byl zastupitelem města Kladna (1990–1998; za ODS) a zastupitelem Středočeského kraje (2000–2004; za US). V hnutí ANO byl předsedou krajské organizace v Ústeckém kraji a členem předsednictva. Je ženatý.
Richard Brabec v OVM
Devětapadesátiletý rodák z Uherského Hradiště vystudoval fakultu strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně a od roku 1983 třináct let pracoval v První brněnské strojírně, kde prošel řadou funkcí od konstruktéra až po generálního ředitele. Později působil ve společnostech ABB Energetické systémy, Alstom, Jihomoravská plynárenská a v čele KKCG Industry miliardáře Karla Komárka; v letech 2008 až 2014 byl generálním ředitelem a předsedou představenstva ve společnosti Skanska.
Do politiky vstoupil na konci roku 2014, kdy na ministerstvu dopravy jako nestraník vystřídal Antonína Prachaře (ANO). V posledních volbách vedl kandidátku hnutí na Karlovarsku, a stal se i poslancem.
Během Ťokova působení v čele resortu se podařilo zlepšit čerpání evropských dotací a pokročilo se v přípravě klíčových dopravních staveb. Podle staršího vyjádření někdejšího ministerského předsedy Bohuslava Sobotky (ČSSD) se podařilo zprovoznit 120 kilometrů dálnic a silnic I. třídy, do kterých je však započítána i modernizace dálnice D1. Dalších 230 kilometrů komunikací se v současnosti staví a dalších 152 kilometrů dálnic a silnic I. třídy je připraveno k výstavbě.
Současně ale nezačala stavba žádné strategické silnice, pro kterou se zrychleně podařilo získat posudek dopadu na životní prostředí (EIA) a Ťok čelil dlouhodobé kritice kvůli tendru na správu tuzemského mýtného systému, který v současnosti provozuje společnost Kapsch. Sobotka právě kvůli mýtu uvažoval i o Ťokově konci v čele resortu.
Mistr dopravy Dan Ťok (Ano) v Interview ČT24
Vystudoval finance a veřejnou správu, od roku 2002 učil do roku 2013 na Mendelově univerzitě v Brně. Je členem ANO, od roku 2014 působí jako obecní zastupitel v Brně.
V únoru 2015 nastoupil v souvislosti se služebním zákonem jako politický náměstek na ministerstvu školství za ANO, v červenci téhož roku se přesunul na post náměstka pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu.
Od prosince 2017 působí jako ministr školství, mládeže a tělovýchovy.
Robert Plaga v Otázkách Václava Moravce
Alena Schillerová se celý profesní život věnuje daňové problematice. V roce 1991 začínala jako právnička na finančním úřadě Brno-venkov, kde v roce 2006 usedla až do ředitelského křesla. Od ledna 2013 do června 2014 působila jako zástupkyně ředitele a vedoucí odboru metodiky a výkonu daní jihomoravského finančního úřadu, poté byla rok a půl ředitelkou odboru právního a daňového procesu Generálního finančního ředitelství.
Působila jako náměstkyně ministra financí Andreje Babiše, poté co Babiš odešel z funkce šéfa resortu financí, nastoupila v prosinci 2017 na jeho místo.
Její dcera Petra Rusňáková je členkou hnutí ANO, v komunálních volbách na podzim 2014 byla zvolena do brněnského zastupitelstva a následně se stala radní se zaměřením na marketing a cestovní ruch.
Alena Schillerová
Jedenatřicetiletý politik vystudoval práva a mediální studia, poté pracoval jako právník pro mediální dům Mafra, který patřil Andreji Babišovi. V roce 2005 se zúčastnil soutěže Česko hledá SuperStar.
Od června 2014 působil u Babiše na ministerstvu financí jako poradce pro zdravotnictví. Je autorem části programu ANO o zdravotnictví. Podílel se i na Babišově knize O čem sním, když náhodou spím. Od prosince 2017 šéfuje na postu ministra resortu zdravotnictví.
Je nestraník, poslancem byl zvolen za ANO.
Adam Vojtěch
Narodila se 13. března 1971 v Praze. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou. Pracovala jako účetní, úvěrový specialista v České spořitelně nebo jako manažerka hotelu. Od roku 2002 působí ve veřejné správě, nejprve jako auditorka na královéhradeckém krajském úřadě, po dvou letech přešla do nového Centra evropského projektování, působila i na několika postech v rámci Regionálního operačního programu Severovýchod.
