Novým předsedou České komory architektů se stal Jan Kasl. Sedmašedesátiletý pražský rodák je známý nejen jako architekt, ale také jako někdejší výrazný komunální politik. V barvách ODS byl v letech 1998 až 2002 pražským primátorem. V rozhovoru s Jakubem Železným v Událostech, komentářích představil své priority a také zhodnotil některé moderní pražské stavby.
Pozlacené koleje Zahy Hadid ve mně budí rozpaky, říká exprimátor a nový šéf komory architektů Kasl
8 minut
Události, komentáře: předseda České komory architektů Jan Kasl
Politické ambice už nemáte?
Nemám, nemám.
Nejprve ODS, pak vlastní strana, pak malá koketerie s hnutím ANO…
To byla otázka pomoct Praze, ne si realizovat svoje ambice.
Dobře. Co by měla komora pod vaším vedením dělat jinak, nově?
My se budeme snažit být více vidět a chceme více prospívat svým členům. Komora je stavovská organizace a naší povinností je pomáhat posilovat pozice architekta, starat se o vystavěné prostředí, o lepší veřejný prostor.
Jan Kasl
Komora má činnosti stanovené i zákonem, je to připomínkování právních předpisů podstatných pro vaši profesi. Přesto ale člověka napadne, proč tak bytostně svobodné a svobodomyslné umělecké povolání, jako je architektura, potřebuje nějakou záštitu v podobě stavovské komory? Chápu to u právníků, u lékařů, ale proč u architektů?
Architektura je ta část umělecká, nějaký návrh výtvarné studie, ale pak se dostaneme do procesu, kde se nakládá s penězi klientů a to už končí legrace. Tam je potřeba, aby platila pravidla na obě strany – aby architekti byli chráněni a aby také klienti měli jistotu, že dostanou dobrý výsledek, dobrou práci.
Když jsme u těch pravidel, v současné době běží proces rekodifikace veřejného stavebního práva. Běží podle vás aktuálně správným směrem?
Já myslím, že cesta je správná, ale některé kroky jsou diskutabilní. Jsme toho účastni, já osobně jsem v pracovních komisích a musím říct, že jsem rád, že se konečně něco děje.
Uvedl jste, že byste chtěl přispívat k propagaci profese architekta, ke kvalitní architektuře, k její udržitelnosti a tak dále. Otázka ovšem je, co je to kvalitní architektura. Jistě znáte ten vtip, jak jde jeden architekt s kočárkem, druhý ho potká a řekne: „To je tvoje dítě? No, máš to pěkný, ale já bych to dělal jinak.“ Typická věta architekta – já bych to dělal jinak.
Každý architekt má svůj tvůrčí postup, svůj názor. Můžeme se shodnout na tom, co je kvalitní architektura, která je udržitelná, která neškodí veřejným zájmům, neškodí druhým, která přináší nějakou trvalou dlouhodobou kvalitu. Taková architektura se dá vyhodnotit.
Jestli dovolíte, zůstaňme teď v Praze. Jste pražský rodák, bývalý pražský primátor, pražský občan. Praha je asi nejviditelnějším městem a výkladní skříní Česka, omlouvám se všem nádherným městům a místům v naší krásné zemi. Ale je 30 let po revoluci a mám pocit, že se permanentně vede debata o tom, jak v Praze stavět, co stavět, kde stavět a zda vůbec stavět. Kdy budou v metropoli jasná pravidla, která sem přivedou opravdu kvalitní architekturu?
Můžeme začít u územního plánu. Když jsem ho já podepisoval v roce 1999, tak jsem si myslel, že do deseti let bude nový. Bohužel stále platí ten z roku 1999. Potom stavební předpisy. Máme několik let platné pražské stavební předpisy a teď zase hrozí, že o ně Praha přijde, že bude jeden předpis. Pokud budou celostátní předpisy tak dobré jako ten pražský, tak by to nevadilo, ale hrozí, že se zase vrátíme k takovým těm sklápěným odstupům a podobně. To jsou dvě podmínky zásadní.
