Poslanci žádají, aby vláda výrazně zrychlila. Vlaky na českých železnicích

Poslanci chtějí, aby vláda urychlila přípravu vysokorychlostní železnice. Považují za reálné, aby se začala stavět v roce 2025, a ne 2035, což je termín, o kterém v únoru hovořil premiér Bohuslav Sobotka. První nová trať pro rychlost nejméně 300 km/h by však podle poslanců mohla být v roce 2035 již hotová.

Téměř dvacet let plánování a začátek stavby první tratě v roce 2035 (možná). Takovou vizi rozvoje vysokorychlostní železnice v Česku představil počátkem roku premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Podle poslanců ze všech šesti sněmovních stran je ale takový výhled nepřijatelný. Chtěli by se vrátit ke staršímu výhledu, podle kterého měla být alespoň první trať v roce 2035 již hotová. Znamenalo by to začít stavět o deset let dříve.

Na potřebě urychlit přípravu vysokorychlostních železnic se poslanci shodli bez ohledu na politickou příslušnost. Sněmovna pak schválila výzvu vládě, aby přípravu urychlila a aby se nadobro vzdala úvah o modernizaci současných tratí na úkor výstavby nových.

Vysokorychlostní vlaky by v Česku měly jezdit nejméně 300 až 350 km/h. „Chceme dát požadavky a úkoly a chceme to formulovat tak, aby se po volbách sněmovna mohla k tomuto usnesení vracet a mohla vládu kontrolovat,“ nastínil místopředseda výboru Martin Kolovratník (ANO).

Nahrávám video

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) zájem poslanců o vysokorychlostní spojení ocenil. Zdůraznil však, že ve snaze o urychlení sami sehrají důležitou roli. „Potřebuji, aby sněmovna, až přijdeme se zákony, které by měly zjednodušit výstavbu a přípravu tratí, nás podpořila,“ zdůraznil.

V usnesení, které schválila Poslanecká sněmovna, stanovili poslanci jako prioritu výstavbu rychlého spojení Drážďany–Praha–Břeclav a také do Ostravy. Ve druhé řadě by mohly vzniknout vysokorychlostní trati ve směru Vratislav–Praha–Mnichov. Sněmovna také vyzvala vládu, aby do přípravy neprodleně zapojila zahraniční experty s praktickými zkušenostmi v této oblasti.

Se stavbami od hranic se Saskem po Břeclav ministerstvo dopravy počítá, s poslanci se tedy neshodne hlavně na termínu. Vzniknout by mělo i rychlé spojení z Brna do Ostravy s tím, že jeho součástí bude modernizovaná současná trať Brno–Přerov, kde bude maximální rychlost jen 200 km/h. Její stavba by měla začít již příští rok.

Za Přerovem pak výhledově naváže plnohodnotná vysokorychlostní trať. Naopak stavba nové trati do Mnichova v současných koncepčních materiálech nefiguruje, mohla by vzniknout pouze přeložka z Prahy do Hořovic. SŽDC sice počítá s modernizací tratě z Plzně na bavorské hranice, o vysokorychlostní trať ale nepůjde. 

Doba jízdy vlaků
Zdroj: ČT24/ČD/MD

Osm let místo osmnácti

Bohuslav Sobotka při svém únorovém setkání se saským premiérem Stanislawem Tillichem kritizoval předchozí kabinety, že pro přípravu vysokorychlostních tratí neudělaly prakticky nic. Podle poslance Františka Laudáta (TOP 09) je ale i tak možné vše připravit podstatně dříve než v roce 2035. Poukázal na příklad Velké Británie, kde se stavba tratě HS1 (Eurotunel–Londýn) připravovala pouze sedm let.

To ostatně uznal i ministr Ťok. Je ale podle něj potřeba změnit zákony včetně kompetenčního zákona a přijmout zákon o liniových stavbách, jehož příprava však zbude až na příští vládu.

Vysokorychlostní železnici prohlásil Laudát za dopravní revoluci. „Bude to nejvýznamnější projekt. Doufáme, že to bude nejvýznamnější projekt pro příští desetiletí. Potřebujeme moderní, ekologickou, bezpečnou, šetrnou dopravu,“ řekl. Martin Kolovrátník zdůraznil, že rychlá železnice posílí dostupnost regionů.

Bohuslav Sobotka v únoru jednal o vysokorychlostní železnici s generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty Pavlem Surým a poté také se saským premiérem. Prohlásil sice, že se mu zdá termín zahájení stavby první rychlodráhy, jež by měla vést z Prahy do Drážďan, v roce 2035 příliš pozdní. Zatím však přišel pouze s jednou konkrétní myšlenkou, totiž se změnami stavebního zákona, které by umožnily přípravu urychlit.

Váhání i čekání na Berlín

Stavba vysokorychlostní trati do Drážďan ovšem potřebuje kromě dobré vůle v Praze také podporu v Berlíně. Ten v současnosti stavbu nové trati do Česka nepovažuje za prioritní. Podle Stanislawa Tillicha by měla být studie hospodárnosti potřebná k přehodnocení významu dráhy „uskutečněna přednostně v roce 2017“.

Podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) si výstavba zhruba tisícovky kilometrů nových vysokorychlostních tratí vyžádá více než 500 miliard korun. Tratě se navíc budou stavět v době, kdy se nedá počítat s tím, že na ně bude moci ČR využít dotace z Evropské unie.

Jak ale upozornil Martin Kolovratník, nevzniknou všechny vysokorychlostní tratě naráz. Je reálné, že by se ročně mohlo postavit 40 až 50 kilometrů, což by podle něj Česko zvládlo jak z hlediska peněz, tak i stavebních kapacit. Poslanec Marek Černoch (Úsvit-NK) dodal, že vysokorychlostní tratě mají i státy, „které jsou ekonomicky daleko za Českou republikou“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Reportéři+ popsali, jak firmy využívají náhradního plnění

Stát usiluje o podporu osob se zdravotním postižením dlouhodobě – větší firmy musejí takové lidi přímo zaměstnat, nebo je podpořit přes takzvané náhradní plnění, například odběrem zboží, které vyrobili. Některé společnosti to ale zneužívají.
před 6 hhodinami

Pavel a Babiš se na Hradě shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky

Prezident Petr Pavel se s premiérem Andrejem Babišem (ANO) podle Hradu shodli na důležitosti koordinace zahraniční politiky a potřebě sdílení informací a výstupů z jednání, zejména od ministerstva zahraničních věcí. Během asi hodinové schůzky měli podle Babiše probrat také situaci ve světě či rozpočet na příští rok. Premiér, který označil jednání za velmi konkrétní, uvedl, že se s Pavlem znovu setká na plánovaném jednání Bezpečnostní rady státu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kauza pardubického magistrátu míří k soudu. Exšéf odboru a firma čelí obžalobě

Po čtyřech letech vyšetřování padla obžaloba v korupční kauze na dopravním odboru pardubického magistrátu. Před soud půjde bývalý vedoucí Vladimír Bakajsa a další tři lidé – obžalobě čelí taky jedna firma. Podle detektivů pět let ovlivňovali stovky menších zakázek. Škoda přesáhla 24 milionů korun. Termín projednání obžaloby soud ještě neurčil.
před 7 hhodinami

Klíčníci vyzvedli české korunovační klenoty

Ve svatovítské katedrále se v pondělí odpoledne po roce znovu sešlo sedm klíčníků, kteří otevřeli dveře Korunní komory a vyzvedli z ní korunovační klenoty. Svatováclavská koruna, žezlo a jablko, které se používaly při korunovaci českých králů, budou od úterý vystavené ve Vladislavském sále Pražského hradu. První čtyři dny si je budou moci prohlédnout školáci, od soboty 19. září do pondělí 28. září se výstava otevře veřejnosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda schválila přísnější pravidla prodeje kratomu

Ministři schválili novelu o návykových látkách, podle které by mimo jiné bylo možné koupit od příštího roku kratom od 21 let, ne od 18 let jako dosud. Prodej přes internet se zakáže, zpřísní se také pravidla pro specializované obchody i požadavky na bezpečnost produktů, uvedl na síti X ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Proti zákazu e-shopů se staví Hospodářská komora i experti na závislosti. Podle nich se poptávka přesune z legálního na nelegální trh.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lázeňský dům v Luhačovicích může opět přijímat nové klienty. Hygienici zrušili zákaz

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje (KHS ZK) v pondělí zrušila svůj zákaz lázeňskému léčebnému domu Praha v Luhačovicích přijímat nové klienty kvůli epidemii gastroenteritidy. Hygienici tam od července evidovali přes 170 případů onemocnění, minulý týden proto zařízení dočasně zakázali přijímat klienty, aby zabránili dalšímu šíření akutního onemocnění vyvolaného noroviry. Opatření mělo platit od úterý 15. září. Nyní však mimořádné opatření zrušili.
před 11 hhodinami

Pacient má právo nahrát si vyšetření. Měl by se ale řídit pravidly

Pacienti si mohou za určitých podmínek nahrávat vyšetření u lékaře, a to i bez jeho souhlasu. Podle Martina Šolce z katedry zdravotnického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy je pořízení záznamu legální zejména tehdy, pokud slouží k ochraně práv pacienta a může být později využito například při stížnosti nebo jako důkaz u soudu. Při zveřejňování nahrávky, například na sociálních sítích, musí být pacient ale výrazně opatrnější.
před 12 hhodinami

Čtvrtina patnáctiletých v Česku nepochopí ani text návodů či smluv, říká expertka

Patnáctiletí čeští studenti měli ve výsledcích velké srovnávací studie výrazně horší výsledky než před třemi roky. V oblasti čtenářské gramotnosti jako by ztratili celý rok vzdělávání. Jak je to možné, co jsou příčiny a kudy z toho ven? V rozhovoru odpovídá expertka na vzdělávání Veronika Laufková.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.