Na ministerstvu pro místní rozvoj pracovala od února 2014 jako náměstkyně, funkce musela opustit po zvolení do sněmovny v říjnu 2017. Od prosince 2017 je ministryní pro místní rozvoj v první vládě Andreje Babiše. Není členkou hnutí ANO.
Klára Dostálová
Narodila se 1. října 1981 v Moravské Třebové. Vystudovala zemědělské inženýrství na Mendelově univerzitě v Brně, studium zakončila diplomovou prací na téma Mikroklimatické podmínky v chovu králíků. Následně vystudovala právo na Panevropské vysoké škole v Bratislavě. Externě vyučuje na Fakultě podnikatelské VUT v Brně.
Než vstoupila do politiky, byla společnicí a jednatelkou několika firem. Od roku 2013 je zapsána v seznamu mediátorů a jako právnička se věnuje i sociální péči.
Do hnutí ANO vstoupila v roce 2013. V komunálních volbách v roce 2014 kandidovala v Lelekovicích v okrese Brno-venkov. Nebyla sice zvolena, zastupitelkou se stala až jako první náhradnice. Z funkce odstoupila v květnu 2017. V krajských volbách v roce 2016 už byla zvolena a nyní je v Jihomoravském kraji náměstkyní hejtmana Bohumila Šimka (ANO). Od podzimu 2017 je také poslankyní za ANO a místopředsedkyní mandátového a imunitního výboru.
Je známa svou loajalitou k premiérovi a šéfovi ANO Andreji Babišovi. Vešla ve známost tím, že v lednu navrhovala, aby případný soud s Babišem jako stíhaným kvůli dotačnímu podvodu kolem Čapího hnízda zasedl až po skončení jeho nynějšího poslaneckého mandátu, tedy až za další čtyři roky.
Malá je podruhé vdaná, manžel Ondřej Malý je advokát a insolvenční správce. Má dvě dcery a syna.
Taťána Malá
Lubomír Metnar (50) působil u policie, od roku 1992 byl u severomoravské kriminálky a vyšetřoval násilnou trestnou činnost. Jako kriminalista se podílel mimo jiné na odhalení pachatelů žhářského útoku ve Vítkově, při kterém byla v dubnu 2009 těžce popálena malá dívka. Před odchodem od policie byl vedoucím útvaru.
V roce 2011 nastoupil jako bezpečnostní manažer do společnosti Vítkovice, v červenci 2013 si jej ministr Rusnokovy vlády Martin Pecina přivedl na ministerstvo vnitra jako náměstka pro vnitřní bezpečnost. Pecinův nástupce Milan Chovanec (ČSSD) svěřil Metnarovi sekci ekonomiky a provozu úřadu. Z ministerstva odešel v červenci 2014.
Byl členem vedení hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita, které založili především bývalí vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů. Na svých webových stránkách hnutí mimo jiné varuje před „plíživou islamizací evropských zemí“. Jedním z cílů hnutí bylo podle jeho představitelů podpořit kandidaturu Miloše Zemana na prezidenta.
Od prosince 2017 byl ministrem vnitra v první vládě Andreje Babiše, ve druhém Babišově kabinetu zastává post ministra obrany po Karle Šlechtové.
Lubomír Metnar
Narodila se 4. listopadu 1954 v Turzovce na Slovensku. Vystudovala obor systémové inženýrství na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava.
Po studiích začala pracovat v ostravském obchodním domě Prior, kde se postupně vypracovala až na náměstkyni. V roce 1991 se podílela na založení společnosti Sluno Corporation. Od roku 1998 je majitelkou a předsedkyní představenstva IT firmy U&Sluno, která se zabývá poskytováním informačních technologií a poradenských služeb pro oblast obchodu, logistiky a distribuce. Od roku 2013 je ředitelkou a spolumajitelkou společnosti Language Planet.
Od roku 2015 je prezidentkou Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který zastupuje hlavně zahraniční obchodní řetězce. Je také viceprezidentkou Hospodářské komory. V roce 2016 se stala Manažerkou roku, zvítězila v kategorii firem s ročním obratem přes 80 milionů korun.
Hovoří anglicky a rusky. Je rozvedená, má dva syny. Mezi své zájmy řadí zejména sport, jízdu na in-line bruslích, lyžování nebo tenis, má ráda operu.
Marta Nováková