Tančící dům je výjimečný, i protože je skoro jediný
obrázek
Pojďme se podívat na některá díla, schválně jsem vybral díla nečeských architektů. Tančící dům Franka Gehryho – i když na něm se Vlado Milunič samozřejmě výrazně podílel – je tak výjimečnou stavbou, nebo je tak výjimečná jenom proto, že výjimečnější jsme prostě za 30 let v Praze nedokázali postavit?
Je výjimečná. Je výjimečná tou skulpturální podobou, že to není standardní dům, není to blok, není to jenom bytový či kancelářský dům. Je nesporně výjimečná. Nejenom proto, že je vlastně skoro jediná tak výjimečná.
Na to jsem se právě ptal.
Ale nejenom proto.
Zlatý Anděl
Dobře, pojďme ke druhé stavbě – Zlatý Anděl od Jeana Nouvela. Přiznávám, že mám střet zájmů, jsem Smíchovák a mně se ten dům nelíbí. Já tvrdím, že Jean Nouvel to mohl postavit jinak, ale je to architektura velkého architekta. Mám pocit, že původní industriální charakter toho místa byl zcela zničen, možná i programově.
Já bych řekl, že původní návrh Jeana Nouvela byl lepší. Bohužel tam zasáhla památková péče, regulace a peníze. Původní návrh byl takový vzletnější, byl takový pandán (doplňující protějšek, pozn. red.) k Tančícímu domu. Já mám hrozně rád Anděl, sice tam nebydlím, jsem občan Prahy 6, ale hrozně rád tam chodím. Ten dům měl elegantnější ‚sukýnku‘, byl o něco vyšší, ale pořád si myslím, že to je nadprůměr.
Budovy na Pankráci – City Green Court (nižší dům v popředí), City Tower (vysoký dům za ním) a bytový dům V Tower (vpravo)
Další ukázka díla světového architekta Richarda Meiera, City Green Court na Pankráci.
On Meier působil i při rekonstrukci sousedního City Tower, původně rozhlasové budovy (nyní je sídlem banky a se 116 metry je nejvyšší budovou v Praze, pozn. red.). Ten měl být vyšší a taky tam měl stát 156 metrů vysoký nejvyšší dům v Praze, který bohužel nepřežil tu pražskou kritiku.
A City Green Court, je to světová architektura v Praze? Ta kostka vypadá hodně subtilně.
City Green je taková standardní kancelářská budova, ale Pricewaterhouse, který se tam k mému žalu odstěhoval z našeho domu v Kateřinské, je tam spokojen. Ten dům má nesporně kvality, je to sice taková jakoby standardní konfekce, ale velmi vysoké kvality.
Hodnotit vašeho kolegu, architekta Hubičku juniora, který stavěl vedlejší V Tower, asi nebudete chtít, viďte?
Já myslím, že „véčko“ není špatná architektura. Rozhodně bych ho nekritizoval.
obrázek
A poslední, zatím nepostavený dům u Masarykova nádraží od architektky Zahy Hadid. To je opravdu světové jméno, je tohle světová architektura pro Prahu?
Ve mně budí ty pozlacené koleje trošku rozpaky. Ona tam měla být nějaká symbolika pohybu, dynamiky na nádraží. Přiznávám, že Zaha Hadid byla velmi výjimečná individualistická architektka. Ale zrovna tenhle projekt není něčím, čím by asi se v tom portfoliu unikátních a výjimečných baráků tolik chlubila. Ale je to výjimečná architektura nesporně. Vím, že památkáři zase stanovili nějaký limit, do jaké výšky to může jít.
Poslední věc už čistě na vás. Budete mít ještě čas na vlastní tvorbu?
Samozřejmě. Já jsem souhlasil, že se ujmu té role (předsedy komory architektů) jenom v situaci, kdy si rozdělíme práci v komoře a představenstvu. Já nechci být žádným bafuňářem. Pracujeme dál.
