Předsedou Pirátů bude další dva roky Ivan Bartoš. Ten byl zároveň jediným kandidátem na předsedu. V sobotním projevu uvedl, že Piráti by se po příštích volbách mohli aktivně zapojit do sestavování vlády. Strana by podle něj měla fungovat jako decentralizovaná a liberální a měla by se otevřít lidem v menších obcích. V prezidentské volbě Pirátská strana nepodpoří žádného kandidáta.
„Je to nejtěžší období v historii, stali jsem se parlamentní stranou, můžeme se podílet na tvorbě legislativy a směřování země, díky tomu je třeba Piráty transformovat v politickou stranu, která funguje v komunální politice, měla by z ní být hlavní liberální síla v Česku,“ uvedl krátce po svém zvolení Ivan Bartoš.
Do funkce ho v sobotu opětovně zvolilo celostátní fórum strany, v internetovém hlasování získal 276 z 293 odevzdaných hlasů, hlasovat mohlo celkem 541 oprávněných členů. Zasedání celostátního fóra v Brně se účastní zhruba dvě stovky Pirátů, další členové strany ale mohli hlasovat po internetu. Bartoš ve volbě předsedy neměl protikandidáta.
Bezprostředně po zvolení Bartoš poděkoval členům za podporu i za jejich práci ve volbách. Zopakoval, že si Piráti musí do budoucna klást vysoké cíle.
„Vize musí být smělé. Kdybychom byli při zemi, tak nikdy nejsme tam, kde jsme teď,“ řekl.
Piráti mají šanci výrazně uspět v příštích sněmovních volbách a v příštím volebním období se aktivně zapojit do sestavování vlády, prohlásil Bartoš. Zdůraznil, že pro další růst podpory Pirátů je třeba, aby splnili své sliby ze současných voleb a aby neztratili pokoru.
„V následujícím volebním období, pokud budeme pracovat tak, jak jsme voličům slíbili, tak máme šanci na to v dalších volbách výrazně uspět a porazit i třeba nyní nejsilnější hnutí ANO. Je to cílem, měli bychom se podílet aktivně na sestavování vlády v dalším volebním období,“ řekl Bartoš. Menšinovou vládu, kterou nyní sestavil předseda ANO a premiér Andrej Babiš, se Piráti podpořit nechystají.
Za své cíle v roli předsedy strany označil Bartoš proměnu Pirátů v decentralizovanou politickou sílu, která bude mít zastoupení ve všech regionech a umožní uplatnění v politice schopným lidem, kteří dosud byli politickou praxí znechuceni.
Chce také pracovat na transparentnějším fungování sněmovny a prosazovat v dolní komoře Parlamentu pirátské priority. Připomněl, že první návrh zákona, který by zrušil výjimku ČEZ z registru smluv, už Piráti předložili.
Sedmatřicetiletý Bartoš stál u zrodu České pirátské strany a jejím předsedou byl od roku 2009 do roku 2014 a opět od roku 2016. Loni poprvé dovedl Piráty do Sněmovny, získali 22 poslanců a stali se třetím nejsilnějším uskupením v dolní komoře.
Piráti ve volbě prezidenta nepodpoří nikoho
V současném volebním období se Piráti zavázali být konstruktivní opozicí. V příštím volebním období by se ale podle Bartoše měli aktivně zapojit do sestavování vlády. „I ta opoziční práce, když se dělá dobře, tak se nakonec přetaví v hlasy a Pirátská strana roste,“ řekl Bartoš v kandidátském projevu.
Po volbách několikrát zopakovali, že jednobarevnou vládu Andreje Babiše nepodpoří, a to ani tím, že by při hlasování o důvěře odešli ze sálu. Na druhou stranu chtějí Piráti hledat programové shody.
Ivan Bartoš také na otázku ohledně podpory prezidentských kandidátů se nechal slyšet, že Piráti nebudou doporučovat, koho volit na prezidenta, nechají to na rozhodnutí členů. Bartoš ale uvedl, že on osobně nemá sympatie k Zemanovi.
Místopředsedy se stali poslanci Pirátů
Celostátního fóra Pirátů se účastní každý člen strany. Většina jeho jednání se koná na internetu, podle stanov se ale přinejmenším jednou ročně musí uskutečnit i fyzické setkání celostátního fóra.
Později v sobotu Piráti zvolili i místopředsedy strany. První místopředsedkyní Pirátů se stala poslankyně Olga Richterová. Dalšími místopředsedy jsou poslanci Radek Holomčík, Jakub Michálek a Mikuláš Peksa. Všichni čtyři místopředsedové jsou zároveň i poslanci.
Richterová a Holomčík jsou v předsednictvu nováčky, nahradili místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Pikala a Martina Šmída, kteří už nekandidovali. Richterová získala ve druhém kole volby 198 z 276 odevzdaných hlasů. Pro Holomčíka hlasovalo 162 Pirátů, pro Michálka 152 a pro Peksu 136. Do předsednictva se nedostali poslanec Petr Třešňák a ředitel vydavatelství Altar Martin Kučera, kteří shodně získali 130 hlasů.
„Čekají nás změny, máme o něco více lidí, ale pořád jsme stranou, která je na počet členů poměrně malá. Doufám, že budeme i dál táhnout za jeden provaz a výsledky nám to za čtyři roky vrátí,“ řekl po volbě Michálek. Holomčík uvedl, že hlasování bere jako zprávu o tom, že Piráti chtějí více působit i na venkově.
Podle Peksy je jeho zvolení potvrzením toho, že proevropský kurz strany dál platí. Už dříve během dne pirátské celostátní fórum zvolilo předsedou Ivana Bartoše. Funkci obhajoval a neměl v ní protikandidáta. Funkční období všech členů předsednictva je dvouleté.
Celostátní fórum také bude rozhodovat o dílčích úpravách stanov. A v neděli se budou v Brně expertní skupiny strany zabývat programovými body Pirátů.
- 13. a 14. ledna
28. kongres ODS, Ostrava
Občanští demokraté se už za týden sjedou do Ostravy. Předsednický post bude obhajovat Petr Fiala. Ve funkci by mohl zůstat – ODS je pod jeho vedením druhou nejsilnější sněmovní frakcí. - 18. února
mimořádný 40. sjezd ČSSD, Hradec Králové
Ještě míň hlasů získali do voleb nejsilnější sociální demokraté. Řešit to budou v únoru v Hradci Králové. Kandidaturu na předsedu ještě nikdo oficiálně neoznámil. - 21. dubna
mimořádný 10. sjezd KSČM, Nymburk
Naopak komunisté ve volbách neuspěli. Mimořádný sjezd svolali na duben do Nymburka. Po volbách šéf strany Vojtěch Filip uvedl, že ve funkci pokračovat nebude.
