Stará Boleslav - Stovky poutníků se dnes vydaly na Národní svatováclavskou pouť, která připomíná 1 100 let od narození svatého Václava a propojení českého národa s křesťanstvím. Oslavy předznamenalo páteční převezení Václavovy lebky do baziliky ve Staré Boleslavi. Národní pouť vyvrcholila slavnostní bohoslužbou, při které kardinál Miloslav Vlk převzal faksimile Velislavovy bible, které by v budoucnu mělo být doručeno do rukou papeže Benedikta XVI. Poutě se zúčastnil i prezident Václav Klaus s manželkou. Na programu jsou i koncerty a další doprovodné akce. Večer návštěvníci uvidí slavnostní ohňostroj.
Prezident ve svém projevu připomněl odkaz svatého Václava. Jeho ideje jsou podle něj stále živé a měly by tak i zůstat. „Symbolika křesťanská i národní a státní se ve Václavově osobě spojily natolik, že se pro mnohé generace kníže Václav stal oporou a záštitou v těžkých chvílích našeho národa,“ řekl ve svém projevu. Poutě se zúčastnil i premiér Mirek Topolánek nebo vicepremiér Jiří Čunek, který si jako jediný z politiků zazpíval i Svatováclavský chorál.
Podle kardinála Miloslava Vlka nás svatováclavská tradice duchovně spojuje s našimi předky a se všemi poutníky, kteří sem po staletí putovali, modlili se a zpívali. V celém českém národě není podle něj kromě církve žádná jiná instituce, žádný jiný útvar, který by takto živě a konkrétně přetrvával od začátku našich dějin až do současnosti.
Velislavovu bibli určenou pro papeže vydalo nakladatelství Archa 90 a byla nesena v průvodu s obětními dary při mši. Jejím obsahem je kromě biblických knih také cyklus o českých patronech sv. Václavu a sv. Ludmile. Kniha zachycuje svatováclavskou legendu jako jedna z mála středověkých knih. Lebku svatého Václava si mohli návštěvníci po mši prohlédnout v kryptě sv. Kosmy a Damiána.
Stará Boleslav, město spojované se zavražděním knížete Václava v 10. století, je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších poutních míst v Česku. První svatováclavská pouť z Prahy do Boleslavi se uskutečnila v roce 1609. Křesťané tehdy vyrazili na protest proti Rudolfovu majestátu. Pouť se pak podle tradice konala kdykoliv, když hrozilo českému národu nebezpečí, například v letech 1938, 1945 nebo 1968. Tradici přerušili komunisté. Poutě se obnovily až v roce 2003.
