Osm let po svém založení a postupném pronikání do komunální politiky bude mít Česká pirátská strana své zástupce v Poslanecké sněmovně. Ve volbách jim dalo hlas téměř jedenáct procent voličů. Dosáhla tak úspěchu, který se nikdy nepovedl původní pirátské straně ve Švédsku.
Nad sněmovnou poprvé zavlaje pirátská vlajka
Čeští Piráti vznikli stylově – výzvou na internetu a on-line peticí – v dubnu 2009 a ve světě nebyli jedinou partají svého druhu. Úplně první pirátská strana se zrodila v roce 2006 ve Švédsku se zaměřením na podporu bezplatného stahování hudby, filmů či počítačových her z internetu.
Švédští piráti své jméno odvozovali od kontroverzního internetového portálu Pirate Bay (Pirátská zátoka). Proces, při němž byli v roce 2009 čtyři provozovatelé portálu odsouzeni kvůli nelegální distribuci hudby či filmů, pak přinesl jednu z vln politického rozkvětu pirátských stran.
I když švédští Piráti uzmuli v roce 2009 jedno křeslo v Evropském parlamentu, v žádných národních volbách nedokázali překonat ani procento hlasů. S podobným nezájmem voličů se potýkaly i další evropské pirátské strany. Dosud největší úspěch zaznamenala pirátská strana na Islandu. V roce 2013 pronikla do parlamentu, kde získala tři ze 63 křesel. Loni pak posílili na deset mandátů, když získali téměř patnáct procent hlasů.
Čeští Piráti jsou v Senátu i pražském zastupitelstvu
Když šla Česká pirátská strana poprvé do sněmovních voleb v roce 2010, hlas jí dalo 0,8 procenta voličů. Už o tři roky později při předčasných volbách po pádu Nečasova kabinetu byl ale znát nárůst podpory, když dostali 2,66 procenta hlasů. Dolní komora jim nicméně stále zůstávala uzavřena, protože nepřekročili požadovanou pětiprocentní hranici.
Neplatí to však pro Senát. Tam prosadili už v roce 2012 svého kandidáta Libora Michálka a s podporou Pirátů byli zvoleni i další dva senátoři.
- Výzvu k založení České pirátské strany publikoval programátor Jiří Kadeřávek na portálu AbcLinuxu 19. dubna 2009. Zanedlouho se zformoval přípravný výbor a vznikla on-line petice pro získání zákonem stanoveného počtu podpisů a aktivaci budoucí členské základny. Tisíc podpisů v on-line petici se straně podařilo shromáždit během méně než dvou dnů od zprovoznění webových stránek.
- Ustavující fórum strany se konalo 28. června 2009 v Průhonicích u Prahy, předsedou byl zvolen Kamil Horký.
- Současný předseda Ivan Bartoš stál v čele Pirátů už v letech 2009 až 2014 s několikaměsíční přestávkou v roce 2013. V červnu 2014 rezignoval po neúspěchu ve volbách do europarlamentu. Zůstal ale členem a od dubna 2016 stranu zase vede.
- Bartoš vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, získal titul PhDr. v oboru informační věda a dále pokračoval ve studiích jako interní doktorand se specializací na databázové modely, databázové systémy a informační služby internetu.
- (Zdroj: Wikipedia.org, ČTK)
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 pak strana jen těsně neprošla, když získala 4,78 procenta hlasů. Její šéfové se kvůli tomu podobně jako Zelení obrátili se stížností na Nejvyšší správní soud. Ten rozhodl, že navrhne Ústavnímu soudu zrušení pětiprocentní hranice pro vstup do europarlamentu. Ústavní soudci ale návrh zamítli.
Úspěch pak zaznamenali Piráti v komunálních volbách na podzim téhož roku. Prosadili se do pražského a brněnského zastupitelstva a v Mariánských Lázních dokonce získali křeslo starosty. Dosud pirátský politik Petr Třešňák město vede, v roce 2016 byl pak jedním z těch, kteří se „pod černou vlajkou“ dostali také do krajského zastupitelstva.
Petr Třešňák
Jejich počínání v komunální politice, kde prosazují průhlednost, mohla Pirátům přinést kýžené sympatie. Loni popsala Hana Čápová v Respektu některé výsledky činnosti Pirátů. Například Radmila Kleslová, která byla zhruba půl roku místopředsedkyní ANO a dodnes zůstává zastupitelkou na Praze 10, přišla o místa ve statutárních orgánech městských firem poté, co Piráti spočítali její příjmy a začali o nich veřejně mluvit. Vypracovali také analýzu Opencard s tím, že po primátorce Adrianě Krnáčové (ANO) chtěli, aby po bývalém primátorovi Pavlu Bémovi vymáhala škodu.
