Praha/Ostrava – Před 75 lety vyjel z tehdejšího protektorátu první transport s českými Židy. Mířil z Ostravy do rezervace pro občany tzv. druhé kategorie, která měla vzniknout v Polsku. Z pohledu nacistů ale tato akce skončila neúspěšně. Vysídlování proto později nahradily vyhlazovacími tábory.
V půl deváté ráno 18. října 1939 vyrazil z nákladního nádraží v Ostravě-Přívoze první transportní vlak směr Nisko nad Sanem ve východním Polsku. Do části vagonů vtěsnali nacisté celkem 901 Židů, zbylé naplnili dřevem. Z něj si museli obyvatelé svůj tábor sami vybudovat. Celkem mělo do Niska odjet kolem pěti tisíc Židů.
Pro nacisty to byla první zkušenost s transporty, akci velel sám Adolf Eichmann. „Ostrava byla pro tento účel vhodná. Měla velmi bohatou židovskou obec. Říkalo se, že Ostrava byla mnohem židovštější než Praha,“ vysvětlil Tomáš Novotný z Ostravské univerzity. Osudy lidí z prvního vlaku připomíná od roku 2009 památník nedaleko ostravského hlavního nádraží.
Podle historika Mečislava Boráka se Němcům hodila mimo jiné technická vyspělost ostravských Židů a surovinové zdroje. „Židovští inženýři museli tábor v Nisku navrhnout. Další Židé jej v říjnu 1939 začali stavět. Použili například ostnatý drát z bohumínských drátoven, plechy a železo z dalších ostravských továren,“ líčil Borák.
Po několika měsících ale nacisté svoje plány na vysídlování přehodnotili a v březnu 1940 začali s likvidací tábora. Část obyvatel zahnali střelbou na tehdejší polské území okupované Sověty. „Většina z nich byla pozatýkána NKVD a byli propuštěni do vznikající československé jednotky na území Sovětského svazu. Konce války se dožila polovina z nich,“ doplnil Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Část vysídlenců se mohla po zrušení tábora vrátit zpět domů, konkrétně židovská obec v Ostravě přivítala 450 lidí. Nebylo to ale na dlouho. Až na výjimky byli všichni v září 1942 odvezeni do terezínského ghetta a odtud do Osvětimi.
