Zákon o kybernetické bezpečnosti se bude vztahovat zřejmě i na správce a provozovatele informačních systémů v energetice nebo v dopravě. Předpokládá to novela, kterou schválila sněmovna. Vzniknout má samostatný úřad pro kybernetickou bezpečnost. Poslanci schválili také změny v podpoře rodin s dětmi a ohraničení důchodového věku.
Poslanci schválili nový úřad pro kyberbezpečnost
Normu o kyberúřadu podpořilo 161 ze 168 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) po hlasování řekl, že taková shoda ve sněmovně panuje málokdy, což ukazuje, že i zákonodárci považují bezpečnost v digitálním prostředí za důležitou. Předloha přejímá evropskou směrnici, podle Sobotky v několikaměsíčním předstihu a jako jedna z prvních zemí EU.
Norma počítá s tím, že nově zahrnuté skupiny subjektů budou muset přijmout odpovídající kroky, aby zabránily možným bezpečnostním rizikům. Případné kybernetické incidenty budou povinně oznamovat bezpečnostnímu úřadu.
Týkat se to bude rovněž klíčových poskytovatelů digitálních služeb, například platforem pro elektronické obchodování a vyhledávače. Poslanec ODS Martin Novotný navíc do předlohy prosadil úpravu o zabezpečení vzdálených úložišť.
Nový Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost bude sídlit v Brně, do novely se dostal pozměňovacím návrhem bezpečnostního výboru. Zakládat jej bude vládní zmocněnec pro tuto oblast Dušan Navrátil, který skončil v čele Národního bezpečnostního úřadu. V něm ho vystřídal někdejší ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang.
Premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že pokud zákon projde i Senátem, nový úřad by mohl vzniknout ještě během léta, nejpozději na podzim.