Přenesou Piráti úřady na internet?
Piráti, kteří se definují jako liberální středová strana, už nejsou jenom synonymem pro liberalizaci internetu a proměnu autorských práv jako ve svých počátcích. Výrazným bodem programu je v současnosti elektronizace státní správy.
Mají už dokonce připravené některé legislativní návrhy. Předseda Ivan Bartoš v rozhovoru pro ČTK před volbami řekl, že Piráti chtějí například prosadit novelu zákonů o svobodném přístupu k informacím. „Chtěli jsme s tím přijít ještě před volbami přes senátory, ale nemělo to smysl, protože by to zapadlo v prvním čtení a nestihlo by se projednat,“ řekl Bartoš.
Změnit by chtěli i registr smluv. Odstranili by výjimky, povinnost zveřejňovat smlouvy by se měla týkat všech státních firem včetně společnosti ČEZ. „Zastavit bychom chtěli EET a okamžitě provést jeho revizi,“ uvedl Bartoš. Řada podniků podle něj nyní skomírá, protože někdejší ministr financí Andrej Babiš (ANO) neposlouchal námitky, že je nevhodné na EET trvat u e-shopů, plateb kartou či malých živnostníků. „A třetí a čtvrtá vlna je z našeho pohledu nesmysl,“ řekl k dalším fázím projektu.
- Předseda: Ivan Bartoš
- 1. místopředseda: Vojtěch Pikal
- 2. místopředseda: Martin Šmída
- 3. místopředseda: Jakub Michálek
- 4. místopředseda: Mikuláš Peksa
Piráti chtějí také transparentnější legislativní proces. Bartoš zmínil například to, že v prvním čtení poslanci podpoří často i zákon, který chtějí později razantně pozměnit. Zlepšit by se také měla distribuce materiálů. „Poslanci pracují s fascikly s doporučeními výborů, aniž by ty návrhy četli,“ míní.
Sněmovna by podle strany měla také uvolnit některé z peněz určených na odborné konference na diskuse o klíčových novelách. „V případě kritického zákona bychom pozvali takovou multipartitu, která by se mohla vyjádřit. My bychom ne všechno přijali, ale transparentně by se vypořádaly připomínky. Mohli by se zúčastnit zástupci průmyslu, akademici nebo strany, které se na rozdíl od nás do sněmovny nedostanou,“ uvedl.
I když se během kampaně vynořovaly pochybnosti o jejich postoji k pozici Česka v EU a NATO, podle programu prosazují aktivní zapojení do EU a posílení evropské spolupráce v rámci NATO. V Superdebatě na ČT24 se Bartoš přihlásil k tomu, že by odmítli jednorázové referendum o vystoupení z EU.
Obecně však prosazují referenda i zákonodárnou iniciativu občanů, která by měla formu petice s návrhem zákona. Navrhují i přímou volbu starostů a primátorů včetně odvolatelnosti přímo volených politiků.
Těžké hledání partnerů
Pokud jde o vyjednávání povolební spolupráce, strategie Pirátů počítá s tím, že strana den po volbách vytvoří vyjednávací tým a stanoví, s jakými stranami a v jakém pořadí jednat. Vyjde přitom z programu, zvolených poslanců, důvěryhodnosti či vystupování stran v kampani. „Jsme připraveni jednat o účasti ve vládě s cílem prosadit maximum programu, ačkoliv velmi dobře zvládneme i roli tvrdé, ale konstruktivní opozice,“ stojí v dokumentu.
Přirozeného partnera mezi ostatními stranami pro Piráty Bartoš před volbami neviděl. „Struktury a principy fungování stran jsou hierarchické, autoritativní, strany často nedodržují vlastní stanovy a nikdo to neřeší. Byli bychom rádi, kdyby se demokratizovaly, odhodily by lidi s korupční minulostí,“ uvedl.
Tento motiv byl patrný i v jejich kampani, na které vizuálně zaujal „vězeňský autobus“, s nímž upozorňovali na kauzy současných i bývalých politiků. Karikatura zobrazovala šéfa ANO Andreje Babiše kvůli případu Čapího hnízda, premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD) kvůli kauze OKD, předsedu TOP 09 Miroslava Kalouska v souvislosti s povolováním hazardních her, exhejtmana Davida Ratha s připomínkou jeho korupční kauzy a expremiéra Petra Nečase s manželkou Janou kvůli případu údajného zneužití vojenské rozvědky.