Pravicová opozice si prosadila mimořádnou schůzi k Číně, EET i dálnici D8

Fiala: Vláda se diskusi o zahraniční politice pravidelně brání (zdroj: ČT24)

Schůzi k zahraniční politice, dvouletému odkladu zavedení elektronické evidence tržeb a k problémům při dostavbě dálnice D8 svolal předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) na pátek 11. listopadu. Podnět ke svolání schůzí dali poslanci opozičních TOP 09 a ODS. Důvodem bylo prohlášení čtyř nejvyšších ústavních činitelů k česko-čínským vztahům, k němuž došlo po schůzce ministra kultury Daniela Hermana s dalajlamou.

„Vláda evidentně nemá jasně stanovené priority své zahraniční politiky. A dokonce jsou jisté pochybnosti o tom, že jestli nějaké priority má, tak zda se s nimi svěřila celé Poslanecké sněmovně,“ vysvětlil důvod pro mimořádnou schůzi předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Budeme chtít informaci předsedy vlády o tom, jaké jsou priority zahraniční politiky České republiky, protože jsme svědky nejasné zahraniční politiky, která ztratila obsah, cíl a hodnoty. Připomeňme nešťastné a nedůstojné prohlášení čtyř představitelů v souvislosti s návštěvou dalajlamy,“ prohlásil předseda ODS Petr Fiala.

„Chceme, aby předseda vlády nám i svým ministrům řekl, s kým se mohou setkat a s kým se setkat nemají,“ dodal s odkazem na kontroverze, které vzbudila poslední česká návštěva tibetského duchovního. Toho oficiálně přijal ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) tím ale porušil diplomatickou symboliku i ministerský slib, že s dalajlamou bude jednat jedině neoficiálně. Herman ovšem popírá, že takový slib dal.

Podle Petra Fialy by se schůze měla zaměřit i na jiné než čínské záležitosti – ODS chce znát české priority pro vyjednávání Evropské unie o britském odchodu. „Nenavrhujeme to proto, abychom vládu za každou cenu lacině grilovali, ale proto, že jsou to naše společné problémy, abychom našli společné východisko,“ doplnil šéf TOP 09.

Kde jsou lidská práva, ptají se lidovci

Schůzi podporují i vládní lidovci. „Součástí české zahraniční politiky je důraz na lidská práva a na demokracii. A chtěl bych slyšet znova, že tomu tak opravdu je,“ řekl předseda poslaneckého klubu Jiří Mihola (KDU-ČSL). Dodal, že podporuje hospodářskou a kulturní spolupráci České republiky s Čínou, ale lidská práva nesmí zůstat stranou. Reakce na návštěvu dalajlamy v Praze označil za „naprosto neadekvátní“.

Předseda Poslanecké sněmovny a jeden z autorů „prohlášení čtyř“ Jan Hamáček (ČSSD) však odmítá, že by se zájem o lidská práva vytratil. „Naše vláda podepsala strategické partnerství s Čínou, stejně jako dalších 51 států světa. Součástí je i dialog o lidských právech. Pokud probíhají oficiální jednání s čínskou stranou, tak zmínka a debata o lidských právech je součástí takovýchto jednání,“ tvrdí Hamáček.

Podle komunistů je hlavním problémem nedostatečný tlak premiéra a ministra zahraničí na ostatní členy vlády na dodržování priorit. „To, co provedl v posledních týdnech ministr Herman, je jeden z důkazů toho, že nedodržují ani priority, které jsou nade všechno jasné – naše uznání politiky jedné Číny, strategické partnerství a další. Ministr Herman to hodil za hlavu, jel si po vlastní ose a spáchal tak trochu podraz na ministra zahraničí. To by se možná mělo vysvětlovat, ale ne na mimořádné schůzi,“ míní předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Hnutí ANO bude o postoji k mimořádným schůzím diskutovat v úterý. „Možná by stálo za to na půdě Poslanecké sněmovny podiskutovat o zahraniční politice,“ míní šéf poslaneckého klubu Jaroslav Faltýnek. Podle něj má ale vláda ve svých zahraničněpolitických prioritách jasno.

Druhá schůze má řešit EET a dálnici D8

Obě pravicové strany souběžně s tím iniciovaly ještě druhou mimořádnou schůzi, která se má věnovat návrhu TOP 09 na dvouletý odklad elektronické evidence tržeb a problémům při dostavbě dálnice D8.  

Systém elektronické evidence tržeb má být spuštěn v první fázi už od prosince pro hotely a restaurace, ve středu začal pilotní provoz. Další odvětví se budou zapojovat v následujících měsících. Poslanci TOP 09 v novele navrhují, aby evidence tržeb začala platit od roku 2019, a to pro všechny. Slibují také, že pokud budou po sněmovních volbách v příštím roce ve vládě, celý systém zruší.

Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek už oznámil, že program schůze o evidenci tržeb jejich hnutí nepodpoří, protože jde o jednu z priorit vládní koalice. Naopak hnutí Úsvit - Národní koalice by se debatě o odkladu EET nebránilo, uvedl místopředseda poslaneckého klubu Martin Lank.